Ilustrační foto Zdroj: CNN Prima NEWS
Europoslanci odsouhlasili revoluční krok vzhledem k výrobě osobních aut. Ten počítá s tím, že od roku 2035 má být v členských zemích EU prakticky nemožné pořídit si nový automobil na benzin či naftu. Vůli většiny neohrozilo ani zamítavé stanovisko konzervativních poslanců nebo deklarovaný odpor Německa, které představuje největší eurounijní automobilový trh.
Členské státy Evropské unie již příslušnou legislativu schválily a nyní ji definitivně posvětil také Evropský parlament (EP). Stoupenci zákona argumentují, že evropským výrobcům automobilů poskytne jasný časový rámec přechodu na výrobu elektrických vozidel s nulovými emisemi. A podpoří také investice v rámci boje s konkurencí z Číny a USA. Kromě toho zákaz prodeje aut se spalovacími motory podpoří i plán EU stát se do roku 2050 klimaticky neutrální ekonomikou.
Pro ukončení prodeje aut se spalovacím motorem do roku 2035 hlasovalo 340 českých europoslanců, zatímco 279 bylo proti a zbylých 21 se zdrželo. Návrh podpořili jen zástupci Pirátů a TOP 09. „Nepochybně je to potřeba, protože osobní doprava tvoří asi 70 procent celkových emisí v rámci dopravy obecně,“ řekl europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti).
Italská premiérka ostře vystoupila proti elektromobilům. Zpátečku bere i část vedení EU
Plánovaný zákaz spalovacích motorů v Evropské unii po roce 2035 poškodí podle Giorgie Meloniové ekonomické zájmy Itálie. Podle Bruselu jsou jedinou přijatelnou alternativou spalovacích motorů elektromobily. Hlasy kritizující tento jednostranný pohled ale kromě zástupců automobilek už sílí i mezi politiky.
K TÉMATU: Evropu mohou po roce 2035 zaplavit veterány. Zákazníci na nové elektromobily nebudou mít
Hlasití odpůrci
Oponenti zákazu naopak tvrdí, že evropský průmysl a evropští motoristé nejsou připraveni na tak dramatické přerušení výroby vozidel se spalovacím motorem, které ohrožuje také statisíce pracovních míst. Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) jde o jednu z největších chyb, které Evropská unie udělala. „Bude to mít sociální dopady, propouštění lidí z práce a chudnutí střední třídy,“ sdělil Vondra.
Varovali také před tzv. „havanským efektem“, tedy prodlužováním využívání starších aut se spalovacími motory s vyššími emisemi po zákazu prodeje nových vozů, protože si spotřebitelé nebudou moci koupi drahého elektromobilu dovolit.
Kubánská Havana je pověstná bohatým výskytem amerických aut z 50. let. Takzvaný Havanský efekt ale hrozí také Evropě. Zdroj: AP
Kubánská Havana je pověstná bohatým výskytem amerických aut z 50. let. Takzvaný Havanský efekt ale hrozí také Evropě. Zdroj: AP
Německo s největším evropským automobilovým trhem a konzervativní poslanci EP se také obávají ekonomického břemene, které představuje nezbytné přebudování automobilek a rekvalifikace zaměstnanců. Evropské firmy by se tak mohly dostat do konkurenční nevýhody oproti asijským, zejména čínským, výrobcům.
Závažný dopad na český průmysl předpovídá automobilový odborník Vladimír Rybecký „Bude to znamenat zásadní změnu pro mnohé výrobce a pro subdodavatele půjde o těžko překonatelnou proměnu jejich výrobního programu,“ sdělil Rybecký pro CNN Prima NEWS. „Dá se předpokládat, že produkce automobilů bude nižší než v současné době,“ dodal.
Vadí totální elektrifikace i Euro 7
Jedinou naději pro odpůrce zákazu představuje klauzule, podle které by Evropská komise měla v roce 2026 vyhodnotit, jak se nařízení daří, či nedaří plnit. Podle výkonného ředitele Sdružení dovozců automobilů (SDA) Zdeňka Petzla se ale odklon od stanovených cílů neočekává. „Fakticky by ani nebyl žádoucí, neboť výrobci vozidel, i celý dodavatelský řetězec, byli již nuceni realizovat obrovské investice do nového produktového portfolia, které již dnes přivádějí na trh, aby nastavené cíle mohli stihnout,“ píše v tiskové zprávě SDA Petzl.
Ke známým kritikům jediné cesty k uhlíkové neutralitě patří dlouhodobě i automobilka Toyota, největší výrobce aut na světě. „Jsme zastáncem přístupu, že nepřítelem jsou emise, nikoliv technologie. I proto odmítáme vsadit pouze na jeden směr. Za poněkud nesystémový krok považujeme také emisní normu Euro 7, jejíž přesné parametry jsou sice známy, ale například není dostupná metodologie měření, a to i přes to, že má vejít v platnost již za dva roky. Navíc její finální verze není stále ještě schválena. Přitom vývojový cyklus nových modelů je tři až pět let,“ upozorňuje generální ředitel českého zastoupení Toyoty Martin Peleška.
Zmiňuje i negativní dopad nové emisní normy na nejmasovější skupinu zákazníků. „Euro 7 prodraží vozy pro koncové spotřebitele řádově o desítky tisíc korun, přitom ekologický efekt je přinejmenším sporný. Řada lidí si totiž bude v důsledku zdražování nových vozů držet stará auta. V Česku už tak starý vozový park může nakonec zestárnout ještě víc,“ uvedl Peleška.
