„Pokud se začne šířit britská mutace a selže vše, co je nyní nastaveno, tak se bavíme o zásadním krizovém řízení,“ uvedl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Zatím podle něj není potřeba zpřísňovat opatření, protože se britská mutace dosud nešíří komunitně. I na ni ale myslí upravený systém PES, který ministr představí v pátek. Blatný odpovídal ve čtvrtek ve Sněmovně na dotazy novinářů.
Prodloužení nouzového stavu ve čtvrtek schválila Sněmovna, ale ne na tak dlouho, jak jste požadovali. Co na to říkáte?
Respektujeme rozhodnutí Sněmovny. Bylo to dlouhé jednání a na jeho začátku jsem říkal, že nelze očekávat uvolnění nemocnic dříve než za tři týdny, které nyní máme k dispozici. Ale už teď mohu s velkou pravděpodobností říct, že budeme muset žádat o nouzový stav znovu. Pozitivní je, že jsme se napříč celým politickým spektrem shodli, že je potřeba se dohodnout na nové legislativní úpravě. Tedy na tom, jakým způsobem budou v budoucnu ošetřena ochranná opatření, abychom nouzový stav nepotřebovali. Ale nějakou dobu to asi potrvá.
Jak se vám nakonec podařilo podporu vyjednat? Ještě ve čtvrtek ráno komunisté na tiskové konferenci mluvili o tom, že chtějí jasný slib ohledně otevření škol nebo skiareálů.
Všichni víme, jak se situace vyvíjí. Mluvil jsem se všemi stranami, každý k tomu řekl své. Diskuse a domluva je to, co potřebujeme. Naší prioritou je vrátit děti do škol, hlavně ty menší a také ročníky, které končí a připravují se na přijímací zkoušky. V neposlední řadě chceme umožnit provoz i podnikatelům, kteří mají specifické požadavky – jako třeba skiareály. Ale uvědomujeme si, že to nemůžeme udělat na úkor zdraví našich spoluobčanů.
Jaká by tedy měla být kritéria, na základě kterých by se otevřely první stupně základních škol a skiareály?
Konkrétní číslo hospitalizovaných říct nemohu a nechci říkat ani konkrétní datum. Je to reálné na přelomu ledna a února, bude ale záležet na aktuální situaci. Navrhujeme, aby od prvního února platil upravený systém PES, o kterém budeme ještě diskutovat. Také je důležité, jak se bude vyvíjet situace v okolních zemích, protože v Evropské unii nejsou uzavřené hranice.
Kdyby se začala šířit britská mutace, nemocnice by se zaplnily daleko rychleji
V upravené tabulce PES má být důležitým kritériem kapacita nemocnic. Jakým způsobem s ní budete pracovat?
V současnosti jde o jedno z nejdůležitějších kritérií, protože musíme dosáhnout toho, aby zdravotnický systém začal plnit svoji funkci. Tedy aby se nevěnoval jen koronaviru, ale staral se i o ostatní. A samozřejmě aby se zdravotníkům po měsících práce ulevilo. Ve chvíli, kdy dojde k poklesu pod tři tisíce hospitalizovaných, půjde o jasný signál, že se nemocnice dostatečně uvolnily a můžeme udělat další krok. Zásadní ovšem je nebezpečí nové britské mutace. Kdyby se začala v Česku šířit, nemocnice by se zaplnily daleko rychleji než nyní. I proto v nich musíme mít dostatečnou kapacitu.
Spoluautor systému PES Jan Kulveit hovořil o tom, že tabulka by měla mít i šestý stupeň právě pro případ rozšíření britské mutace. Jak by případně vypadal?
Já tohoto názoru nejsem. Ve chvíli, kdy dojde k nějakému naprosto zásadnímu zhoršení situace a selže vše, co je nyní nastaveno, bude muset nestandardně zasáhnout každá země. V tu chvíli se však nebavíme o nějakém systému, ale o zásadním krizovém řízení, a je jedno, zda se to bude jmenovat PES šest, sedm nebo osm. V Česku zatím neprobíhá komunitní šíření mutace, existují jen určitá ohniska. Jde ale o jeden z hlavním důvodů, proč nic nesmíme ukvapeně rozvolňovat.
Budou mít lidé v novém systému PES možnost nechat si udělat antigenní test několikrát v týdnu, i když si za něj třeba zaplatí, aby mohli například chodit do restaurací?
To je jedna z možností, se kterou se počítá u některých aktivit ve stupni číslo čtyři a nižších. Ze zdravotního pojištění bude i nadále mít člověk nárok na bezplatný test jednou za pět dní, dokud to bude potřeba. V případě, že si jej bude chtít z nějakého důvodu udělat častěji, může si jej uhradit.
Testy ze slin nebo z krku budou v Česku vítány ve chvíli, kdy budou registrované a dostanou certifikát
Ve Sněmovně se mluvilo i o možném navýšení nemocenské. Mohlo by to přispět k tomu, aby lidé byli více motivováni chodit na testy?
Rozumím, že je snaha pomoci lidem, kteří jsou postiženi karanténou, a motivovat je. Na druhou stranu není koronavirus jediným onemocněním a z mého pohledu jako lékaře by se to těžko vysvětlovalo. Možná by bylo i předmětem soudních sporů, že lidem s jednou nemocí měříme jinak než s jinou. Jako hematolog bych třeba velmi těžko vysvětloval onkologickým pacientům, že když jsou nemocní rakovinou, dostanou menší podporu, než když dostali koronavirus.
Neuvažujete o testech z krku? Někoho mohou výtěry z nosohltanu od testování odradit.
Jde o velmi nepříjemnou proceduru, sám jsem ji mnohokrát podstoupil. Testy, které se připravují, ať už vyšetření slin nebo z krku, budou v Česku vítány ve chvíli, kdy budou v této zemi registrované a dostanou certifikát. Musí ale mít potřebnou kvalitu.
Kdy by to mohlo být?
To řeší laboratorní skupina ve své opakovaně se aktualizující strategii testování. Ale určitě ještě letos.
Je už jasné, jak to bude s očkovacím registrem v únoru?
Pravděpodobně nebude vhodné otevírat jej úplně pro všechny, protože by svůj termín stejně dostali až za delší dobu. Finální rozhodnutí přijde, až budeme přesně vědět, jak jsme na tom s dodávkami vakcíny. Víme, že jejich redukce je vyšší, než se původně předpokládalo. Nyní jsme zhruba na 15 až 30 procentech snížení. Požádal jsem ředitele české pobočky společnosti Pfizer, aby se se mnou setkal a podal k tomu vysvětlení, protože na mezinárodní i na národní úrovni se snažíme, aby omezení dodávek bylo co nejmenší.
Ve Sněmovně se ve čtvrtek strhla potyčka kvůli nenošení roušek, někteří poslanci je stále odmítají. Co byste jim vzkázal?
Do mikrofonu bez roušky hovořili dva poslanci. Jde o velmi špatný signál nejen pro jejich voliče, ale každý v této zemi si určitě udělá názor sám. Jako ministr zdravotnictví to odsuzuji. Jasně to vypovídá o těch, kteří se takto neslušně a špatně zachovali.