Špidla: Válka rozbila uspořádání po roce 1945, z krize se budeme vzpamatovávat roky

„Měsíce jsou krátká doba, ale opravdu nelze říkat cokoli. Charakteristické pro války je, že eskalují, a protože překročily všechny hranice, tak nikdy nekončí rychle. V okamžiku, kdy formálně skončí, jejich důsledky trvají ještě velmi dlouho,“ nastínil Vladimír Špidla vývoj na Ukrajině poté, co obě válčící strany složí zbraně a zavládne příměří. Jenže i to je zatím v nedohlednu.

Podle Špidly svět čelí největší krizi od konce druhé světové války. „Je to ne největší ekonomická krize, ale je to obecně politická krize, je to krize světového řádu, prostě zhroutilo se uspořádání po roce 1945 a takto velká změna bude trvat dlouho. A bude to velmi dlouho trvat, než se věci stabilizují v nějakém novém systému,“ řekl.

To bych také ráda věděla

V České republice se válka na Ukrajině zatím projevuje zrychlováním růstu cen, a to nejvíce u energií. V březnu došlo k meziročnímu zdražení elektřiny a plynu o čtvrtinu až třetinu, ceny benzínu a nafty jsou vyšší o polovinu. Inflace je dvouciferná a nejspíše ještě poroste. „Možná se ale budeme bavit o krizi potravinové. Budeme se bavit obecně o velkém cenovém šoku. Vidíme to na pultech obchodů, na účtech za energie a bydlení,“ řekla v Partii Terezie Tománkové hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská, která je členkou poradního sboru premiéra Petra Fialy (ODS).

„To bych také ráda věděla,“ odpověděla Horská na otázku, kde se inflace zastaví. Podle ní je nyní „nezodpovědné říkat“, kam až inflace vystoupá, protože nikdo neví, kdy a jak rychle bude ukončen konflikt na Ukrajině. Proto prý nelze předpovídat, jak se budou vyvíjet ceny energií. „Je velmi těžké teď dělat jakékoli závěry a možná dávat planou naději nebo naopak strašit,“ dodala Horská.

Zrychlující se ceny už způsobily, že lidé stále častěji chodí pro potraviny do potravinových bank. Až 30 % Čechů, kteří tam v těchto dnech přišli, tam byli poprvé. „Situace bude bohužel taková, že pro velké množství lidí a na poměrně dlouhou dobu to bude znamenat, že budou potřebovat potravinové banky,“ upozornil někdejší ministerský předseda.

Pomáhat musíme všem bez rozdílu

Špidla také připomněl, že nástroje k potírání inflace má v rukou Česká národní banka (ČNB). „Je ale víceméně na hranici toho, co je možné, a v zásadě pokud budeme mít korunu, tak budeme mít vždy tak řekněme o 80 % vyšší inflaci, než je v eurozóně,“ odhadl expremiér.

Podle Heleny Horské je ale třeba mít na paměti, že inflaci z velké části nedokážeme v Česku ovlivnit. „Válku nikdo z nás nevyvolal, my pouze na vlastí kůži odžíváme důsledky. A jsou to pouze ty důsledky v cenách našich komodit, potravin, nejsou to důsledky, které ohrožují naše životy,“ řekla ekonomka.

Podle ní je politika České národní banky de facto správná, jelikož „pokud chceme bojovat s inflací, není úplně dobré řešení zasypávat, obzvlášť ne plošně, plošně ekonomiku dalšími penězi,“ dodala Horská v narážce na fakt, že ČNB už téměř rok nepřetržitě zvyšuje úrokové sazby.

Horská se Špidlou se shodli, že stát má lidem zvyšování cen kompenzovat, lišili se však v tom, zda má přijímat plošná, nebo adresná opatření. „Neměli bychom pomáhat domácnostem, které z hlediska své finanční situace narůst cen zvládnou. Musíme pomoci domácnostem s nízkými a velmi nízkými příjmy,“ míní Horská.

„Podle mého názoru se podpora musí týkat naprosto všech bez jakéhokoli rozdílu. Mnoho lidí u nás bylo již před válkou v těžké situaci. Je to fakt, a musí se s tím něco dělat,“ oponoval Špidla s tím, že množství lidí, kteří žijí v Česku v chudobě, považuje za jedno z dlouhodobých selhání.