Dvě dávky očkování a klid? V zahraničí to pomalu ale jistě přestává platit. Řada zemí už přeočkovává. (Ilustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz
V posledních týdnech se v zahraničí pozvolna mění pohled na to, kdo je tzv. plně očkován. Zatímco dříve stačily člověku k plnohodnotnému životu dvě dávky očkování (případně jedna dávka vakcíny Johnson & Johnson), teď se čím dál častěji vyžadují třetí. To kritizuje především Světová zdravotnická organizace (WHO).
Dvě dávky očkování a klid? V zahraničí to pomalu, ale jistě přestává platit. Počty nakažených rostou a některé vědecké studie ukazují, že efektivita očkování po pár měsících vyvane. Odborníci se ale neshodnou, zda klesající počet protilátek automaticky znamená, že imunita očkovaného před covidem hůře chrání.
Politici se každopádně rozhodli přitvrdit po vlastní ose. Jedním z průkopníků je Francie, tam se začíná třetí dávka vyžadovat po lidech starších 65 let. Senioři bez „trojité“ vakcinace se brzy nedostanou do restaurací či hospod a úřady na ně budou nahlížet prakticky jako na neočkované.
Změnu uvažování už naznačuje také Velká Británie. „Je jasné, že zajištění třetí – posilovací – dávky se stane důležitým údajem a usnadní člověku život po všech stránkách,“ řekl v týdnu britský premiér Boris Johnson.
Také v Rakousku už druhá dávka přestává stačit. Status plně očkovaného člověka se u našich jižních sousedů vytrácí po devíti měsících, pak je zapotřebí podstoupit třetí kolo vakcinace.
V Izraeli se interval mezi druhou a třetí dávkou smrskl dokonce jen na šest měsíců. Jeruzalém mezi prvními zavedl přísné covid pasy, bez jejichž platnosti se člověk nedostane do restaurace, baru či posilovny.
WHO třetí dávku kritizuje
Jenže ne každý tuto změnu přístupu v hlavách světových politiků kvituje. Krom některých občanů se bouří i Světová zdravotnická organizace (WHO). Její šéf Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že je „skandální“, že bohaté státy ve velkém aplikují třetí dávky, zatímco mnozí lidé v chudých zemích ještě nedostali ani první. Třetích posilovacích dávek se podle něj denně podá až šestkrát více než prvních vakcín pro občany z Afriky či Asie.
„Nedává vůbec žádný smysl dávat třetí dávku zdravým lidem či očkovat děti, když ve zbytku světa existují zdravotníci, senioři a další jedinci z rizikových skupin, kteří ještě nedostali ani jednu vakcínu,“ varoval předseda WHO, podle kterého je chyba spoléhat se v boji s koronavirem jen na očkování.
Problémem neproočkovanosti chudší části světa je podle mnohých odborníků možnost vzniku zákeřnějších mutací, které se následně rozšíří i do „očkovaných zemí“. Vakcíny s nimi mohou mít problémy.
