Největší hospodářský propad zaznamenala Velká Británie a Španělsko, nejméně naopak klesla Jižní Korea. Zdroj: Profimedia.cz
Průměrný pokles hrubého domácího produktu členských zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) dosáhl ve druhém čtvrtletí oproti prvnímu kvartálu 9,8 procenta. Meziročně byl propad jedenáctiprocentní. Nejhůře postiženou zemí je Velká Británie.
Hospodářství Spojeného království se od dubna do června oproti předchozím třem měsícům zmenšilo o více než pětinu. V mezikvartálním porovnání tak dosáhlo největšího propadu ze všech 37 členských zemí OECD. V meziročním vyjádření však Velkou Británii „trumflo“ Španělsko, jehož HDP se snížil o 22,1 procenta (Británie jen o 21,7 procenta).
Mezi zeměmi OECD bychom našli jen málo těch, jejichž hospodářský propad byl ve druhém čtvrtletí jednociferný. K takovým ovšem patří Česká republika, jejíž hrubý domácí produkt se mezičtvrtletně snížil jen o 8,4 procenta. Pod hranicí desetiprocentního poklesu se udrželo i Německo, na jehož hospodářském vývoji je Česko mimořádně závislé. V meziročním vyjádření ale Česko i Německo propadly o více než deset procent. Slovensko odepsalo přes 12 procent.
Korea klesla nejméně
Z mimoevropských zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj následky koronavirové krize nejvíce z ekonomického hlediska odskákalo Mexiko, jehož HDP se meziročně snížil o 19 procent. Mezikvartálně pak Mexiko odepsalo přes 17 procent a i z tohoto pohledu bylo nejpostiženějším mimoevropským státem v rámci OECD. Naopak nejlépe si vedla Jižní Korea, která v meziročním i mezičtvrtletním srovnání snížila svůj hospodářský výkon jen asi o tři procenta.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj byla založena v roce 1961. Jejím cílem je pomáhat ekonomickému růstu, harmonizovat rozvojovou pomoc, zvyšovat životní úroveň členských zemí, rozšiřovat vzájemný obchod nebo zvyšovat úroveň zaměstnanosti. Česká republika se k OECD připojila v roce 1995, Slovensko o pět let později. Sídlem organizace je Paříž.
