PARTIE TEREZIE TOMÁNKOVÉ, Vladimír Špidla, Helena Horská - 17.4. v 11:00
Vláda nemá pomáhat překonat následky rapidního zdražování všem domácnostem plošně. Ať už u pohonných hmot, nebo u dalších druhů zboží. „Plošná pomoc není ta pomoc, kterou potřebujeme, protože plošná pomoc bude jenom míru inflace zvyšovat,“ řekla v Partii Terezie Tománkové ekonomka Helena Horská. Bývalý premiér Vladimír Špidla je naopak přesvědčen, že k plošným opatřením bude muset vláda nevyhnutelně sáhnout.
„Není vhodné, aby vlastně dostali všichni a málo. Dejme těm, kteří to potřebují, větší částku, aby jim to vyrovnalo zvýšené náklady nejen na potraviny, základní zboží, ale také na bydlení,“ navrhuje Helena Horská, která je členkou poradního sboru předsedy vlády Petra Fialy (ODS). Podle ní nemá plošná pomoc takový efekt jako právě ta adresná.
Helena Horská, ekonomka Zdroj: CNN Prima NEWS
Vladimír Špidla Zdroj: CNN Prima NEWS
Helena Horská Zdroj: CNN Prima NEWS
Vladimír Špidla, expremiér Zdroj: CNN Prima NEWS
Helena Horská, ekonomka Zdroj: CNN Prima NEWS
Vladimír Špidla Zdroj: CNN Prima NEWS
Helena Horská Zdroj: CNN Prima NEWS
Vladimír Špidla Zdroj: CNN Prima NEWS
Helena Horská, ekonomka Zdroj: CNN Prima NEWS
Vladimír Špidla Zdroj: ČTK
Helena Horská, ekonomka Zdroj: CNN Prima NEWS
Vladimír Špidla Zdroj: CNN Prima NEWS
Helena Horská Zdroj: CNN Prima NEWS
Vladimír Špidla, expremiér Zdroj: CNN Prima NEWS
Helena Horská, ekonomka Zdroj: CNN Prima NEWS
Vladimír Špidla Zdroj: CNN Prima NEWS
Helena Horská Zdroj: CNN Prima NEWS
Vladimír Špidla Zdroj: CNN Prima NEWS
Helena Horská, ekonomka Zdroj: CNN Prima NEWS
Vladimír Špidla Zdroj: ČTK
„Plošné opatření bych rozhodně a priori nevylučoval. Jsem si skoro jistý, že se k nim nakonec bude muset sáhnout,“ namítl bývalý předseda vlády Vladimír Špidla (ČSSD) v Partii Terezie Tománkové. Podle něho bude potřeba poskytnout podporu rodinám s dětmi, prakticky jenom podle toho, že mají dítě.
Špidla: Válka rozbila uspořádání po roce 1945, z krize se budeme vzpamatovávat roky
Válka na Ukrajině zastavila ekonomické oživení po covidu a vytvořila krizi světového řádu. Růst cen v Česku nabyl podobu pádivé inflace a nikdo neví, kde a kdy se zastaví. „Je to ne největší ekonomická krize, ale je to obecně politická krize. Zhroutilo se uspořádání po roce 1945,“ řekl bývalý předseda vlády Vladimír Špidla (ČSSD) v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS. Podle něho bude trvat velmi dlouho, než se věci stabilizují.
„Protože postupně bude pravděpodobně čím dál větší skupina v komplikované situaci, a ta takzvaná adresnost se v určitém momentě stává nezvladatelnou. A je nespravedlivá. Čili myslím si, že se k tomu, k té hraně, blížíme, a plošná opatření mají smysl a bude dobré je využít,“ dodal.
Snížení spotřební daně nejvíce pomůže bohatým
Helena Horská ale s tímto pojetím nesouhlasí, což demonstrovala na příkladu navrhovaného snížení spotřební daně u benzínu a nafty, které má platit od června do konce září. „Když zrušíme spotřební daň u pohonných hmot, tak to ovlivní i mě, která, mohu říci, naopak potřebuje mít ten cenový impuls k tomu, abych já začala opravdu vážně přemýšlet o úsporách, jak uspořit na dopravě,“ řekla.
Naopak stát podle ní musí pomoc nasměrovat domácnostem, které se nacházejí v opravdu tíživé situaci. „Většina těchto domácností ani takové výdaje na pohonné hmoty nemá, takže ony tu úsporu ve svých rozpočtech tolik nepocítí, jako by pocítily například zvýšením odečitatelné položky na děti nebo na osobu, nebo kdyby byly dány nějaké úlevy ve smyslu zvýšení sociálních dávek například na podporu bydlení,“ dodala hlavní ekonomka Raiffeisenbank.
Spotřební daň na naftu a benzin by měla klesnout o 1,5 koruny. Novelu schválila vláda
Vláda ve středu schválila návrh novely zákona o dočasném snížení spotřební daně na naftu a benzin o 1,5 koruny na litr. Premiér Petr Fiala to oznámil na tiskové konferenci po jednání kabinetu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) před týdnem uvedl, že opatření by mělo platit v období od 1. června do 30. září 2022. U nafty přitom ministerstvo financí zvažuje zavést snížení trvale.
Podle Vladimíra Špidly vláda Petra Fialy bude muset přehodnotit svoji daňovou politiku. „Současný daňový systém je zastaralý a vyžaduje velkou přestavbu. Měla by se zvýšit daň z příjmů právnických i fyzických osob, a prostě hledat daň zaměřenou do těch nejvyšších daňových příjmů a jistým způsobem zavést daňovou progresi,“ řekl expremiér v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS. Podle něj je v současném nastavení daňového systému hledat způsob narovnávání veřejných rozpočtů neřešitelná úloha.
Je válka a my jsme jejím zázemím
S tím do jisté míry souhlasila také Helena Horská, která opakovaně kritizovala navrhované snížení spotřební daně u pohonných hmot. „Podle mého názoru ODS opět podepsala smlouvu s ďáblem, stejně jako se podepsala pod zrušení superhrubé mzdy. Je to opět opatření, které nemělo přijít,“ řekla ekonomka v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS.
A vysvětlila, proč Fialův kabinet schválil snížení spotřební daně navzdory tomu, co mu radí členové poradního sboru, v němž sama zasedá. „Jsou věci, ke kterým se vyjadřujeme jako odborníci a dopředu nám bylo řečeno, že náš hlas bude brán jako hlas odborníků. Rozhodnutí je ale vždy nakonec politické a navíc rozhodnutí v koalici. Toto politické rozhodnutí respektuji, nicméně jako odborník říkám: Toto nebylo rozhodnutí, které mně jako ekonomovi dávalo smysl,“ řekla Helena Horská.
Vladimír Špidla by využil ještě dalších nástrojů, které má vláda k dispozici. „Já bych v každém případě v tomto případě šel věcným usměrňováním ceny ropných produktů,“ řekl. Souhlasí také se zvažovaným zastropováním marží. „To je cesta, kterou bych šel, protože je válka, my jsme její zázemí, je to mimořádná situace a je vhodné, aby se používaly prostředky, které jsou dostatečně radikální, aby ji umožnily zvládnout,“ vysvětlil expremiér.
