reklama

Ekonom Mojmír Hampl: Vláda nesmí spustit rozpočtové orgie

Kabinet Andreje Babiše prý nemá promyšlenou strategii pro restart české ekonomiky postižené koronavirovou krizí. Tuzemské firmy pomalu ale jistě ničí druhotná platební neschopnost. Vláda vymýšlí složité programy na jejich podporu, ale to je podle Mojmíra Hampla až krok číslo dvě. Stát měl, podle něj, v první řadě odložit firmám povinné platby. „To šlo zařídit škrtem pera a hned,“ říká bývalý viceguvernér České národní banky. Kdo vyjde ze současné krize posílen? A přežije eurozóna?

reklama

Do Česka už dorazily první příznaky hospodářské recese. Klesají maloobchodní tržby, mírně vzrostla nezaměstnanost. Dá se říci, jak dlouhá cesta nás ještě čeká, než se odrazíme ode dna?

Přesně se to stále předpovědět nedá, a to je ten hlavní problém současné situace. Protože regenerace ekonomiky je možná teprve po vyléčení a my vlastně pořád nevíme, v jakém okamžiku budeme tu koronavirovou nákazu považovat za poraženou a od jakého okamžiku se může začít léčit ekonomika. První skutečnou informaci o možné hloubce krize dostaneme v půlce května, kdy statistici zveřejní data o hrubém domácím produktu za první čtvrtletí. Problém ale bude daleko rozsáhlejší, než naznačují dosavadní údaje. Ekonomickou aktivitu přerušovaly celé provozy či továrny, což jsme nezažili ani v krizi let 2008 a 2009. Pro tyto části ekonomiky se doslova krevní oběh zastavil a ony nedostávají žádný kyslík, dusí se. Velmi často dostávám zprávy, že už si firmy mezi sebou neplatí, a roste tak druhotná platební neschopnost. Lidé dostávají výpovědi. Některé části světové i domácí ekonomiky jsou opravdu na kolenou. Jen ve Spojených státech je třeba aktuální nárůst počtu žadatelů o podporu nejrychlejší a vůbec největší od časů, kdy tato čísla měříme, tedy od roku 1967. Takže opatrně, tohle není žádná prodloužená dovolená, ale masivní ekonomický šok.

Jak to letos bude s lidmi bez práce u nás? České ministerstvo financí a Mezinárodní měnový fond se v této předpovědi výrazně liší. Kdo má přesnější odhad?

Ministerstvo financí je ve svých odhadech, mírně řečeno, daleko za realitou. Já mám pořád nepříjemný pocit, že si prostě stále ještě neuvědomuje proporce hospodářského strádání, které nás čeká. Pokud se vrátíme s nezaměstnaností někam na konec roku 2013, tedy zhruba k sedmi procentům, a nepůjdeme výš, bude to ještě dobré.

Vy jste ještě s několika ekonomy zformovali nezávislou platformu KoroNERV-20. Jak a na čem pracujete?

To byla čistě občanská iniciativa několika lidí, kteří se už nemohli dívat na to, že média straší počtem nakažených a nikdo neřeší ekonomické důsledky zastavení ekonomiky a nesnaží se zmírňovat dopady. Začali jsme tedy spontánně pracovat a neustále se rozšiřujeme. Máme mezi sebou i neekonomy, lékaře, novináře, experty na vzdělávání, takže říkáme, že to NERV v našem názvu znamená „nejen ekonomická rada vlasti“. Je vtipné, že až po nás ustavil svůj tým expertů ministr Hamáček při Ústředním krizovém štábu a ještě později se obnovil kdysi hibernovaný vládní NERV (Národní ekonomická rada vlády, pozn. red.). V tom prvním působí i lidé, kteří paralelně pracují i v našem KoroNERVU-20. Jakoby to všechno byly takové malé vládní trucpodniky vedené tím, že přišly později a ještě si trucují vládní strany mezi sebou navzájem každá svým týmem. Dáváme konkrétní náměty v konkrétních oblastech, od daní po reálnou ekonomiku a chceme z nich vytvořit ucelený dokument, který bude otevřený všem – nejen vládě, ale celému veřejnému prostoru.

