Během druhého čtení novely zákona o státním rozpočtu na letošní rok k bouřlivé debatě nedošlo. Poslanci využili možnost předkládat pozměňovací návrhy a chtějí v rámci finančního plánu státu přesunout až 165 miliard korun. Závěrečné hlasování o navýšení letošního rozpočtového deficitu na 500 miliard korun je na programu ve středu 8. července.
Co do počtu předložených změn byli během druhého čtení poslanci SPD. Ve svých čtyřech návrzích požadovali přesunout celkem 57,4 miliard korun především ve prospěch sociálních služeb nebo na snížení státního dluhu. Okamurovci chtěli tyto peníze vzít především z odvodů do rozpočtu Evropské unie nebo dotací na podporu obnovitelných energetických zdrojů.
Lidovci navrhli vzít osm miliard korun z vládní rozpočtové rezervy na zvýšení důchodů ženám o 500 korun měsíčně za každé vychované dítě, 1,5 miliardy chtěli přesunout na sociální služby a pět miliard do Státního fondu podpory investic. Komunistická poslankyně Hana Aulická navrhla použít z vládní rozpočtové rezervy 200 milionů na odměny zaměstnanců dětských domovů a na neinvestiční výdaje školských zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy. Další peníze pak chtěla přiklepnout zdravotníkům a zaměstnancům v sociálních službách či na pořízení digitálních učebních pomůcek do škol.
Piráti pak navrhovali snížit rozpočtový schodek až o 25 miliard. Část opozice poté vyzvala vládu, aby se zaměřila na úspory ve výdajích státu. Rozpočtový výbor už dříve podpořil návrh premiéra Andreje Babiše (ANO), který snižuje vládní rozpočtovou rezervu o 100 miliard korun a peníze přesouvá přímo do vybraných kapitol. S ostatními návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu výbor nesouhlasil.
Řekni, kam ty prachy jdou
Prvním čtením prošel před týdnem v úterý. Na rozdíl od čtení druhého samotnému hlasování předcházela pětihodinová diskuze. Opozice vládě vyčítala především to, že ačkoli chce rekordní navýšení státního schodku, nesděluje, kam mají peníze jít. „Především chci upozornit, že je to opravdu gigantický dluh – 500 miliard korun, což je skoro deset procent HDP za tři měsíce. Počínání vlády je bezradné. Pomoc měla být rychlá, masivní a chytrá. Nesplňuje však ani jedno. Máme 115 dnů od objevení prvního pacienta, 103 dnů od vyhlášení nouzového stavu, více než měsíc od ukončení nouzového stavu a pomoc vlády se pohybuje kolem jednoho procenta HDP, což je 60 miliard,“ vyčetl Babišovu kabinetu předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.
„Vláda říká: ‚Dovolte nám utratit o 137 miliard víc a my už si s nimi nějak naložíme a budeme se rozhodovat bez vás.‘ To jsem za třicet let, co se věnuji veřejným rozpočtům, nezažil,” uvedl během prvního čtení v Poslanecké sněmovně někdejší ministr financí a dnes předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. Podle něho ani sama vláda neví, na jaké investice a s jakou efektivitou chce peníze použít. „Ale víte, že potřebujete 137 miliard navíc. Máte můj obdiv, že dokážete usnout. Já bych to na vašem místě nedokázal,“ dohrál Kalousek rozpočtovou debatu na Twitteru.
Vláda už kvůli ekonomickým dopadům koronavirové epidemie schodek rozpočtu dvakrát navyšovala. A to nejprve na 200 a později na 300 miliard korun. Původní plán přitom počítal se čtyřicetimiliardovým deficitem. S dosud nejhlubším rozpočtovým schodkem stát hospodařil v roce 2009, kdy přesáhl 192 miliard korun. Šlo o důsledek světové hospodářské krize vyvolané předešlou krizí finanční.
