Co na to vaše peněženka - 12.10. v 17:55
Vládní balíček pouze luxuje drobné z různých částí ekonomiky, uvedl hlavní ekonom Trinity bank Lukáš Kovanda, který byl hostem pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS. Souhlasně tak reagoval na tvrzení ekonoma a člena bankovní rady České národní banky Lubomíra Lízala, podle něhož je jednou z nejefektivnějších možností, jak přivést do státní kasy více peněz, obnovení superhrubé mzdy.
Kovanda o konsolidačním balíčku uvedl, že jeho současná podoba nikoho existenčně neohrozí. „Soubor opatření luxuje drobné z různých částí ekonomiky, a to od různých socioekonomických skupin. Vše ale probíhá, aby takové úpravy žádnou z nich neohrozily,“ pronesl expert.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Pavel má pravdu, úsporný balíček je měkký. Vláda finance neozdravila, shodují se experti
Dopad balíčku bude prý protirůstový a proinflační, což podle Kovandy vyplývá i z dat ČNB. „Nemělo by se však jednat o nějaká výrazně neblahá ovlivnění. Přesto všechno souhrnný návrh vlády alespoň částečně směřuje k ozdravení státních financí,“ dodal.
Podle Lízala dochází v Česku ke zcela neobvyklé situaci. „Máme minimální nezaměstnanost, a přitom ekonomicky nijak výrazně nerosteme. Tyto hospodářské recese jsou zpravidla úzce spojené právě s dírou na pracovním trhu. Strašení černými scénáři není na místě, ale měli bychom se více zaměřit na problém, proč i přes takovou míru nezaměstnanosti neprosperujeme,“ vysvětlil odborník v pořadu Co na to vaše peněženka.
V návaznosti na to se ekonom zmínil rovněž o podobě vládního konsolidačního balíčku. Podle něj spočívá nedostatečnost celkového konceptu v tom, že kabinet Petra Fialy (ODS) hospodaří s prostředky získanými v daňovém sektoru. „Jedná se tudíž o otázku přerozdělování. Pokud si vláda musí přesto půjčovat, je vidět, že celý ozdravný proces nesměřoval k jádru problému, tedy k vysokým mandatorním výdajům,“ doplnil.
Cestou, jak konsolidovat státní rozpočet, by mohlo být podle Lízala opětovné zavedení superhrubé mzdy. S tím souhlasí i Kovanda, podle něhož podobný krok doporučuje i Mezinárodní měnový fond. „Bylo by to nejjednodušší, jelikož by nebylo nutné veřejné finance zalepovat nejrůznějšími daňovými opatřeními. Návrat na hodnotu zdanění z roku 2020 by po inflační vlně přinesl do kasy asi 120 miliard korun. Šmahem by se tak vyřešilo téměř všechno,“ je přesvědčen.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Nálety na polské obchody. Dám tam za jídlo půlku toho, co v Česku, říká samoživitelka Míša