Znovu jsme si uvědomili, jak velkou hodnotu má život a zdraví v západní civilizaci, jak daleko jsme to v péči o tuto hodnotu dotáhli. Když jen vidím často až hysterickou reakci na jeden virus a všeprostupující strach z něj, napadá mě, že si snad s odstupem času neřekneme, že jsme léčili chorobu tak intenzivně, až jsme při tom přizabili samotného pacienta.

A řekl byste, že už vláda má strategii, jak ekonomiku restartovat?

Dle mého ji nemá dobře promyšlenou ani dnes. A opravdu by mě zajímalo, na základě jakých podkladů a analýz různá rozhodnutí o uvolnění vznikala a vznikají. Jednoduše se dá říct, že vládě jde mnohem lépe zakazování a restrikce než rozmrazování a pomoc ekonomice. A že jí jde snáz přenášet náklady svých rozhodnutí na jiné ekonomické subjekty, než hledat účinnou pomoc na úkor státních prostředků, jakou by byly odklady sociálního a zdravotního pojištění či odklady DPH. Ty lze udělat škrtem pera a hned. Ne, vláda místo toho vymýšlela složité COVID záruky, které jsou až krokem dvě.

Jak hodnotíte reakci ministryně financí Aleny Schillerové, která předložila návrh na prohloubení letošního rozpočtového schodku nejprve na 200, později na 300 miliard? Zároveň připustila, že 200miliardový deficit by náš rozpočet mohl mít i příští rok.

Jednoduše, letošní schodek klidně může být i vyšší, ale jakmile se ekonomika znovu rozjede, musí se začít uzdravovat i veřejné finance. V poslední recesi z let 2011 až 2013 jsme si uškodili tím, že jsme zbytečně šetřili a zvyšovali daně, což krizi zhoršilo. Nesmíme teď jít opačnou cestou a spustit „orgie rozpočtové nezodpovědnosti“, které by na léta znamenaly konec zdravých veřejných financí. Prostě to chce nepřehánět na žádnou stranu.

Jak koronavirová pandemie změní „geoekonomickou“ mapu světa? Které země z ní vyjdou posíleny? Ztratí například USA svou pozici nejsilnější ekonomiky světa?

Tak pokud tenhle virus skutečně výrazně rozloží západní civilizaci, tak to bude jistě něco, co posílí globální ambice a roli Číny. Stačí se podívat na ty zábavné komentáře, jak Čína pomáhá s rouškami světu (přitom jde prostě a jednoduše o čínský byznys), aby i méně bystrý pozorovatel zjistil, že takové ambice Čína nejen má, ale že v čase i narůstají.

Co se bude dít s eurozónou? Přežije? Itálii minulá krize naštípla a ta současná ji asi dorazí, ne? A co Španělsko?

Znovu - velmi záleží na tom, jak dlouho bude ekonomika takto „zavirovaná“. Pokud jen chvíli, euro to přežije. Pokud léta, a léta budou zavřené i hranice a nebude existovat volný pohyb osob, tak se změní v Evropě všechno, včetně Evropské unie. Ta by už nebyla nikdy stejná jako nyní.

Vytáhne Evropu (eurozónu) z bryndy Německo? To na jedné straně očekává ztrátu produktu ve výši 7 až 20 procent, na straně druhé má asi největší prostor pro fiskální impuls ze všech zemí Evropy, nebo?

Nevím, jestli bude někoho Německo zachraňovat. Já myslím, že bude hlavně zachraňovat samo sebe. Ostatně jako každý v EU. Rozhodně má oproti jiným výhodu, že má z čeho brát a může si dovolit veřejné peníze nyní utrácet.

Ekonoma asi muselo zaujmout, když ministryně Schillerová oznámila, že se dohodla s Českou národní bankou na novele zákona o ČNB, který by jí umožnil skupovat středně a dlouhodobé vládní dluhopisy. Nestojíme na prahu něčeho, co může skončit hyperinflací jako v Německu ve 20. letech minulého století?

