Putin vede válku proti evropské civilizaci, musíme aktivně mluvit o bezpečnostní situaci. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), který se kromě jiného rozpovídal o zásadních tématech EU. Šéf české diplomacie také sdělil svůj poměrně kritický názor k některým kontroverzním krokům Starostů. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) se podle Lipavského před časem doslova utrhl ze řetězu, čímž prý otřásl vládní koalicí.
Jak chápete takzvanou gentlemanskou vládní dohodu, podle níž bude navrhován kandidát na nového českého eurokomisaře? Například místopředseda STAN Jan Farský mi říkal, že tuto výsadu by mělo mít ryze jeho hnutí. Když jsem o tom mluvil s Marcelem Kolajou (Piráti), dozvěděl jsem se, že právo navrhnout budoucího eurokomisaře by měli mít Starostové i Piráti.
Samozřejmě to je na koalici Pirátů a STAN. Nicméně sledujeme, že se Starostové snaží zaujmout různými mediálními výroky. Prostě se pokoušejí strhávat pozornost. Byli jsme svědky toho, jak se ministr Martin Dvořák utrhl ze řetězu, čímž otřásl koalicí. Nemyslím si, že by strany v pětikoaličním vládnutí měly plodit destabilizující výroky.
VIDEO: Piráti už jsou silnější než ODS, ukazuje nový průzkum. ANO vede s velkým náskokem
Byl bych rád, kdyby se Starostové k nominaci kandidátů na eurokomisaře postavili férově. Je to výsada Pirátů a STAN, rozhodně to není pouze na Starostech. Bylo by dobré, kdyby zástupci STAN přestali takto mluvit do médií. I pan premiér Petr Fiala uvedl, že rozhodnutí bude na koalici PirSTAN. Starostové rádi kolíkují hřiště. V podobných případech je nezbytné, abychom se uměli ozvat zpátky. Myslím, že Ivan Bartoš se nebojí Vítkovi Rakušanovi cokoliv říct.
Přečtěte si také GLOSU: STAN zlobivým dítětem vlády. Tentokrát vystrčil růžky „zbytečný“ ministr Dvořák
Byl by podle vás Marcel Kolaja dobrým eurokomisařem?
Naše kandidátka do Evropského parlamentu má spoustu kvalitních jmen. Marcel Kolaja je jejím lídrem. V našem celostátním fóru jsme si ho odhlasovali jako kandidáta na eurokomisaře. Myslím, že nikdo nemůže zpochybnit jeho kvality v oblasti digitálního portfolia. Jsem také rád za naše další kandidáty – Markétu Gregorovou, Mikuláše Ferjenčíka nebo Zuzku Klusovou. To všechno jsou opravdu silná jména.
Mikuláš Ferjenčík kandiduje až ze dvanáctého místa. Není vám líto, že nefiguruje na vyšších pozicích pirátské kandidátky?
Jde o rozhodnutí spolustraníků v primárních volbách. Já to respektuji. Opakovaně jsem říkal, že Mikuláš Ferjenčík je velmi talentovaný politik. Uvidíme, jak se s tím popere.
V minulosti, řekněme, mezi „provládními“ a „evropskými“ Piráty docházelo k hádkám a určitému pnutí. Když jsem ale pozoroval atmosféru na vašem lednovém sjezdu, přišlo mi, že se strana nachází v dobrém rozpoložení. Ivan Bartoš vyzýval, aby nedocházelo ke vzniku frakcí. Existuje nadále nějaké pnutí mezi určitými skupinami? Nebo jste sjednocený tým, který táhne za jeden provaz...
Rozhodně nejsme rozštěpeni do frakcí, jak to občas bývá interpretováno. Jsou různé zájmy a skupiny. Přesto stále platí, že jsme nejsilnější a nejliberálnější proevropskou stranou v Česku. Na těchto hodnotách máme jako Piráti absolutní shodu. A že se občas poskládají různé ad hoc koalice uvnitř té strany? To je úplně normální jev, který vidíte v každé demokratické politické straně. Rád bych zmínil, že respektuji každého člena našeho nového předsednictva. Všechny nás spojuje jeden z nejdéle sloužících předsedů politických stran (Ivan Bartoš), tím jsme také unikátní. Stabilita v Pirátské straně je ve skutečnosti poměrně silná.
Myslím, že po červnových volbách uvidíme Evropský parlament, který bude pravicovější a možná i více extremistický. Pro EU to znamená, že bude muset moderovat tyto proudy.
Ve veřejném prostoru se mluví o tom, že červnové evropské volby budou vskutku přelomové, ať už jde o migraci, energetickou politiku či ruskou agresi na Ukrajině. Která témata EU jsou pro Piráty nejdůležitější?
Jednoznačně jde o témata bezpečnostní. Obzvlášť v době, kdy Putin vede válku proti evropské civilizaci, musíme aktivně mluvit o bezpečnostní situaci. Samotná Evropa se navíc otřásá v základech a je pod tíhou ilegální migrace. Měli bychom hledat další řešení, jak tomuto problému čelit. Myslím si, že naše návrhy jsou poměrně zajímavé.
