EU přitvrdila sankce vůči Rusku, zaměřila se na Putinovy věrné. Přidaly se i Spojené státy
Výběr redakce
Členské státy EU definitivně schválily třináctý balík sankcí proti Rusku, který obsahuje seznam 106 jednotlivců a 88 institucí či firem. Sankce jsou zaměřeny proti režimu prezidenta Vladimira Putina a proti těm, kdo ho podporují v jeho „nelegální, nevyprovokované a neoprávněné agresi“, uvedla v pátek Rada EU ve svém prohlášení. Vedle toho Bílý dům před výročím invaze na Ukrajinu oznámil přes 500 sankcí vůči Rusku.
Zástupci zemí Evropské unie odsouhlasili třináctý balík sankcí proti Rusku, který rozšiřuje sankční seznam o jména dvou stovek lidí, firem či institucí, které se podle unijní diplomacie nějakým způsobem podílejí na agresi proti Ukrajině, potvrdily diplomatické zdroje.
K TÉMATU: Na pohřbívání Ukrajiny je ještě čas, říká expert. Odhalil zásadní data, o kterých se nemluví
Sankce musí ještě formálně schválit členské státy, stane se tak písemnou procedurou v příštích dnech ideálně tak, aby balíček vstoupil v platnost u příležitosti druhého výročí zahájení ruské agrese proti Ukrajině, které připadá na sobotu.
Kromě ruských subjektů na sankčním seznamu nově figuruje i několik čínských firem za to, že pomáhají Moskvě obcházet dříve přijatá opatření znemožňující nákup vojensky využitelných technologií. Jde o společnosti vyrábějící takzvané zboží či technologie dvojího užití, zejména drony.
Firmy ze sankčního seznamu mají zmrazený majetek na území EU a subjekty z unie s nimi mají zakázáno jakkoli obchodovat či jim poskytovat finance. Mělo by jít o čtyři čínské firmy a jednu indickou.
Lipavskému vadí špionáž pod pláštěm diplomacie
Schválení nových sankcí do poslední chvíle blokovalo Maďarsko, které k němu mělo výhrady. Podle ministra zahraničí Pétera Szijjártóa ukládání dalších sankcí vůči Rusku nedává smysl a poškozuje pouze ekonomiku Evropské unie. Nakonec ale Budapešť uvedla, že balíček nebude vetovat.
Čtěte také
Česká republika chtěla do balíčku prosadit svůj návrh, aby EU omezila pohyb ruských diplomatů v schengenském prostoru. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského se celá řada špionážních aktivit odehrává pod diplomatickým krytím, což je podle něj „veřejně známým faktem“.
Česko proto požaduje, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu, která umožní pohyb pouze v rámci hostitelské země, a nikoli po celém schengenu. Zároveň chce, aby EU přijímala pouze biometrické pasy, které je obtížnější padělat či propojit s falešnou identitou.
Tento požadavek se zatím nepodařilo prosadit. Česká strana ale doufá, že by se mohl objevit v některém z dalších sankčních balíčků, které by měly brzy následovat. „Je to úkol, který jsem vytyčil pro českou diplomacii, pracujeme na tom,“ uvedl v tomto týdnu ministr Lipavský. „Věřím, že s tímto požadavkem jednoho dne uspějeme. Je potřeba mluvit s hlavními městy, abychom získali podporu dalších 26,“ dodal.
K sankcím přikročily také USA
Bílý dům v pátek před druhým výročím zahájení ruské invaze na Ukrajinu oznámil přes 500 nových sankcí proti Moskvě. Jsou zaměřené na jednotlivce zapojené do věznění zemřelého opozičníka Alexeje Navalného, proti ruskému finančnímu a obrannému sektoru nebo proti sítím, které „na několika kontinentech pomáhají obcházet již platné sankce. Spojené státy podle prohlášení prezidenta Joea Bidena rovněž uvalují vývozní omezení na téměř stovku subjektů, které zvnějšku podporují ruské válečné snažení.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Klimatická katastrofa je před námi, hájí Gregorová Green Deal. Králíček ji poslal do Číny
Spolehlivý, rychlý a nezávislý zpravodajský servis.
