Senát by ve čtvrtek mohl schválit razantní snížení daně z příjmů. Je to ale v roce rekordního schodku rozpočtu rozumný krok? Kde na to stát vezme a co je klíčové? Povzbudí tento plán lidi a nastartuje ekonomiku? Na tyto a další otázky odpovídala v pořadu K věci na CNN Prima NEWS ekonomka a rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová.
Ministryně financí Alena Schillerová ve videu zveřejněném na Twitteru nabádá občany, aby svým blízkým koupili státní dluhopisy. Její pobídka v podstatě v překladu znamená, abychom státu půjčili peníze. „Zhodnocení dluhopisů činí zhruba jedno procento, takže já bych si je nekoupila, protože na finančním trhu existuje daleko více atraktivnějších nástrojů, do kterých lze investovat,“ řekla v úvodu pořadu Nerudová.
Stále nevíte, co k Vánocům? Dluhopis Republiky jako vánoční dárek nejen potěší, ale i zhodnotí vaše úspory. Na dárkové certifikáty už ale nezbývá příliš času. Pro více informací koukněte na video ⤵️ pic.twitter.com/qinfSfLGVU
— Alena Schillerová (@alenaschillerov) December 8, 2020
„Opakovaně hovořím o tom, že rozpočet pro příští rok schválený v prvním čtení Sněmovnou nemá naprosto nic společného s ekonomickou realitou, protože je postaven na makroekonomické prognóze z 15. září,“ sdělila ekonomka s tím, že prognóza počítala s růstem HDP v roce 2021 ve výši 3,9 procenta. Listopadová předpověď České národní banky už byla skeptičtější: V nejlepším scénáři předpokládala 2,4procentní růst. Minulý týden zveřejněné hodnocení České republiky Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj odhaduje hospodářský růst na 1,7 procenta.
Rušení superhrubé mzdy je špatně
Ve čtvrtek bude Senát projednávat daňový balíček. „Jak je to navrženo, získá dvě třetiny snížení vysokopříjmová skupina poplatníků. Čili nedostanou to lidé, kteří to skutečně potřebují, jsou zasaženi krizí, nepůjde to střední třídě. Ekonomika získá velmi málo, protože vysokopříjmoví poplatníci peníze nedají do spotřeby, ale budou investovat,“ vysvětlila Nerudová. „Z mého pohledu je v tuto chvíli rušení superhrubé mzdy špatné,“ dodala.
„Hlavním úkolem státu je snižování nejistoty, které by pomohlo zaměstnancům i podnikatelskému sektoru,“ sdělila Nerudová, podle níž vznikla nedůvěra mezi občany, podnikateli a státem. „Kdybychom měli dlouhodobý strategický plán a vizi, nemuseli jsme rozhodně fungovat způsobem brzda-plyn,“ řekla ekonomka. Jako příklad uvedla sousední Německo, které přijalo dlouhodobý plán a dodržuje jej. „Nevznikají tak výkyvy jako u nás, kdy nejdřív všechno zavřeme a pak zase všechno otevřeme,“ dodala.
Pouhé škrtání výdajů nepomůže
Během rozhovoru padla otázka, zda příští vláda bude nucena zvyšovat daně. „Upozorňuji, že deficit příští rok nebude 320 miliard, ale určitě dosáhne půl bilionu. Povede k tomu, že se dostaneme na dluhovou brzdu, která činí 55 % HDP. Takovou míru zadlužení skutečně nejde řešit pouze škrtáním výdajů. Je potřeba říct nahlas, že další vláda bude muset kromě škrtání výdajů i zvyšovat daně,“ sdělila Nerudová.