Ne, přestože to vyjádření paní ministryně nebylo podáno úplně šťastně a komunikačně dle mého nebylo z nejpovedenějších. Pokud vím, jde jen o to, že ČNB by měla mít možnost kupovat všechny dluhopisy na sekundárním trhu, a aby mohla dělat jakési kvantitativní uvolňování „počesku“. To chtěla ČNB už dávno. A je to nejen správné, ale při velkých nákladech na odstranění koronavirového šoku i nutné. Bylo by přece nelogické, aby očekávané velké výpůjčky vlády zdražily ve špatných časech náklady na obsluhu dluhu firmám a domácnostem. Jediný, kdo může nakonec něco takového tlumit, je centrální banka.

Není to velké riziko, dát de facto zelenou tomu, že se vláda může domluvit s ČNB na svém, byť nepřímém, úvěrování? Obzvláště v situaci, kdy většinu ve vládě má populistické hnutí, a kdy existuje jisté personální propojení ČNB a hnutí ANO?

Znovu - o měnové financování vlády nejde. To je dál zákonem zakázáno. Ale uvažujme pragmaticky. Jestli tady bude několik let hospodářského strádání, nikdo jiný než centrální banka z něj ekonomice nakonec nepomůže. A pravidla typu zákazu měnového financování se budou znovu zapínat až v dobrých časech.

Nebylo by efektivnější, kdyby ČNB na nějaký čas zvolila metodu helicopter drop, kdy by tedy peníze končily rovnou na účtech domácností (řekněme určité procento z průměrné mzdy), což by udrželo spotřebitelskou poptávku a lidé by si svého živnostníka „zachránili“ sami?

To by právě porušení měnového financování bylo. Rozdávat přímo peníze lidem nebo přímo půjčovat státu nyní centrální banka nesmí. Z dobrých důvodů. Třeba na to někdy dojde, ale je to jako nahazovat ekonomiku defibrilátorem. Úplně poslední možnost.

Dá se na současné situaci najít něco pozitivního?

Ano, znovu jsme si uvědomili, jak velkou hodnotu má život a zdraví v západní civilizaci, jak daleko jsme to v péči o tuto hodnotu dotáhli. Když jen vidím často až hysterickou reakci na jeden virus a všeprostupující strach z něj, napadá mě, že si snad s odstupem času neřekneme, že jsme léčili chorobu tak intenzivně, až jsme při tom přizabili samotného pacienta.

Setkal jsem se s názorem, že bude nutné přehodnotit náš pohled na funkčnost ekonomického systému. To připomíná onu známou debatu ekonomů ve 20. letech minulého století, kdy mezi sebou diskutovali o tom, jestli se tržní hospodářství vyčerpalo a přežilo. Nečeká nás něco podobného?

Velké krize, války a podobné konflikty vždy otáčejí politicky kolo dějin doleva. Vždy. To je snad srozumitelná odpověď.

Mojmír Hampl (45)

V letech 2006 až 2018 byl členem bankovní rady České národní banky. Od března 2008 působil jako její viceguvernér. Nyní pracuje v poradenské společnosti KPMG jako šéf segmentu poradenských služeb pro finanční sektor. Absolvoval Národohospodářskou fakultu VŠE v Praze a postgraduální studium ekonomie na Univerzitě v Surrey ve Velké Británii. V letech 2002–2004 zastával post ekonoma v České spořitelně a působil jako externí poradce ministra financí pro návrh reformy veřejných financí. V letech 2004–2006 byl vrchním ředitelem České konsolidační agentury. Je ženatý, má dvě děti a rád lyžuje.

Tagy:

Hlavní zprávy

Reportáž: Komu dá hlas 300 tisíc Romů? Někdo komunistům, ale většina nikomu
Volby 2021

Reportáž: Komu dá hlas 300 tisíc Romů? Někdo komunistům, ale většina nikomu

Kolik žije v Česku Romů a jakou cenu mají pro politiky jejich volební hlasy? „Jsou nás tady tři miliony,“ tvrdí 59letý Peter Šarišský z ostravské vyloučené lokality v oblasti Jílové ulice. Trochu přehnaný odhad, podle české vlády jde o necelých 300 tisíc lidí. I to je ale zajímavé číslo pro strany a hnutí. „Žádnou romskou stranu nemáme, tak to dám asi komunistům,“ říká Šarišský. A co další Romové?

