Ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz
Podle analýzy virologa Pavla Plevky a biofyzika Roberta Váchy byly v Česku už v březnu desetitisíce nakažených koronavirem. Situace se zvrtla v srpnu, kdy narostl počet bezpříznakových přenašečů. Pravděpodobně se jednalo o Čechy vracející se z letních dovolených. Jejich závěry zveřejnil Deník N.
Každý den Češi sledují počty nakažených koronavirem. Podle odborníků je ale případů mnohem více, než je v tabulkách hygieniků uváděno. Mnoho lidí totiž nemá žádné příznaky onemocnění. „Můj střední odhad je, že infekci teď šíří 200 tisíc lidí, PCR pozitivních by tedy bylo ještě víc,“ řekl Deníku N odborník na globální rizika Jan Kulveit z Univerzity v Oxfordu.
Virolog Pavel Plevka a biofyzik Robert Vácha se ve své analýze snažili zjistit, jaký je skutečný rozsah nákazy ve společnosti. Jejich úhel pohledu se snaží objasnit některé otázky z minulosti, a zároveň dát návod i pro budoucí rozvolňování koronavirových opatření. Podle autorů je důležitý počet úmrtí.
„Pro vyhodnocení skutečného rozšíření nového typu koronaviru můžeme využít alternativní ukazatele, jako jsou počty hospitalizovaných, počty pacientů vyžadujících podporu dýchání nebo počty úmrtí,“ uvedli vědci pro Deník N. První dva faktory jsou podle nich proměnlivé, úmrtí na COVID-19 jsou ale daná.
Portál také uvedl, že podle Světové zdravotnické organizace s věkovým složením, jaké má Česká republika, zemře na koronavirus 0,7 procenta nakažených. Ti podlehnou onemocnění průměrně za čtyři týdny poté, co se s nákazou setkali. „Z aktuálního počtu zemřelých tedy můžeme dopočítat, kolik lidí se ve skutečnosti nakazilo o čtyři týdny dříve,“ dodal Plevka.
V březnu 30 tisíc nakažených
Podle počtu úmrtí se nabízí při srovnání s oficiálními čísly jako „pozoruhodný“ již březen. V té době bylo v zemi ve skutečnosti téměř 30 tisíc nakažených COVID-19. „Počty úmrtí o čtyři týdny později ukazují, že na začátku epidemie bylo množství infikovaných mnohonásobně podhodnocené. Už v únoru byly v České republice tisíce nakažených, přestože testování pomocí PCR identifikovalo pouze jednotky případů,“ uvedli vědci v analýze. Podle nich je zpětně dobře, že vláda nařídila plošná opatření, protože ve skutečnosti byla nákaza mnohem rozšířenější.
Od května do července se dařilo COVID-19 držet pod kontrolou. Počet nakažených ani neklesal, ani nenarůstal, zvládalo se trasovat i dostatečně testovat. Příčinou mohlo být i více trávení času venku, kde se nákaza hůře přenáší. Pak ale přišel srpen a situace se změnila, nepodařilo se všechny nakažené dohledat a poslat do karantény.
„Je možné, že to byli lidé, kteří se vraceli z dovolených. Když docházelo k přenosu viru v Česku, bylo pro hygienické stanice možné tyto infekce trasovat, protože ti lidé měli historii a známé kontakty. Ale když se někdo nakazil v zahraničí, přijel a byl bez příznaků, nebylo možné šíření viru podchytit. To dost možná přispělo ke zhoršení situace,“ vysvětlil Plevka.
V druhé polovině srpna a na začátku září bylo pozitivních průměrně 5,5 procenta testů, koncem září a začátkem října už byl pozitivní každý desátý, pak i každý třetí testovaný. „Je tedy pravděpodobné, že se v současnosti pomocí PCR testování daří identifikovat ještě nižší procento infikovaných než v srpnu a na začátku září. Listopad bude pro české zdravotníky velmi intenzivní,“ uvedli autoři analýzy.
Opatření do jara, úmrtnost bude klesat
Podobou analýzu provedli podle Deníku N také vědci z Masarykovy univerzity v Brně. Místo úmrtí ale využili hospitalizace.
Odhadovat skutečné případy nakažených z hospitalizací či úmrtí je podle oxfordského vědce Kulveita relativně běžným postupem. „Korektnější metoda je v obou případech použít nějaké statistické distribuce času do testu a času do smrti než prostě vzít jeden časový posun,“ řekl Kulveit.
„Systém testování a trasování dokázal kontrolovat šíření koronaviru do poloviny srpna, dokud byl podíl pozitivních testů nižší než čtyři procenta a počet nových případů nižší než 250 za den. To nám říká, že čas zrušit karanténní opatření bude až v době, kdy poklesnou počty nakažených a bude navýšena kapacita testovacího systému tak, aby procento pozitivních testů bylo pod tři procenta,“ píše se v analýze Plevky a Váchy.
Kdyby byla koronavirová opatření zrušena dříve, je pravděpodobné, že „systém testování a trasování nebude sám o sobě stačit pro zabránění opětovnému nárůstu počtu infikovaných,“ podotkli vědci. Podle nich bude nutné dodržovat například shromažďování méně lidí až do jara.
„Smrtnost bude klesat se zlepšující se kvalitou lékařské péče – použití léků remdesivir a dexamethason nebo lepší způsoby péče o infikované ve vážném stavu. Karanténní opatření zpomalí šíření viru a starší část populace bude pravděpodobně ochráněna očkováním,“ předpokládají Plevka s Váchou.
