Ekonomové o inflaci a růstu cen
„Snižování DPH by pouze zvýšilo schodek státního rozpočtu, který bychom museli zaplatit v budoucnosti. Musíme si utáhnout opasky a počkat,“ uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS ekonom Pavel Sobíšek. Se svým kolegou Petrem Dufkem se shodl, že zdražování v Česku bude pokračovat.
S vysokou inflací mají Češi podle Dufka počítat minimálně do konce první poloviny letošního ruku. „V únoru překonáme desetiprocentní hranici, klesat pak bude pomalu. Je zde řada nákladů, které musíme zaplatit, navíc je na cestě zdražování energií,“ podotkl.
Pětka není strop. Ve zdražování hypoték si nelebedíme, vzkazuje Benda z ČNB
Základní úrokové sazby možná ještě nedosáhly svého vrcholu a mohly by v budoucnu opět o něco povyrůst. V pořadu Co na to vaše peněženka to řekl člen rady České národní banky (ČNB) Vojtěch Benda. Podle něj by ale případný růst neměl být tak markantní jako v předchozích případech.
Podle něj lze očekávat, že energetické i teplárenské společnosti budou v následujících měsících zvyšovat ceny. „Nedělají to jednorázově, půjdou systémem zdražování během roku. Vysoké ceny energií se následně promítnou i do potravin, které zdraží. V posledním roce jsme viděli také pravidelné zdražování stavebního materiálu, porostou ceny bytů,“ pokračoval.
Vláda se rozhodla lidem pomoci adresně, a podle Sobíška udělala to nejlepší, co mohla. „Určitě bych nešel cestou jako Polsko, které někde snížilo a jinde zrušilo DPH. Za současné situace by to vyvolalo snížení příjmů do státního rozpočtu a zvýšení schodku, který bychom museli v budoucnosti zaplatit,“ vysvětlil.
Adresná pomoc je v pořádku
„Musíme si utáhnout opasky a počkat. Nezavinili jsme to, inflace přišla hlavně ze zahraničí,“ řekl Sobíšek. S tím souhlasil i Dufek. „Máme si utáhnou opasky, v čemž nám pomůže sama inflace. O kolik více budou muset lidé zaplatit na energiích, o to méně utratí za něco jiného,“ doplnil.
Podle Sobíška by východiskem ze současné situace nebylo ani zastropování cen energií. „Legitimní je využít nástroj, který máme dlouho a pomáhá domácnostem s nízkými příjmy. To znamená příspěvek těm, u kterých se výdaje na bydleni dostanou nad určité procento celkových příjmů. To je v pořádku, jde o adresnou pomoc, která na rozdíl od plošných opatření tolik nezatěžuje státní rozpočet,“ uzavřel.