Vládní pomoc s energiemi pro firmy
Rekordní ceny elektřiny a plynu jsou důsledkem toho, že do energetiky začali až příliš zasahovat politici. Evropa do ní prakticky neinvestuje, výsledkem je stárnutí nejen jaderných elektráren, které se dostávají na hranici své životnosti. Vrátit se k jádru bude obtížné a klíčovou energetickou komoditou zůstane zemní plyn. Myslí si to známý český investor a minoritní akcionář skupiny ČEZ Michal Šnobr.
Za energetickou krizí není válka na Ukrajině ani Green Deal, a dokonce ani odstavené jaderné bloky ve Francii nebo překotné vypínání jaderných elektráren v Německu. Podle minoritního akcionáře energetické skupiny ČEZ Michala Šnobra v současné době sklízíme důsledky přílišného míchání se politiky do energetického sektoru.
Cena elektřiny bude za rok na desetině. Může za ni i Francie, míní šéf pražské burzy
S cenami energií jsme na vrcholu a už půjdou jen dolů. Příčina je hlavně v odstavení jaderných elektráren ve Francii, které mají technické potíže. V létě se k nim ještě přidalo sucho, takže nebylo možné reaktory chladit a musely se vypnout. Obecně je však na světě energie dost. Během diskusního panelu Offline Štěpána Křečka to řekl Petr Koblic, generální ředitel Burzy cenných papírů Praha a prezident Federace evropských burz.
„Politici se nám do energetiky vložili příliš. Začali mluvit do toho, jak má vypadat, a získali pocit, že energetika je něco jednoduchého. A výsledek je, že se do energetiky přestalo investovat,“ uvedl během diskusního panelu Offline Štěpána Křečka Michal Šnobr. Podle něj evropská energetika žije z investic, které proběhly v 70., 80. a částečně i 90. letech minulého století.
Podinvestovaná energetika
Tehdy se postavilo nejvíce atomových elektráren, jejichž životnost se ale v mnoha případech blíží ke konci. „Tyto elektrárny budou pomalu dožívat. Politické podhodnocení investic do energetiky je zásadní. Jsme na pokraji situace, kdy Evropa nebude mít na čem elektřinu vyrábět,“ řekl dále Michal Šnobr. Válka na Ukrajině podle něj růst ceny energií jen urychlila.
„V minulém století se včas a bez problémů postavilo v Evropě kolem 200 reaktorů. Dnes se Evropa trápí a je to tristní pohled. Dostavěl se jen Temelín a od té doby už skoro nic. Teď se spustil ve Finsku blok po velkém trápení, Britové mají trápení s dostavbou jaderného bloku v Hinkley Point,“ vypočítával Šnobr problémy, kterým Evropa v energetice s posledních letech čelí.
Poslanecká sněmovna schválila strop na ceny energií. Opozice vládu tvrdě ostřelovala
Poslanecká sněmovna schválila zastropování elektřiny a plynu ve zkráceném jednání. Vládní předlohu ale ostře kritizovali opoziční poslanci, kteří se střídali u řečnického pultu. Hlavní připomínky mířily na to, že pomoc přichází pozdě a že je nedostatečně nastavená. Pro zákon bylo všech 153 přihlášených poslanců, tedy včetně opozičních.
Podle něj je podinvestovanost evropské energetiky také daní za to, že v současné době klademe na stavby stále větší nároky. „V Německu navíc není jaderná energetika považována za vrchol technologického a technického umu, jako tomu bylo v minulém století. Němci jdou jinou cestou a degradují energetické cíle celé Evropy,“ dodal Šnobr.
Plyn zůstane klíčovou komoditou
Evropa podle něj už nebude schopna žádnou jadernou elektrárnu postavit. „Bude velmi těžké se vrátit k jádru, protože už je vlastně nebude mít kdo stavět. Sice je spousta nových expertů, ale ti nemají se stavbou tu praktickou zkušenost. Navíc papírujeme tak, že se už nebudeme schopni dostat k reálné stavbě,“ řekl minoritní akcionář ČEZ. Politici by podle něj také měli občanům říci, že cena elektřiny 200 eur za megawatthodinu je nový normál.
Michal Šnobr se během diskuse věnoval také otázce zemního plynu. „Toho je na světě dost a v energetice zůstane klíčovou komoditou. Problém nyní máme s logistikou, nedokážeme plyn do Evropy rychle dostat, aby nahradil plyn z Ruska,“ řekl. Podle něj je to také důsledek toho, jak si politici „s energetikou hrají“. Narážel tím například na to, že se Německo spoléhalo na laciný ruský plyn, přičemž se nyní ukazuje, že tato sázka nevyšla.
