Eurostat potvrdil patnáctiprocentní propad evropské ekonomiky
Hospodářství Evropské unie zaznamenalo nejhlubší propad ve své historii. Zdroj: Profimedia.cz
Evropský statistický úřad Eurostat zpřesnil odhad vývoje ekonomiky eurozóny a Evropské unie. Potvrdil tak předběžné údaje z konce července. Hospodářství sedmadvacítky se ve druhém čtvrtletí propadlo meziročně o patnáct procent. O tři procenta se také snížil počet zaměstnaných lidí.
Druhé čtvrtletí letošního roku je pro ekonomiku členských zemí Evropské unie nejhorší od velké hospodářské krize z 30. let minulého století. Meziročně se hrubý domácí produkt EU snížil o rovných 15 %. Pokles hospodářského výkonu eurozóny byl o něco mělčí, „jen“ 14,1 %. Mezičtvrtletně se evropská ekonomika propadla o 12,1 % (eurozóna), respektive 11,7 % (Evropská unie). Eurostat vydal předběžné odhady o vývoji HDP už koncem července, nyní tato čísla prakticky potvrdil.
EU se propadá více než USA
Evropská unie se tak ve druhém kvartále propadla hlouběji než například Spojené státy americké, jež vykázaly pokles „jen“ o 9,5 %. Vůbec nejhůře se v rámci evropské sedmadvacítky vedlo Španělsku, jehož ekonomika se meziročně zmenšila o 22,1 %. Druhá nejhorší Francie vykázala pokles výkonu o 19 %, následována italským pádem o 17,3 %. Nejmírnější snížení HDP zaznamenala Litva, a to o 3,7 %. Žádná země Evropské unie nevykázala hospodářský růst, a to ani v porovnání s předchozím čtvrtletím.
Čtěte také
Český hrubý domácí produkt meziročně klesl o 10,7 % a oproti předchozím třem měsícům o 8,4 %. Pro tuzemský hospodářský vývoj je klíčová kondice německé ekonomiky. Její propad byl meziročně o jeden procentní bod hlubší, mezičtvrtletně ubrala ze svého výkonu více než desetinu. Slovensko si v mezikvartálním srovnání vedlo prakticky stejně jako Česká republika, meziročně však propadlo níže, a to o 12,1 %.
Z hlediska trhu práce má Evropa skutečně to nejhorší stále před sebou
Eurostat také zveřejnil data o vývoji zaměstnanosti v eurozóně, potažmo Evropské unii. Počet zaměstnaných včetně osob samostatně výdělečně činných se meziročně snížil o 2,9 % v rámci eurozóny, celá EU pak vykázala snížení o 2,7 %. Pro srovnání, v době nejhlubšího ekonomického propadu v roce 2009 způsobeného předchozí finanční krizí se zaměstnanost snížila jen o něco málo více než o dvě procenta. Přitom tenkrát v Evropě nedocházelo ke spouštění vládních programů na podporu zaměstnanosti v takovém měřítku jako nyní. Z toho vyplývá, že z hlediska trhu práce má Evropa skutečně to nejhorší stále před sebou.
Čtěte také
Petr Musil byl ekonomický redaktor CNN Prima NEWS a vysokoškolský učitel, v současné době působí jako člen Národní rozpočtové rady.
