Když se před 125 lety konaly v řeckých Athénách novodobé olympijské hry, jejich zakladatele možná ani nenapadlo, že v roce 2021 bude svět čekat už na 32. pokračování největšího sportovního svátku. Právě 6. dubna 1896 odstartovaly první moderní hry. Zúčastnilo se jich necelých 250 sportovců, což je přibližně 45krát méně, než se očekává v létě v japonském Tokiu. Podstatně méně bylo také sportů, soutěžilo se pouze v devíti odvětvích.
S myšlenkou obnovit antické olympijské hry přišel jako první francouzský pedagog a historik Pierre de Coubertin na počátku 90. let 19. století. Jeho nápad se sportovním nadšencům zalíbil natolik, že v roce 1894 dvanáctičlenný Mezinárodní olympijský výbor přidělil první pořadatelství řeckým Athénám, hry se tam měly konat hned za dva roky.
Přispěl k „Zázraku na ledě“ v Lake Placid. Hokejistu Paveliche našli mrtvého v léčebně
Krátce po svých 63. narozeninách zemřel bývalý americký hokejista Mark Pavelich, jeden z aktérů „Zázraku na ledě“ na olympijských hrách v Lake Placid v roce 1980. Zlatou medaili tehdy získal tým složený z univerzitních hráčů, kteří se podle předpokladů měli stát snadnou kořistí sovětské mašiny. Sám Pavelich však přispěl k tomu, že došlo na jeden z největších šoků ve sportovních dějinách.
Jedním z členů výboru byl tehdy i Čech Jiří Guth Jarkovský.
Ženy ještě nesoutěžily
Zahajovacímu ceremoniálu na obnoveném Panathénském stadionu přihlíželo 80 tisíc diváků, kteří se těšili na zápolení 241 mužů. Ženy tehdy soutěžit ještě nesměly a o cenné kovy z olympijských her se utkaly až o čtyři roky později v Paříži.
Hlavní náplní desetidenního athénského zápolení byla atletika, nejvíce závodníků se však představilo ve střelbě. Medaile se rozdělovaly také v cyklistice, sportovní gymnastice, tenise, plavání, šermu, vzpírání a zápase. Čechy kromě funkcionáře Gutha Jarkovského nezastupoval nikdo.
Prvním olympijským vítězem se stal americký trojskokan James Connolly. Neúspěšnějším účastníkem byl Němec Carl Schuhmann, který kromě tří gymnastických triumfů zvládl vyhrát i klání zápasníků. Zatímco Connollymu titul prvního zlatého medailisty už nikdo nevezme, Schuhmannův výkon už sportovci překonali několikrát.
V historii vyniká legendární Michael Phelps
Do historických tabulek se nejčastěji zapsal legendární americký plavec Michael Phelps, který během her v čínském Pekingu v roce 2008 nasbíral osm zlatých, čímž překonal 36 let starý výkon německého plavce Marka Spitze. Phelps je také neúspěšnějším sportovcem olympijské historie, celkem se pyšní 28 cennými kovy. To je pro představu stejně, jako dohromady posbírali gymnastka Věra Čáslavská (11), atlet Emil Zátopek (5), oštěpař Jan železný (4), rychlobruslařka Martina Sáblíková (6) a lyžařka a snowboardistka Ester Ledecká (2). Z 28 medailí jich má Phelps 23 zlatých.
Na mistra světa jsem si věřil. Ale na jiném můstku, vzpomíná v Oberstdorfu zlatý Parma
Jiří Parma je mistrem světa na středním můstku. To hlásily před 34 roky světové agentury, kdy prožil rodák z Frenštátu pod Radhoštěm prožil v západoněmeckém Oberstdorfu nejúspěšnější den sportovní kariéry, když o 7,9 bodu porazil legendárního Fina Mattiho Nykänena. Na krk mu pověsili zlatou medaili. Doma ho odměnili 30 tisíci korunami.
