Ruský prezident Vladimir Putin a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj nenachází společnou řeč prakticky na žádné téma, přesto ale existuje státník, na jehož podpoře se oba váleční rivalové shodnou. Je jím turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, jenž v neděli potřetí obhájil svůj mandát. Gratulace a zájem o spolupráci ze strany Ruska i Ukrajiny potvrzují nejen Erdoganovu významnou roli v regionu, ale také jeho schopnost manévrovat v turbulentním prostředí války a vytěžit z něj politický kapitál.
Erdoganova politika se vyznačuje udržováním přátelských vztahů jak s Ruskem, tak s Ukrajinou. Krátce po prvním kole voleb například sdělil, že Turecko odolá tlaku Západu a bude nadále posilovat politické a ekonomické vazby s Ruskem. „Rusko a Turecko se navzájem potřebují ve všech možných oblastech,“ řekl Erdogan v rozhovoru pro CNN. „Jsme silná země a potřebujeme pozitivní vztah s Ruskem,“ dodal.
I přes členství v NATO odmítla Ankara po vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu uvalit na Moskvu sankce. Naopak, posílila své ekonomické vazby s Ruskem a zvýšila dovoz tamní levné ropy. Podle CNN dosahuje celkový objem obchodu mezi oběma zeměmi 62 miliard dolarů ročně. Rusko je navíc pro Turecko důležitým zdrojem také v oblasti cestovního ruchu, jenž představuje zhruba deset procent HDP země. A právě ruští občané tvoří více než desetinu celkového toku turistů do Turecka, píše Al-Jazeera.
ČTĚTE TAKÉ: Erdogan zvítězil v tureckých prezidentských volbách, gratulovali mu Zelenskyj i Putin
Zároveň s tím ale Turecko poskytuje humanitární pomoc i své útočné drony Bayraktar bránící se Ukrajině. „Byli jsme a stále jsme po boku našich ukrajinských přátel,“ prohlásil turecký prezident v srpnu minulého roku. Erdogan jasně hraje na všechny strany – a dobré vztahy s oběma válčícími státy se projevily i po jeho víkendovém vítězství v prezidentských volbách, kdy mu poblahopřáli ukrajinský i ruský prezident.
Volodymyr Zelenskyj gratuloval Erdoganovi k jeho vítězství prostřednictvím prohlášení na sociální síti Twitter. „Blahopřeji panu prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi k vítězství v prezidentských volbách. Doufám, že rozvineme naši spolupráci pro bezpečnost a stabilitu Evropy a posílíme naše strategické partnerství ve prospěch našich zemí,“ napsala ukrajinská hlava státu.
Gratulaci ovšem Erdogan obdržel také od Putina, který uvedl, že si „turecký lid nemohl vybrat moudřeji“. „Volební vítězství bylo přirozeným výsledkem vaší obětavé práce jakožto hlavy Turecké republiky a jasným důkazem podpory tureckého lidu vašemu úsilí o posílení státní suverenity a provádění nezávislé zahraniční politiky,“ uvedl šéf Kremlu.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se stal turecký prezident klíčovým hráčem. Jedním z jeho významných úspěchů bylo zprostředkování dohody známé jako iniciativa Černomořského obilného koridoru. Pakt umožnil uvolnění milionů tun pšenice, které byly kvůli ruské invazi na Ukrajinu zablokovány, čímž zabránil vypuknutí globální potravinové krize. Minulou středu byla tato dohoda prodloužena o další dva měsíce, a to pouze jeden den před jejím vypršením.
Erdogan změnil tureckou politiku
Erdogan podle analytika Beckyho Andersona permanentně změnil tureckou politiku. „Musíme uznat fakt, že Erdogan je brilantní ve vedení kampaní. Od svého nástupu k moci v roce 2002 (kdy vyhrál volby a následně se stal premiérem, pozn. red.) lze charakterizovat jeho vládu jako permanentní kampaň. V ní stále více zdůrazňuje náboženství a nacionalismus jako součást svého magického receptu na udržení moci,“ vysvětlil v rozhovoru pro CNN Anderson. V budoucnu se chce Erdogan údajně více soustředit na Istanbul, kde v posledních komunálních volbách prohrál.
Devětašedesátiletý staronový prezident se v politickém prostředí etabloval již dlouhá léta před svým nástupem do nejvyššího tureckého úřadu v roce 2014. Jeho politická kariéra je pevně spojena s politickou stranou AKP (Strana spravedlnosti a rozvoje), kterou spoluzakládal. Recep Tayyip Erdogan se poprvé dostal do povědomí veřejnosti již v roce 1994, kdy byl zvolen starostou Istanbulu. Jeho vedení města a úspěchy v oblasti rozvoje a infrastruktury mu získaly širokou podporu. V roce 2003 pak usedl do premiérského křesla, a to po vítězství strany AKP ve volbách.
V roce 2014 se Erdogan stal prvním přímo zvoleným prezidentem Turecka. Jeho autoritativní styl vlády a kontroverzní kroky následně vyvolávaly rozporuplné reakce a kritiku na domácí i mezinárodní scéně. Navzdory tomu byl opětovně zvolen prezidentem v roce 2018 a také v letošních volbách, kdy získal přes 52 procent hlasů. I když tentokrát nedokázal zvítězit v prvním kole, překvapivě dostal více hlasů, než předpovídala většina průzkumů veřejného mínění.
