Na ostrově Kréta žije Zuzana pět let.
Situace v Řecku, které patří k zemím závislým především na cestovním ruchu, je kritická. Kvůli pandemii koronaviru, která loni vypukla a uzavřela všechny hotely a obchody, se řada lidí ocitla bez práce. Pokud by podobný scénář nastal i letos, znamenalo by to pro tamní obyvatele katastrofu. Své o tom ví Češka Zuzana Stavroulaki, která na ostrově Kréta žije pět let a sama v turismu podniká.
Před několika lety Řeckem zmítala velká ekonomická krize. Dá se srovnat s tím, co země zažívá nyní?
Místní říkají, že to, co přišlo s pandemií, je mnohem horší. Většina obyvatel je závislá na turistickém ruchu, který fungoval i v době krize až do loňského roku bez větších výkyvů. Mnozí jsou už teď na pokraji svých finančních možností. Spousta ubytovacích zařízení je už nyní na prodej, a to jak vily, tak hotely.
Zbavují se jich majitelé pod cenou, nebo se z nich snaží utržit co nejvíce?
Záleží na tom, co si kdo může dovolit. Někteří nespěchají a cenu si drží, jiní se už dostali do tak velkých finančních problémů, že nemají moc na vybranou a chtějí je prodat za každou cenu.
Jaká v zemi panuje nálada? Neobávají se Řekové o svou existenci?
Všichni doufají, že letošní sezona bude lepší. Pokud by krize spojená s koronavirem pokračovala, pro mnoho obyvatel Kréty by to mohlo mít fatální následky. To si ale nikdo nechce připustit.
V tuto chvíli je naočkováno zhruba 16 tisíc lidí, cílem je do konce ledna 85 tisíc.
Kolik lidí už v cestovním ruchu přišlo o práci?
Jsou jich tisíce... A i mě to postihlo. O zaměstnání jsem přišla z důvodu omezení cestovního ruchu a odlivu turistů. Původně jsem pracovala jako delegátka jedné z českých cestovních kanceláří. Ale už chystám svůj vlastní cestovatelský projekt s názvem Kréta s námi. Rádi bychom našim hostům ukázali řeckou kulturu, místní tradice, neznámá skrytá zákoutí, nabídli jim opravdovou řeckou kuchyni. Mohla by z toho být celoroční záležitost. I přes zimu je tu krásně.
Začalo už Řecko s očkováním?
Ano. Od 27. prosince. Mezi prvními byl premiér země a představitelé vlády. Samozřejmě také pracovníci ve zdravotnictví a nejvíce ohrožení pacienti. Je zřízena speciální linka, kde se lidé mohou objednávat. Zatím se ale všechno soustředí na pevninu, kde je situace daleko horší než na ostrovech. V tuto chvíli je naočkováno zhruba 16 tisíc lidí, cílem je do konce ledna 85 tisíc.
Na covid v Řecku zemřelo zhruba 4 500 obyvatel.
Jak se k očkování místní lidé stavějí?
Názory se různí. Co mohu říci ze svého okolí, je postoj k němu spíše negativní.
Hrozí Řekům postih, když se nenechají naočkovat?
Zatím je to v rovině spekulací. Všichni doufají, že ne, ale oficiálně to ještě nikdo neoznámil.
Jak si řecká vláda vede v boji proti pandemii koronaviru?
Řekla bych, že v porovnání s ostatními zeměmi EU hodně dobře. Já to nejčastěji srovnávám s Českem, protože máme zhruba stejný počet obyvatel. V současné době je tu v průměru 650 pozitivně testovaných denně a v zemi panují hodně přísná opatření. Nesmí se cestovat mezi prefekturami ani ostrovy. Nosí se roušky uvnitř i venku. Pokud chcete opustit domov, musíte napsat SMS nebo vyplnit prohlášení s uvedením jednoho ze šesti povolených důvodů. Školy včetně mateřských, obchody, restaurace, bary a služby jsou zavřené od poloviny listopadu. Fungují pouze obchody s potravinami, lékárny, drogerie, prostě základní a nezbytný sortiment. Před Vánocemi otevřeli pouze kadeřnictví, knihkupectví a obchody s vánočními potřebami. Celkově se uvádí, že na covid zemřelo asi 4 500 Řeků.