Ale zpět k hrám, které se konaly před 125 lety. Královskou disciplínu – maraton – tehdy ovládl domácí Spyridon Luis. Z poslíčka a nosiče vody se stal přes noc národním hrdinou. Nutno dodat, že medaile tehdy dostávali pouze první dva a dnešní zlatá byla stříbrná a dnešní stříbrná byla měděná. Československo čekalo na prvního olympijského vítěze až do roku 1924, kdy Bedřich Šupčík ovládl šplh na laně bez přírazu.
Od té doby získali Čechoslováci 49 nejcennějších kovů, nejúspěšnější Věra Čáslavská si jich na krk pověsila hned sedm. Samostatná Česká republika se poté může pyšnit dalšími 15 olympijskými vítězi, tím posledním je zatím judista Lukáš Krpálek z brazilského Ria de Janeira z roku 2016. Česko má celkem 56 medailí, Československo 143.
Athény se o pořadatelství her ucházely symbolicky po sto letech, přednost ale nakonec dostala americká Atlanta. Na řeckou metropoli přišla řada až o osm let později, hry ale byly jedním z důvodů, proč se Řecko dostalo do ekonomické krize. Kromě nových sportovních areálů bylo kompletně rekonstruováno mezinárodní letiště, výrazně rozšířeno athénské metro a příměstský dopravní systém. Okolo metropole byla postavena nová dálnice.
Zimní olympijské hry vznikly v Praze
Nedílnou součástí olympijských her je také jejich mladší zimní varianta. První zimní olympiáda se uskutečnila ve francouzském Chamonix v roce 1924, původně jako Týden zimních sportů. Pro velký úspěch ho olympijský kongres v Praze roku 1925 zpětně uznal jako první zimní olympijské hry.
Šampionka chce na olympiádu, ale peněz má málo. Rychlobruslařka proto rozváží pizzu
Zimní sportovci ve Velké Británii si momentálně nežijí jako v bavlnce. Kvůli pandemii koronaviru přišli na dotacích dohromady o osm milionů liber, což je zhruba 250 milionů korun. A sport tedy v současné době negeneruje tolik peněz jako za normálních časů. Například excelentní rychlobruslařka Elise Christieová si proto teď drží několik vedlejších prací – včetně rozvozu pizzy.
Až do roku 1992 se klasické i zimní hry konaly v jednom roce, kvůli zvětšující se finanční náročnosti na pořádání a mediálnímu zájmu se ale rozhodlo o střídání her po dvou letech. Zimní hry se uspořádaly hned v roce 1994 a tím se vytvořil model, který je platný až doposud.
Zatímco klasickým olympijským hrám vládnou v počtu medailí velmoci jako Spojené státy americké, Velká Británie nebo ještě Sovětský svaz, na zimních akcích se nejvíce daří Norsku a velmi vysoko se nachází i Rakousko či Finsko.
Právě se zimními olympijskými hrami se pojí zřejmě nejikoničtější zážitek české sportovní historie, a to vítězství v ledním hokeji z Nagana 1998. Do historie vstoupila také vítězství Ester Ledecké ve dvou disciplínách na jedněch hrách – v roce 2018 v jihokorejském Pchjongčchangu ovládla lyžařské super-G a paralelní obří slalom snowboardistek.
Třikrát zrušeno kvůli světovým válkám
Za dobu konání klasických a zimních olympijských her došlo ke zrušení pouze třikrát. Kvůli první světové válce v Berlíně (1916) a kvůli druhé světové válce v japonském Tokiu (1940) a Londýně (1944).
K přesunutí sportovního svátku došlo poprvé až loni, kdy svět zasáhla koronavirová pandemie. 32. olympijské hry jsou v plánu od 23. července do 8. srpna 2021, do Japonska by mělo zamířit 11 tisíc sportovců z více než 200 zemí. Ve hře bude 339 medailových sad v 33 sportovních odvětvích.
