reklama

Ekonom Mojmír Hampl: Ministryni financí nevěřím, není to důvěryhodná osoba

Krizí se nesmíme proškrtat, nesmíme zopakovat roky 2011 a 2013. Problém je ale v tom, že vláda nemá připravené investice, a tak nám hrozí, že rozpočtový deficit ve výši 500 miliard korun jen projíme. „Nesmíme nechat padnout spotřebu domácností,“ shodli se ekonomové Ilona Švihlíková a Mojmír Hampl v pořadu 360°, který mimořádně moderovala Terezie Tománková.

reklama

Oba hosté úterního vydání pořadu 360° zdůraznili, že to nejhorší, co by česká vláda mohla v krizové situaci udělat, je plánovaný rozpočtový deficit utratit zbytečně. Shodli se však, že ekonomiku je třeba v dobách útlumu masivně podporovat, a to i za cenu půlbilionového schodku státního rozpočtu. „Ale pouze jednou a dost,“ parafrázoval Mojmír Hampl někdejší lidovecké heslo z volební kampaně.

Švihlíková vidí největší riziko v tom, že vláda nemá připravené investiční projekty, které by byla schopna v dohledném čase zrealizovat. Na druhé straně se prý nesmíme současnou krizí proškrtat jako se to stalo při krizi minulé. „Nechci zopakovat roky 2011 a 2013,“ řekla ekonomka, která se řadí do tábora ekonomů zastávajících státní zásahy do hospodářství. Pochybnosti nad schopností vlády se z krize proinvestovat vyjádřil i Mojmír Hampl. „Ministryni financí nevěřím prakticky nic, není to pro mě důvěryhodná osoba,“ řekl bývalý viceguvernér České národní banky, který od loňského podzimu pracuje pro poradenskou společnost KPMG.

Neztraťme růst i fiskální stabilitu

Podle Hampla reálně roste riziko, že vláda svou rozpočtovou politikou pouze zvýší dluh, ale ekonomiku nenastartuje. „Ztratíme růst i fiskální stabilitu,“ řekl. Aby se to nestalo, měla by vláda utrácet tak, aby hospodářství získalo růstový impuls. „Za katastrofu bych považoval, pokud by se ekonomika neodrazila ode dna letos, ale ani příští rok,“ dodal Hampl.

K tématu

Podle Ilony Švihlíkové si vláda dosud vedla celkem dobře, připravila podobná opatření v době nouzového stavu jako vlády v jiných zemích. „Teď se bude hrát o to, jestli budeme schopni ekonomiku oživit a jestli budeme vnímat i strukturální změny, které započaly už před koronavirovou krizí,“ řekla. Měla při tom na mysli zejména útlum v automobilovém průmyslu nebo změny, které mohou postihnout cestovní ruch.

Hospodářské oživení by mělo podle Švihlíkové stát na dvou nohou. „Investice státu tak, aby byly realistické, a spotřeba domácností. Nesmí propadnout kupní síla obyvatelstva,“ zdůraznila. Spotřební výdaje domácností totiž v Česku tvoří až polovinu výdajů na hrubý domácí produkt, v jiných zemích to je šedesát i více procent.

Každý desátý bez práce

Oba hosté se také zamysleli nad tím, kdo ponese následky současné krize. Mojmír Hampl je přesvědčen, že krvácet bude hlavně střední třída. „Drobní podnikatelé, všichni, kdo ten stát živí a nic od něho nechtějí,“ řekl. Podle Ilony Švihlíkové krize nejvíc zasáhne nízkopříjmové obyvatele, protože nemají vytvořené finanční rezervy. „Bude hodně záležet na tom, jak rychle se podaří uvést v život stimulační balíčky vlády,“ řekla.

K tématu

Za klíčovou proměnnou Ilona Švihlíková považuje kupní sílu obyvatelstva, jejíž pád by vláda neměla dopustit. Švihlíková se také obává, že mzdy přestanou růst, nebo dokonce začnou klesat, jak se bude zvyšovat nezaměstnanost. „Vláda musí dělat všechno pro to, aby snížila nejistotu v ekonomice,“ dodala s tím, že i když bude růst nezaměstnanost, vláda má nástroje k tomu, aby kupní sílu obyvatel udržela.

Švihlíková s Hamplem se shodli, že ta opravdová krize je stále ještě před námi. „Lidé si ji uvědomí, až uvidí čísla rostoucí nezaměstnanosti. Ta je zatím nízká, protože ekonomiku drží vládní podpůrné programy. Nezaměstnanost ale podle našich odhadů bude příští rok blízko deseti procentům,“ řekl Mojmír Hampl. Dodal, že vláda ji sice může udržovat níže, ovšem pouze za cenu navýšení dluhu, který pak budeme muset stejně financovat.

Další hlavní zprávy

Finance

Státe, zaplať. Kvůli zajišťovacím příkazům podnikatelé vyžadují stamilionové odškodné

Státe, zaplať. Kvůli zajišťovacím příkazům podnikatelé vyžadují stamilionové odškodné

Firmy žádají náhradu škody kvůli zajišťovacím příkazům, kterými Finanční správa blokovala majetek společností podezřelých z nezaplacení daně. Jde o celkovou sumu ve výši téměř 900 milionů korun. Ta zahrnuje finanční nároky za škodu, ušlý zisk či jiné formy újmy. Zajišťovací příkazy jsou kontroverzním tématem – jedná se o mimořádný nástroj berních úřadů, jehož využívání v minulých letech značně stouplo. Řada případů skončila u soudu, který v některých kauzách rozhodl ve prospěch firem.

Partie

Nedělní Partie: Jak Praha ustála boj s pandemií? Promluví Hřib, Pospíšil a Nacher

Nedělní Partie: Jak Praha ustála boj s pandemií? Promluví Hřib, Pospíšil a Nacher

Hlavní město se pomalu zotavuje z následků koronavirové pandemie. Kde se budou shánět finance, které Prahu znovu vzkřísí? Poradí si s následky nákazy často rozhádaná pražská koalice? A jak zastupitelé řeší problémy s prostitucí? V pořadu Partie moderátorky Terezie Tománkové o tom budou debatovat primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a zastupitelé Jiří Pospíšil (TOP 09) a Patrik Nacher (ANO).

reklama
Dva Skoti si večer zašli na jedno pivo. Ráno se probudili na španělské Ibize
Do obchodu jen s rouškou. Chorvatsko zpřísňuje opatření, v zemi je půl milionu turistů
Hlasy z noční Karviné: Strach nemáme. Pražáci, přijeďte, nejsme malomocní
reklama
reklama
Vědecké objevy v obrazech: Kokosový olej je nebezpečnější než palmový

Věda a technologie

Domácí zpravodajství

Další články
reklama
reklama