Jak občané snáší vládní opatření? Chovají se ukázněně, nebo protestují?
Asi jako všude mají lidé různé názory. Když budu mluvit za Krétu, snaží se tu všechna nařízení dodržovat. Svědčí o tom i fakt, že za poslední dny se zde neobjevili žádní nově pozitivně testovaní, maximálně nepravidelně jeden dva případy za celou Krétu. Nejhůře je na tom sever Řecka.
Každý, kdo tady strávil nějaký čas, vám řekne, že tu panuje pohoda a klid. Určitě se místní nestresují jako v Česku, život není tak hektický.
Kompenzuje řecká vláda podnikatelům finanční ztráty?
Vláda se snaží ztráty kompenzovat v závislosti na tom, v jakém oboru člověk pracuje. Maximální výše je zhruba 800 eur měsíčně. Co se týče platů běžně pracujícího člověka, v ČR jsou vyšší než tady. Největší pobírají lidé ve velkých městech, především v Athénách a Soluni.
Zvykli si Řekové na euro, nebo by rádi měli zpět svoji původní měnu drachmu?
Z počátku to byl pro ně šok. Ze dne na den stál například obyčejný chléb mnohem více, než byli zvyklí. Ale teď už by neměnili. Samozřejmě starší generace ještě často nostalgicky vzpomíná na drachmu. Myslím si ale, že častěji vzpomínají na časy před krizí než před zavedením eura.
Máme po Vánocích. Mají Řekové oproti Čechům jiné speciální tradice a zvyky?
Řecko je převážně pravoslavné a podle toho vypadají i jejich svátky. Začínají už 15. listopadu čtyřicetidenním půstem. Dříve se v Řecku nezdobil vánoční stromeček, ale loď. Dětem nosí dárky Agios Vassilis – svatý Vasilis, a to až 1. ledna. V posledních letech je některé děti dostávají už na řecký Štědrý den – 25. prosince. V tento den chodí také děti na koledu, za kterou dostávají většinou sladkosti. V tento den končí také půst, schází se na oběd celá rodina a jí se hlavně vepřové maso. V posledních letech se stává populární krůta. Vánoční období končí 7. ledna.
A jak probíhá příchod Nového roku?
Podobně jako v Česku se tady lidé scházejí. Většinou doma a oslavují až do půlnoci. Do restaurací a ven chodí až po půlnoci. V porovnání s ČR tady v menších městech o půlnoci neprobíhají žádné hlučné oslavy spojené s ohňostroji a pyrotechnikou. Tohle se týká jen velkých měst. S příchodem Nového roku se pojí také některé zvyky. Děti chodí opět na koledu, je zvykem rozbíjet granátové jablko – pokud se zrnka z jablka vysypou, členové rodiny se rozběhnou do světa. Na Nový rok se peče speciální buchta – vasilopita, ve které je zapečená mince. Buchta se v rodinách rozkrájí, a na koho připadne díl se zapečenou mincí, bude mít v novém roce štěstí a dostatek peněz.
Co se týče lidských vlastností a charakterů, v čem je podle vás největší rozdíl mezi Čechy a Řeky?
Každý, kdo tady strávil nějaký čas, vám řekne, že tu panuje pohoda a klid. Určitě se místní nestresují jako v Česku, život není tak hektický. V ČR je všechno zorganizované, nalinkované, tady lidé nejsou až tak svázaní časem a pravidly, vždy to nějak dopadne. Lidé jsou laskavější, vstřícnější a i pro cizího by se rozdali. Jsou velmi hrdí na svou zemi a její historii a tradice. Rodina je stmelenější, nerozpadá se tak rychle, když vzniknou problémy. Jsou hodně věřící.
Zuzana Stavroulaki (42)
Na řecký ostrov Kréta, kde trvale žije pět let, ji přivedla láska. Se svým řeckým partnerem vychovává dvě děti, dvanáctiletou Adrianu a tříletého Minase Nikolase. „Dlouho jsem se rozhodovala, jestli budeme žít v Řecku nebo v Čechách. Byla spousta pro a proti. Nakonec zvítězila láska k zemi, kde čas plyne pomaleji. Co si budeme povídat, i moře a tři sta slunečných dní v roce sehrálo roli,“ dodala s úsměvem.
