Prudké zdražení či středověk. Co Česku hrozí, pokud dojde k přerušení dodávek plynu?
Výběr redakce
Polsko či Bulharsko se již musí vypořádávat s koncem dodávek ruského plynu. Ten může v brzké době přestat proudit i do Německa či České republiky. Podle bývalého premiéra Mirka Topolánka by v takovém případě došlo k prudkému zdražování, mluvil i o návratu „středověku“. Jak jsou země ze střední Evropy na takovou možnost připraveny?
Hrozí vypnutí Česku?
Obavy jsou na místě, jelikož Česko patří k zemím, které jsou na ruském plynu nejvíce závislé. A to téměř ze 100 procent. „Už dnes víme, že pokud se odpojí ruský plyn, budeme zcela závislí na případných dodávkách z Německa. To však má plynu samo málo,“ upozornil Topolánek.
Čtěte také
V případě zastavení dodávek do EU by středoevropské země podle něj zůstaly prakticky bez plynu, což by mělo ničivé důsledky pro obyvatelstvo. „Když někdo říká, ať rychle uzavřeme kohouty, tak vůbec netuší, o čem mluví. Návrat do středověku nepřeji vůbec nikomu,“ řekl Topolánek.
Přesto premiér Petr Fiala (ODS) věří, že k tomu nedojde. „V tuto chvíli nemáme informace, že by něco takového hrozilo Česku, a dokonce ani nejsou žádné signály, ale musíme s tím počítat, když vidíme, co Rusko v těchto dnech udělalo. Kroky k tomu, abychom zajistili dostatek plynu pro naše domácnosti a firmy, děláme,“ řekl premiér novinářům ve středu v Poslanecké sněmovně.
Opozice vládu tepe především kvůli nízké naplněnosti českých zásobníků. „Chybí plyn a aktualizované regulační scénáře, chybí systém podpory – v případě redukce dodávek – a chybí účinná pomoc pro snížení dopadů růstu cen plynu. Chybí ministr průmyslu. Dobré ráno, vládo,“ stěžoval si na Twitteru bývalý ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO).
Tiskový mluvčí vlády Václav Smolka však připomíná, že má aktuálně Česká republika třikrát naplněnější zásobníky, než tomu bylo za minulé vlády. „Plyn v zásobnicích teď: 900 milionů kubíků. Plyn v zásobnících vloni touhle dobou: 300 milionů kubíků,“ reagoval mluvčí.
K tématu se v rozhovoru pro CNN Prima NEWS vyjádřil také bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), který obhajoval, proč se situace s nízkými zásobami plynu neřešila za jeho vlády. „Stát nevlastní zásobníky plynu, nevlastní plynovody. Bohužel jsme všechno rozprodali. Současná vláda mohla nakupovat plyn do státních hmotných rezerv. Doporučovali jsme jim, aby se to naučili v Německu,“ sdělil Babiš. Trval dál na tom, že v době jeho vládnutí s tím nešlo nic dělat. „A jak jsme to měli řešit? Kdo počítal s válkou? Kdo mohl předpokládat, že se Putin zblázní?“ ptal se expremiér.
Polsko
První, kdo se s problémem nedostatku plynu musí potýkat, je Polsko. Ruská společnost Gazprom obvykle dodává do země 10 miliard metrů krychlových zemního plynu. Jejich zásobníky, které mají kapacitu 3,5 miliardy metrů krychlových, jsou naplněny přibližně ze 76 %, což je dvojnásobek než před rokem. Pozitivní je, že s koncem topné sezóny klesne měsíční spotřeba přibližně na jednu miliardu metrů krychlových. Informuje o tom agentura Reuters.
Čtěte také
Polsko každopádně potřebuje vydržet až do října, kdy bude nejpozději hotový plynovod Baltic Pipe, který státu zajistí 10 miliard kubíků norského plynu ročně. „Svůj budovaný plynovod z Norska zprovozní dříve, než se čekalo. Tedy dříve než letos v říjnu. Kritický by tak pro ně byl z hlediska dodávek plynu do země nakonec jen jeden jediný měsíc, jak uvádí polský tisk,“ sdělil ekonom Lukáš Kovanda.
Polsko se do té doby může dostat k zásobám plynu díky dvěma plynovodům z Německa. Například skrze zpětný chod u plynovodu Jamal. Také propojovací plynovod s Českou republikou může případně dodávat až 1,5 miliardy metrů krychlových ročně. Bulharsko je na tom mnohem hůře, jelikož nemá naplněno ani 18 % ze svého 550 milionového zásobníků. Plyn však bude zřejmě získávat z Řecka či Turecka.
Německo
Také Německo se musí připravit na možné přerušení dodávek. „Klíčovou otázkou ale je, zda Rusko přistoupí k vypnutí plynu také dalším zemím, zejména Německu. Nejen proto, že Německo představuje nejsilnější ekonomiku EU, ale též proto, že právě přes Německo proudí ruský plyn do Česka,“ vysvětlil Kovanda.
Čtěte také
Náš západní soused by kvůli výpadku spadnul do recese. „Jeho ekonomika by se letos propadla o takřka dvě procenta. Vyplývá to z propočtů Bundesbanky, zveřejněných minulý týden. Cena ropy Brent by podle ní v případě zastavení dodávek plynu, ropy a uhlí do EU vylétla až nad 170 dolarů za barel. Takže pohonné hmoty by se v Česku prodávaly minimálně za 60 korun na litr,“ sdělil ekonom.
Některé státy EU jsou však připraveny se od plynu odpojit samy. Nemusí je tedy potkat osud Polska a Bulharska, v jejichž případě učinil rozhodující krok Kreml. Například Itálie. Ta uvádí, že tak učiní v případě, že požadavku Kremlu na nový způsob plateb za plyn je v rozporu se sankcemi. Podle nálezu právníků pracujících pro Evropskou komisi a Evropskou radu v takovém rozporu skutečně je. Evropská komise souhlasí. Minulý týden vydala souznící stanovisko. Takže odpojení Itálie od ruského plynu se zdá být už jen otázkou času.
Čtěte také
Vojtěch vystudoval mediální a mezinárodní teritoriální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Od roku 2017 působil v redakci Echo24 a Týdeníku Echo. Do CNN Prima NEWS nastoupil na podzim roku 2020.
