Evropská unie zavede ve snaze zpomalit šíření nakažlivějších mutací koronaviru kategorii zvláště rizikových zemí, jejichž obyvatelé budou potřebovat pro cesty do zahraničí testy. Po videokonferenci prezidentů a premiérů členských zemí to řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Podle šéfa Evropské rady Charlese Michela se lídři shodli na tom, že hranice mezi státy zůstanou otevřené. Země však mohou zavádět další cílená opatření, například odrazovat od cest, které nejsou nezbytné. Političtí vůdci také tlačili na to, aby se co nejvíce urychlila distribuce zatím nedostatkových vakcín.
Blatný: Pokud kvůli britské mutaci všechno selže, musí přijít nestandardní zásah
„Pokud se začne šířit britská mutace a selže vše, co je nyní nastaveno, tak se bavíme o zásadním krizovém řízení,“ uvedl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Zatím podle něj není potřeba zpřísňovat opatření, protože se britská mutace dosud nešíří komunitně. I na ni ale myslí upravený systém PES, který ministr představí v pátek. Blatný odpovídal ve čtvrtek ve Sněmovně na dotazy novinářů.
Lídři některých zemí včetně německé kancléřky Angely Merkelové dávali před jednáním najevo, že chtějí přesvědčit ostatní k přísnějšímu testování či dalším opatřením, jinak zváží uzavření svých hranic. Během videosummitu se politici shodli, že v zájmu hladkého fungování jednotného unijního trhu nechají vnitřní hranice mezi státy otevřené. Lidé ze zemí s výrazným nárůstem nových případů však budou muset splňovat zvláštní podmínky.
„Po lidech cestujících z těchto tmavě červených zón mohou být požadovány testy před odjezdem stejně jako karanténa po příjezdu do jiné země,“ prohlásila von der Leyenová s odkazem na barvu, kterou by měly zvláště rizikové zóny mít na mapě Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC). Podrobnou definici zvláště rizikových zón podle ní připraví EU v příštích dnech.
Mezi státy s největším denním nárůstem na obyvatele v rámci EU patří i Česko, pro jehož přeshraniční pracovníky požaduje Merkelová častější testování. Podle šéfky EK by měla nová opatření zajistit, aby pendleři mohli nadále vykonávat svou práci.
Distribuce vakcín má být předvídatelnější a stabilnější
Šéfové států a vlád se také shodli na tom, že by komise měla u výrobců vakcín tlačit na co nejrychlejší dodávky očkovacích látek, kterých mají v současnosti země méně, než očekávaly.
První dávka vakcíny od Pfizeru je méně účinná, než se čekalo, tvrdí izraelský expert
První dávka vakcíny Pfizer poskytuje menší ochranu proti covidu, než jak původně naznačovala americká firma.Podle webu Times of Israel to uvedl koordinátor protiepidemických opatření v Izraeli Nachman Aš. Ten dále varoval, že vakcína nemusí chránit ani před novými kmeny viru.
„Dodávky vakcín musíme dostávat v souladu se závazky,“ uvedl po jednání na Twitteru italský premiér Giuseppe Conte v narážce na to, že firma Pfizer omezila evropským zemím ve snaze zvýšit kapacitu výroby na několik týdnů přísun vakcíny.
Komise se podle von der Leyenové chce v příštích dnech zasadit o to, aby byla distribuce očkovacích látek předvídatelnější a stabilnější, o čemž bude jednat jak s výrobci, tak s Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA). Ta by mohla po dvou již používaných vakcínách firem Pfizer/BioNTech a Moderna za týden schválit třetí látku od společnosti AstraZeneca.
Společné očkovací osvědčení
Lídři zemí hovořili i o možnosti zavést společné očkovací osvědčení, o něž usilují zvláště jihoevropské země jako Řecko či Portugalsko doufající v obnovení turistického provozu. Podle Michela budou státy v první fázi hledat shodu na tom, jaké parametry by měl tento certifikát pro lékařské účely mít.
O tom, zda by mohl sloužit i k jiným věcem, jako například usnadnění cest přes hranice, se budou země bavit až v další fázi, uvedl šéf unijních summitů. Některé země upozorňují, že je nejprve nutné vyřešit otázky ochrany soukromí či vyloučit, že by využívání certifikátu diskriminovalo neočkované lidi.