V případě Pirátské strany je také nezbytné, abychom se věnovali našim tradičním tématům, jako jsou práva v digitálním světě, internetové platformy či umělá inteligence. Neměli bychom ale zapomínat ani na témata, která souvisí s rozvojem regionů. V Česku možná máme „bohatou“ Prahu. Bylo by ale dobré, kdyby naše hlavní město dokázaly dohánět svým výkonem a životní úrovní i další regiony. Nejde jenom o fondy a přerozdělování, spíš celkově o vytváření podmínek pro propojování Česka i Evropy.
Jak těchto konkrétních kroků docílit?
Je potřeba, aby v Evropě zněl liberální hlas rozumu. Rovněž musíme nekompromisně hájit to, co občas nazýváme jako „náš národní zájem“. Chraňme ho způsobem, který je v Evropě pochopitelný a dobře vysvětlený. Myslím, že naši stávající europoslanci odvedli v tomto ohledu výbornou práci. Máme dobře nakročeno, abychom v nastoleném kurzu pokračovali.
Co by se podle vás na Evropské unii mělo změnit?
Na Evropské unii se může měnit mnoho věcí. Ty nejzásadnější by vyžadovaly úpravu smluv, což asi není úplně reálné. Debata z posledních pěti let došla k ambicióznímu návrhu, který logicky naráží u celé řady členských států. Hodně se mluví například o tom, jakým způsobem nyní rozhodujeme v otázkách společné zahraniční a bezpečnostní politiky.
Máte na mysli právo veta?
Mimo jiné i právo veta. Těch možných změn je ale celá řada. Jednou věcí je, co Evropa potřebuje, a věcí druhou, co lze očekávat. Myslím, že po červnových volbách uvidíme Evropský parlament, který bude pravicovější a možná i více extremistický. Pro EU to znamená, že bude muset moderovat tyto proudy, abychom si udrželi naše hodnotové směřování, které je pro Česko klíčové. To koneckonců dělá naše vládní politika. K tomu by měli přispívat i nově zvolení čeští europoslanci.
Evropská unie je jedinečný mírový projekt, který po staletích – na kontinent sužovaný nespočtem konfliktů – přinesl mír. Čekají nás velké úkoly, musíme táhnout za jeden provaz.
Rovněž mě napadá případné rozšíření Evropské unie. Mluví se o balkánských zemích, Moldavsku, Gruzii i o Ukrajině. Pojďme si zatipovat… Ve kterém roce se EU znovu rozšíří a která země do ní vstoupí?
Jsem naprostým odpůrcem toho, aby se v rozšiřovacím procesu Evropské unie odhadovala přesná data, která bychom potom „měli stíhat“.
Rozumím. A co říkáte obecně na budoucí rozšiřování EU?
Evropská unie je jedinečný mírový projekt, který po staletích – na kontinent sužovaný nespočtem konfliktů – přinesl mír. Tento mírový projekt musíme uchránit. Putin se snaží Evropskou unii rozložit a zničit. Čekají nás velké úkoly. Není to jenom o reformách institucí, ale i o politickém uvědomění si toho, že má Evropa táhnout za jeden provaz.
Podívejte se na blížící se volby ve Spojených státech. Příštím americkým prezidentem se dost možná stane Donald Trump. Možná ne… Je to ovšem jedna z variant. Když si poslechnete jeho výroky – pro nás jde o jasný vzkaz, že se Evropa bude muset dokázat geopoliticky postavit na vlastní nohy. Je třeba více investovat do bezpečnosti. Řekl bych, že si jsme plně vědomi toho, před čím stojíme. Bylo to vidět i na projevech na nedávné mnichovské bezpečnostní konferenci. Ta volání zazněla od řady aktérů včetně Ursuly von der Leyenové, Josepa Borrella nebo Olafa Scholze. Vše je o bezpečnosti a obraně. Evropa musí jít tímto směrem.
Podle Ursuly von der Leyenové by Evropská unie měla mít eurokomisaře pro obranu. Co na to říkáte? Zajímal by mě také váš názor na ideu, že by EU měla vlastní armádu.
Eurokomisaře pro obranu považuji za správnou myšlenku, průmysly členských států je třeba slaďovat. A společná armáda? Evropa na ni dneska nemá sílu. Naše jednotlivé armády jsou v drtivé většině koordinovány skrze Severoatlantickou alianci. Pokud bychom k tomu měli mít navíc evropskou armádu, stálo by to obrovské finanční prostředky, které členské země nejsou připraveny poskytovat. Máme velké rezervy i vůči našim závazkům v NATO. Volání po společné evropské armádě vnímám spíš jako nějakou materializaci vize evropské myšlenky. Nyní před sebou máme přednější úkoly. Ty musíme splnit. Až poté se můžeme začít seriózně bavit o evropské armádě.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ministr zahraničí Jan Lipavský promluvil pro americkou CNN
