Je čas řešit čtvrtou dávku vakcíny? Ještě nemáme data ze třetí, říká část odborníků

Od spuštění třetí dávky očkování proti koronaviru neuběhly ani dva měsíce, přesto se v odborných kruzích už debatuje o čtvrté várce vakcinace. Evoluční biolog Jaroslav Flegr dokonce nastínil intervaly, ve kterých by se další posilovací dávka měla aplikovat. Jiní experti ale podotýkají, že za tak krátkou dobu neexistují o účinnosti třetí dávky žádná relevantní data, proto je příliš brzy se o časových rozestupech pro čtvrtou dávku vůbec bavit.

Posilovací třetí dávky vakcíny proti covidu mohou lidé využít od 20. září. Nárok na ni mají ti, kteří mají půl roku po dokončeném očkování. Evoluční biolog Jaroslav Flegr ve vysílání CNN Prima NEWS už ale mluvil o další, čtvrté dávce.

„To, že nás nechrání dvě dávky více než půl roku, není nic divného. To by vakcína musela být zázračná. Když si člověk dá třetí dávku, jeho imunita se posílí. Potřebné intervaly mezi dávkami se pak prodlužují. Pro mladší generace bych uvažoval o další dávce po té třetí nejdřív za dva roky, u starších ne dříve než za půl roku,“ uvedl Flegr.

Jako první na světě začal s třetí dávkou v létě Izrael, první data ukazují, že posílení imunity dává lidem nad 60 let až 65krát menší šanci, že budou kvůli covidu hospitalizováni ve vážném stavu. Podle imunologa Václava Hořejšího ale není možné zatím brát izraelské výzkumy jako bernou minci.

Hořejší označuje Flegrovy výroky za spekulace

„Opravdu se ukazuje, že lidé po třetí dávce téměř neonemocní, ale i v Izraeli se začala dávat teprve před pár měsíci. Nemůžeme říct, jak to bude vypadat třeba za rok. Nevíme, zda nebudou potřebovat další dávku třeba za pět let,“ vysvětlil Hořejší na dotaz CNN Prima NEWS.

Flegrovy výroky nechce zpochybňovat. Na debatu o čtvrté dávce je ale podle něj brzy. „Jsou to jen spekulace. Zatím nemohou existovat žádná data. Ochranný účinek třetí dávky budeme znát třeba za půl roku. Můj osobní názor je, že třetí dávka pravděpodobně bude mít dlouhou účinnost,“ odhadl. I kdybychom se měli každý rok přeočkovávat, není to podle Hořejšího žádná tragédie. „Rozumní z nás se nechávají proti chřipce očkovat taky každý rok. I když to je z jiných důvodů, princip je stejný,“ podotkl.

Rovněž epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula upozorňuje, že data zejména pro intervaly u mladých nejsou nyní k dispozici. „Dvouletý odstup zatím nikdo určitě neotestoval. Klíčové je přichystat vakcínu, která by více korespondovala se stávající mutací delta, po jejíž aplikaci by se nemuselo přeočkovávat tak často jako teď,“ konstatoval.

Prymula čtvrtou dávku nevylučuje

U covidu se nemůžeme opřít o zkušenosti s jinými vakcínami. „Zdokumentovaný odstup, který by s tímto mohl trochu kolerovat, je pouze u klíšťové encefalitidy. U dospělých do věku 60 let přeočkováváme po třech letech, u starších po pěti,“ dodal Prymula. Čtvrtou dávku však nevylučuje, hlavně ve chvíli, kdy nebude k dispozici žádný nový typ očkování reagující na nakažlivější mutace. Stejně jako Hořejší ale podotýká, že o ničem stále není rozhodnuto.

Podle virologa Jiřího Černého není aktuálně nikdo schopen říci, zda bude čtvrtá dávka potřeba. „Po třetí dávce míra imunity vyskočí na vyšší úroveň než po prvních dvou. Je otázka, jak dlouho to vydrží. Ale čistě teoreticky je možné, že bude potřeba další přeočkování jako například u chřipky,“ vysvětlil Černý ve vysílání CNN Prima NEWS.

Zájem o očkování v Česku v poslední době roste, zejména po ukončení hrazení testů z veřejného pojištění a zkrácení doby jejich platnosti. Za posledních sedm dní bylo aplikováno téměř 181 tisíc dávek, což je o 16 400 více než o týden dřív. Od začátku vakcinace koncem loňského prosince bylo v Česku podáno více než 12,3 milionu dávek. Ukončené očkování dvěma dávkami má podle údajů ministerstva zdravotnictví přes 6,1 milionu lidí.