Pro jedny opěvovaný hrdina, pro druhé nejkontroverznější postava francouzských dějin. Ve středu 5. května uplynulo přesně 200 let od smrti vojevůdce, generála a císaře Napoleona Bonaparta. K výročí chystá projev také francouzský prezident Emmanuel Macron, odborníci se ovšem přou, jak bude jeho vystoupení vypadat. Všichni čekají, zda bude hlava státu vzpomínat jen v dobrém.
Napoleon zemřel 5. května 1821 v nedožitých dvaapadesáti letech. Poslední roky života trávil ve vyhnanství na ostrově Svatá Helena poté, co prohrál v bitvě u Waterloo s evropskými mocnostmi včetně Nizozemska, Pruska a Spojeného království. I přes osudnou porážku ho mnozí historici uznávají jako jednoho z nejvýznamnějších vojenských stratégů v dějinách, který dokázal neobyčejně překvapit své protivníky.
Účty za stětí gilotinou. Rodiny českých odbojářů musely Německu platit za popravy
Od pádu Třetí říše uplyne v těchto dnech 76 let, stále se však objevují nové informace o zrůdnosti nacistického režimu. „Žádný historik se dosud nezabýval takzvaným vyúčtováním nákladů za popravy odbojářů, které musely hradit rodiny obětí,“ říká historik Jan B. Uhlíř. A jeden takový „paragon“ ukazuje. Výlohy za stětí gilotinou a další výdaje související s exekucí jsou na něm vyčísleny na 1 935 říšských marek, to je asi 200 tisíc dnešních českých korun.
„Napoleon je postava, kterou nelze vymazat z dějin Francie. Jeho činy poznamenaly jak dějiny Francie, tak i Evropy,“ řekl webu Euronews historik Jacques-Olivier Boudon. Historička Natalie Petiteauová zdůrazňuje, že připomínání není totéž co oslavování. „Napoleon nepotřebuje glorifikaci. Způsob, jakým se zapsal do naší kultury od dob své vlády, stačí k tomu, aby mu zajistil všudypřítomnou slávu,“ říká.
Vedl války, obnovil otroctví
Někteří však namítají, že Napoleon by neměl být připomínán kvůli své účasti na smrtících vojenských taženích, znovuzavedení otroctví a patriarchálních zákonů. Francouzský prezident Emmanuel Macron chystá na dvousté výročí smrti projev, což je úkol, kterému se jiní politici v minulosti vyhýbali. Třeba bývalý prezident Jacques Chirac v roce 2005 nepřipomněl dvousté výročí Napoleonova vítězství v bitvě u Slavkova.
Odborníci ale předpovídají, že právě kulaté středeční výročí může hrát důležitou roli v tom, jak se na Napoleona jako kontroverzní postavu budou lidé dívat. Kritizován je jeho odkaz v podobě občanského zákoníku, který stavěl ženy do role podřízené mužům. „Soubor zákonů vydaný v roce 1804 stanovil, že ženy podléhají autoritě svých manželů. Je vnímán jako něco, co kodifikovalo patriarchální systém ve Francii,“ vysvětluje Boudon.
Historici také kritizují Napoleonovo obnovení otroctví ve francouzských koloniích v roce 1802 poté, co bylo během Francouzské revoluce zrušeno. Bývalý předseda Reprezentativní rady černošských spolků Louis-Georges Tin to považuje za „zločin proti lidskosti“ a přeje si, aby lidé, kteří spáchali něco podobného, byli vymazání ze všech oficiálních vzpomínkových akcí. „Pokud si jeho činy budeme připomínat, znamená to, že s ním souhlasíme,“ tvrdí Tin.
1. máj za totality: Jak ho Češi prožili s Hitlerem (1939) a jak s Husákem (1989)
Na poslední velkolepé oslavy Svátku práce před pádem režimu v listopadu 1989 přišlo na Václavské náměstí v Praze 250 tisíc loajálních občanů a jen 80 disidentů. „Posíláme z naší prvomájové manifestace bojové soudružské pozdravy sovětskému lidu a jeho leninské komunistické straně,“ hřímal tehdy z tribuny na Václavském náměstí generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš. A jak prožili Češi a Moravané 1. máj v prvním roce německé okupace v roce 1939?
Všichni proto netrpělivě čekají, jak bude Macronův projev vypadat. Podle agentury AFP se bude prezident snažit zmínit světlé a stinné stránky, aby vyvážil názory obou táborů. Mnozí považují za důležité zmínit, zda se i v současné době Napoleonův odkaz promítá do institucí a dokumentů, které mají původ v jeho době. Jedná se například občanský a trestní zákoník, francouzskou centrální banku nebo systém vyššího vzdělávání.
Konzul, císař, vyhnanec
Napoleon se narodil v roce 1769 v Ajacciu na Korsice, pocházel ze šlechtické rodiny a studoval dvě královské vojenské školy ve Francii. „Od mládí ho všichni vnímali jako velmi pracovitého a tvrdohlavého člověka,“ popisuje jeho život Boudon. V devatenácti letech už jako vojenský důstojník sehrál velkou roli při Francouzské revoluci a ve čtyřiadvaceti byl jmenován generálem.
Podle Boudona byla jedním z klíčových okamžiků Napoleonova života svatba s Josefínou Beauharnaisovou v roce 1796. Napoleon se vášnivě zamiloval a v témže roce uspořádal první úspěšné vojenské tažení. Po několika letech vzájemných neshod se ale manželé v roce 1809 rozešli.
Napoleonův osud byl skutečně jedinečný. V čele Francie stál jako konzul a později jako císař 15 let. Právě na císaře byl korunován v pařížské katedrále Notre-Dame roku 1804. Následující léta se nesla ve znamení jeho vojenských úspěchů, kdy rozšířil své impérium po většině Evropy. Po letech vojenských tažení čítalo francouzské císařství přes 130 departementů.
Poté, co v roce 1814 v bitvě o Paříž zvítězili evropští spojenci včetně Ruska, Pruska či Rakouska, Napoleon abdikoval. Během 100 dní v roce 1815 Napoleon opět usedl na trůn, než byl v červnu téhož roku v bitvě u Waterloo definitivně poražen. Jeho smrt na ostrově Svatá Helena se stejně jako jeho život staly inspirací pro umění nebo hudbu.
