360° - 30.6. v 21:15
Krizí se nesmíme proškrtat, nesmíme zopakovat roky 2011 a 2013. Problém je ale v tom, že vláda nemá připravené investice, a tak nám hrozí, že rozpočtový deficit ve výši 500 miliard korun jen projíme. „Nesmíme nechat padnout spotřebu domácností,“ shodli se ekonomové Ilona Švihlíková a Mojmír Hampl v pořadu 360°, který mimořádně moderovala Terezie Tománková.
Oba hosté úterního vydání pořadu 360° zdůraznili, že to nejhorší, co by česká vláda mohla v krizové situaci udělat, je plánovaný rozpočtový deficit utratit zbytečně. Shodli se však, že ekonomiku je třeba v dobách útlumu masivně podporovat, a to i za cenu půlbilionového schodku státního rozpočtu. „Ale pouze jednou a dost,“ parafrázoval Mojmír Hampl někdejší lidovecké heslo z volební kampaně.
Švihlíková vidí největší riziko v tom, že vláda nemá připravené investiční projekty, které by byla schopna v dohledném čase zrealizovat. Na druhé straně se prý nesmíme současnou krizí proškrtat jako se to stalo při krizi minulé. „Nechci zopakovat roky 2011 a 2013,“ řekla ekonomka, která se řadí do tábora ekonomů zastávajících státní zásahy do hospodářství. Pochybnosti nad schopností vlády se z krize proinvestovat vyjádřil i Mojmír Hampl. „Ministryni financí nevěřím prakticky nic, není to pro mě důvěryhodná osoba,“ řekl bývalý viceguvernér České národní banky, který od loňského podzimu pracuje pro poradenskou společnost KPMG.
Neztraťme růst i fiskální stabilitu
Podle Hampla reálně roste riziko, že vláda svou rozpočtovou politikou pouze zvýší dluh, ale ekonomiku nenastartuje. „Ztratíme růst i fiskální stabilitu,“ řekl. Aby se to nestalo, měla by vláda utrácet tak, aby hospodářství získalo růstový impuls. „Za katastrofu bych považoval, pokud by se ekonomika neodrazila ode dna letos, ale ani příští rok,“ dodal Hampl.
Ekonom Mojmír Hampl: Vláda nesmí spustit rozpočtové orgie
Kabinet Andreje Babiše prý nemá promyšlenou strategii pro restart české ekonomiky postižené koronavirovou krizí. Tuzemské firmy pomalu ale jistě ničí druhotná platební neschopnost. Vláda vymýšlí složité programy na jejich podporu, ale to je podle Mojmíra Hampla až krok číslo dvě. Stát měl, podle něj, v první řadě odložit firmám povinné platby. „To šlo zařídit škrtem pera a hned,“ říká bývalý viceguvernér České národní banky. Kdo vyjde ze současné krize posílen? A přežije eurozóna?
Podle Ilony Švihlíkové si vláda dosud vedla celkem dobře, připravila podobná opatření v době nouzového stavu jako vlády v jiných zemích. „Teď se bude hrát o to, jestli budeme schopni ekonomiku oživit a jestli budeme vnímat i strukturální změny, které započaly už před koronavirovou krizí,“ řekla. Měla při tom na mysli zejména útlum v automobilovém průmyslu nebo změny, které mohou postihnout cestovní ruch.
Hospodářské oživení by mělo podle Švihlíkové stát na dvou nohou. „Investice státu tak, aby byly realistické, a spotřeba domácností. Nesmí propadnout kupní síla obyvatelstva,“ zdůraznila. Spotřební výdaje domácností totiž v Česku tvoří až polovinu výdajů na hrubý domácí produkt, v jiných zemích to je šedesát i více procent.
Každý desátý bez práce
Oba hosté se také zamysleli nad tím, kdo ponese následky současné krize. Mojmír Hampl je přesvědčen, že krvácet bude hlavně střední třída. „Drobní podnikatelé, všichni, kdo ten stát živí a nic od něho nechtějí,“ řekl. Podle Ilony Švihlíkové krize nejvíc zasáhne nízkopříjmové obyvatele, protože nemají vytvořené finanční rezervy. „Bude hodně záležet na tom, jak rychle se podaří uvést v život stimulační balíčky vlády,“ řekla.
Schvalování rekordního rozpočtového schodku: Poslanci navrhli změny za 165 miliard
Během druhého čtení novely zákona o státním rozpočtu na letošní rok k bouřlivé debatě nedošlo. Poslanci využili možnost předkládat pozměňovací návrhy a chtějí v rámci finančního plánu státu přesunout až 165 miliard korun. Závěrečné hlasování o navýšení letošního rozpočtového deficitu na 500 miliard korun je na programu ve středu 8. července.
Za klíčovou proměnnou Ilona Švihlíková považuje kupní sílu obyvatelstva, jejíž pád by vláda neměla dopustit. Švihlíková se také obává, že mzdy přestanou růst, nebo dokonce začnou klesat, jak se bude zvyšovat nezaměstnanost. „Vláda musí dělat všechno pro to, aby snížila nejistotu v ekonomice,“ dodala s tím, že i když bude růst nezaměstnanost, vláda má nástroje k tomu, aby kupní sílu obyvatel udržela.
Švihlíková s Hamplem se shodli, že ta opravdová krize je stále ještě před námi. „Lidé si ji uvědomí, až uvidí čísla rostoucí nezaměstnanosti. Ta je zatím nízká, protože ekonomiku drží vládní podpůrné programy. Nezaměstnanost ale podle našich odhadů bude příští rok blízko deseti procentům,“ řekl Mojmír Hampl. Dodal, že vláda ji sice může udržovat níže, ovšem pouze za cenu navýšení dluhu, který pak budeme muset stejně financovat.