Okamurův mluvčí Hamáček a kulomety na hranicích. Politici perlili v superdebatě
360°

Okamurův mluvčí Hamáček a kulomety na hranicích. Politici perlili v superdebatě

Středeční Speciál 360°: Hlas lidu na CNN Prima NEWS byl plný emocí, hádek a osobních urážek či konfliktů. Šéf SPD Tomio Okamura například vpálil předsedovi ČSSD Janu Hamáčkovi, že by ho jako svého mluvčího nebral ani zadarmo. Poslanec KSČM Zdeněk Ondráček by proti migraci bojoval potápěním lodí a šéf Sněmovny Radek Vondráček z hnutí ANO opakoval, že Česko není pro uprchlíky cílovou zemí. Připravili jsme pro vás přehled nejsilnějších výroků čtyř zúčastněných politiků.

Hamáček: Nechceme dovézt 300 tisíc otroků, kteří budou brát našim lidem práci

Česku nepomůže levná pracovní síla z východních zemí, řekl ve Speciálu 360°: Hlas lidu na CNN Prima NEWS ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček. Podle něj není cílem dovézt do Česka lidi, kteří budou pracovat za minimální mzdu. Poslanec KSČM Zdeněk Ondráček podotkl, že Česko by si mělo pracovníky ze zahraničí vybírat už po střední škole a umožnit jim kvalitní vzdělání.

Babiš, Fiala i Rakušan. Osm politických lídrů se utká v superdebatě Česko hledá premiéra

Necelé dva týdny před sněmovními volbami se na CNN Prima NEWS uskuteční velká superdebata s lídry nejsilnějších český stran či koalic. Nebudou tak chybět premiér Andrej Babiš (ANO), Petr Fiala (koalice Spolu) nebo Vít Rakušan (koalice Piráti a Starostové). Sledujte v neděli 26. září od 20:00 první díl speciálního vysílání s názvem Česko hledá premiéra.

Je mu 60 a hledá ho Interpol. Viceprezident Surinamu nastoupil jako fotbalový kapitán

Žádný Messi nebo Ronaldo, fotbalový svět se v posledních hodinách baví 60letým viceprezidentem jihoamerického státu Surinam Ronniem Brunswijkem. V úterý nastoupil do prvního kola fotbalové Ligy CONCACAF, což je africká obdoba Evropské ligy. Týmu Inter Moengotapoe, jehož je majitelem i předsedou, navíc navlékl kapitánskou pásku. Na odvetu už ale nemůže, hrozí mu zatčení Interpolem.

Co předcházelo sebevraždě hokejisty Prokopa? Partnerka udělala rázný krok a odjela

Co přesně stálo za odchodem mladého hokejisty Tomáše Prokopa? Nad tím si láme hlavu řada jeho známých, kolegů. Jak potvrdil mluvčí klubu Motor České Budějovice, šlo o nešťastnou lásku. Že spolu už netvoří pár dokazují i sociální sítě jeho přítelkyně Adély, která smrt bývalého partnera těžce nese. Mohl být motivem jeho sebevraždy opravdu rozchod?

reklama

Domácí zpravodajství

Maminka mohla žít, kdyby nás neřídil chaotik. Spolek připomíná Babišovi oběti pandemie

Krátce před říjnovými volbami se vzedmula další vlna odporu vůči premiéru Andreji Babišovi a jeho hnutí ANO. Nyní s kampaní proti současnému předsedovi vlády přišel spolek Neschopnost zabíjí, který připomíná kroky vlády v době pandemie koronaviru. Kritizuje Babišovo chaotické chování, zhroucení Chytré karantény, špatnou komunikaci či nesmyslná opatření. K tomu spolek přichází s příběhy lidí, kteří kvůli koronaviru přišli o své blízké. Redakce CNN Prima NEWS požádala o vyjádření i premiéra, na nějž kampaň míří. Ten však na žádost nereagoval.

Horká fáze předvolebního vysílání: CNN Prima NEWS uvádí nové pořady i superdebaty s diváky

CNN Prima NEWS startuje horkou fázi předvolebního vysílání a uvádí celou řadu nových pořadů a formátů, jejichž společným tématem jsou blížící se volby do Poslanecké sněmovny. Od 30. srpna nabízí každý všední den speciální volební blok, dále mimořádná vydání pořadu 360° s diváky ve studiu, dvě superdebaty s lídry stran a v neposlední řadě moderní volební studio v den voleb samotných.

reklama