Americká ekonomika bude muset znovu do karantény. Jinak jí kvůli koronaviru hrozí daleko větší škody, míní americký centrální bankéř Neel Kashkari. Zdroj: Profimedia.cz
Dosavadní průběh epidemie koronaviru ve Spojených státech byl jen zahřívacím kolem. Přesto nákaza stihla napáchat nemalé škody na americké populaci i hospodářství. Jenže nyní přišel se závažným varováním prezident minneapolské větve Federálního rezervního systému. „Aby se dostavil kýžený výsledek, je třeba zavést karanténu tak striktní, jak jen to je možné. Pokud k tomuto kroku nepřistoupíme, riskujeme mnohem více obětí na životech, ale i větší vlnu bankrotů a propouštění než dosud,“ uvedl Neel Kashkari.
Sedmačtyřicetiletý centrální bankéř tvrdí, že Spojené státy uvolnily svá počáteční protiepidemická opatření příliš brzy a koronavirus se vymknul kontrole. Odvolává se při tom na země, které přijaly rychle poměrně striktní karanténu a vydržely v ní po několik týdnů. Do protikladu dává Spojené státy, kde se denní přírůstek nově potvrzených případů pohybuje průměrně kolem 50 tisíc denně. „Zatímco jiné země nástup epidemie úspěšně zachytily, a i když v posledních týdnech počty nově nakažených rostou, jejich zdravotnické systémy mají situaci pod kontrolou,“ uvedl Kashkari pro deník The New York Times.
Podle něj je prý na čase si přiznat, že americké úřady udělaly chybu. „To, co jsme zažili doposud, zdá se, bylo jen zahřívací kolo před příchodem daleko větší katastrofy,“ dodal s tím, že s příchodem podzimních a zimních měsíců se koronavirus začne opět šířit rychleji, což způsobí další vlnu bankrotů firem a nárůst nezaměstnanosti. To v konečném důsledku výrazně zpomalí ekonomické oživení, kdy podíl lidí bez práce může zůstat na dvouciferné úrovní jeden až dva roky, než se hospodářství a trh práce začnou vzpamatovávat.
Problém je v tom, že Spojené státy se dostaly do fáze, kdy ani Kashkarim navrhované řešení nebude bezbolestné. Šéf minneapoliské pobočky Fedu je ale přesvědčen, že Amerika si stále ještě může vybrat cestu, na které předejde nejen statisícům dalších nově nakažených, ale i desítkám nebo stovkám tisíc obětí nemoci COVID-19. Ovšem za cenu krátkodobého zhoršení ekonomické situace.
Ještě jednou do karantény
Neel Kashkari předkládá recept na to, jak epidemii v USA dostat pod kontrolu, než bude k dispozici široce dostupná vakcína. Podle něj je nutné dostat přírůstek nově nakažených pod jeden případ na sto tisíc obyvatel za den. „Měli bychom nařídit domácí karanténu všem s výjimkou pracovní síly, bez které se základní fungování hospodářství neobejde. Lidé by také měli vycházet ze svých domovů jen v nezbytně nutných případech, jako je nákup potravin, léků nebo návštěva lékaře. A v takových případech nosit roušku či jinou ochranu nosu a úst,“ uvedl Kashkari. Podle něj nemá Amerika jinou možnost než karanténní opatření prosadit nekompromisně.
Současně s tím by Spojené státy mohly a měly využít naplno svou testovací kapacitu, ale i trasování kontaktů nakažených s ostatními lidmi. Jedině to může prý karanténu zkrátit na nezbytně nutnou dobu a zároveň výrazně snížit riziko opakování chyby, které se USA dopustily na jaře – totiž předčasného uvolňování protiepidemických opatření.
Kashkari připomněl škody, které už koronavirus na americké ekonomice napáchal. Bez práce se stále ocitá nejméně dvacet milionů Američanů (včetně těch, kteří nejsou zachyceni v oficiálních statistikách), přičemž před nástupem epidemie to bylo třikrát až čtyřikrát méně. Hrubý domácí produkt klesl ve druhém čtvrtletí meziročně skoro o desetinu, což je přinejmenším dvakrát hlubší propad, než k jakému došlo při poslední ekonomické krizi. A vzhledem k tomu, že se epidemii stále nedaří zkrotit, zbytek letošního roku nemusí přinést výrazně lepší výsledky.
Německé kýchnutí, česká chřipka
Vývoj ve Spojených státech vůbec není dobrou zprávou pro Evropu, respektive sedmadvacet členských zemí Evropské unie. Pro Evropskou unii jsou USA jednoznačně nejvýznamnější obchodní partner, dokonce významnější než Čína. Vzájemný obchod mezi evropskou sedmadvacítkou a Spojenými státy dosahuje objemu skoro 1,3 bilionu dolarů ročně. EU do USA vyveze výrobky a služby za bezmála 700 miliard dolarů, zatímco opačným směrem putuje zboží v hodnotě zhruba 575 miliard.
Evropskou obchodní výměnu s USA pak z většiny zajišťuje Německo, které je největším evropským vývozcem do Spojených států a po Velké Británii druhým největším odběratelem amerického zboží. USA z Evropy z největší části odebírají stroje a dopravní prostředky, tedy výrobky, které rovněž z valné části pochází z Německa. Odtud lze už lehce dovodit, že špatná kondice amerického hospodářství začne dříve či později narušovat ekonomickou stabilitu Německa. „A jelikož na Německu závisí rovněž stav hospodářství českého, měli bychom Spojeným státům držet pěsti, aby epidemii zvládly nejen rychle, ale i s co nejmenšími ekonomickými ztrátami,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy ekonomické.
Podle ní už minulá krize z let 2008 a 2009 jasně ukázala úzkou provázanost českého a německého hospodářského cyklu. „Přestože to může znít jako klišé, německé kýchnutí znamená, že česká ekonomika onemocní chřipkou. Letos nám však hrozí možná i hnisavá angína,“ dodala Hedija s tím, že Německo má naštěstí dostatečné rozpočtové rezervy, aby se z nejhoršího dokázalo dostat samo. „Spolková vláda nedávno schválila stimulační balík v objemu 170 miliard eur. Stejně tak se někde nutně projeví i program obnovy unijní ekonomiky přijatý členskými zeměmi Evropské unie, v jehož rámci by se mělo rozdělit na grantech a úvěrových garancích 750 miliard eur,“ uzavřela Hedija.
