reklama

Evropská unie zpřísní klimatické závazky k roku 2030, omezí emise o nejméně 55 procent

Evropská unie zpřísní své klimatické závazky k roku 2030, shodli se v pátek po celonočním jednání v Bruselu prezidenti a premiéři členských zemí, kteří podpořili omezení celounijních emisí skleníkových plynů o nejméně 55 procent proti roku 1990. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Do Bruselu nakonec odletěl i premiér Andrej Babiš.

reklama

Shodu dlouhé hodiny blokovalo Polsko, které požadovalo větší záruky finanční podpory spojené s náročným přechodem od uhlí k ekologicky čistým technologiím. Své požadavky do závěrů summitu se pokoušelo prosadit i Česko, které usilovalo zejména o co nejkonkrétnější jmenování zdrojů energie, jež mohou země využívat jako náhradu za uhlí.

Oběma zemím, stejně jako některým dalším postkomunistickým státům, šlo také o navýšení takzvaného modernizačního fondu, jehož prostřednictvím mohou méně ekonomicky vyspělé země využívat peníze z obchodování s emisními povolenkami.

„Je to jasné vykročení směrem ke klimatické neutralitě v roce 2050,“ ocenila na Twitteru dohodu lídrů předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Nový cíl nahrazuje dosavadní závazek omezení emisí o 40 procent, který by podle unijní exekutivy nezaručil, že bude EU v polovině století klimaticky neutrální. Tedy, že nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů, případně je vyváží například výsadbou nových stromů.

V Bruselu je nakonec i Andrej Babiš, který kvůli tomu opustil čtvrteční jednání Senátu o změně daňových sazeb, ačkoli předtím sliboval, že na jednání Evropské rady se nechá zastoupit polským protějškem Morawieckim.

Shoda na odblokování víceletého rozpočtu

Summit již ve čtvrtek večer dospěl k zásadní shodě na odblokování víceletého rozpočtu a krizového fondu koronavirové podpory ekonomik, které umožní čerpat například právě peníze související s přechodem ke klimaticky odpovědnému hospodářství.

Komplikovaná situace kolem rozpočtu se podle reportéra CNN Prima NEWS Daniela Konewky, který je v Bruselu, podařila vyřešit. Bylo to podle něj důležité nejen kvůli samotnému rozpočtu, ale i kvůli mimořádnému koronavirovému fondu, který je součástí. „Maďarsko a Polsko si to původně vykládaly tak, že by se například mohlo stát, že si Evropský parlament odhlasuje, že tyto země nedodržují principy právního státu, a tím pádem jim bude zablokován přístup k unijním penězům. Oni požadovali záruky toho, že k tomu nedojde,“ popsal Konewka.

Situaci podle něj nakonec vyřešil kompromisní návrh německého předsednictví, který spočívá v tom, že se o dodržování právního státu bude rozhodovat férově a nestranně a bude jej muset posoudit unijní soud. Jinak nebude možné peníze z rozpočtu blokovat. „Výhra pro Polsko i Maďarsko, ale některé země s tím spokojené nebyly, třeba Nizozemsko,“ podotkl Konewka.

Jednání summitu i po téměř 20 hodinách dále pokračuje, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nyní informuje o aktuálním vývoji rozhovorů s Británií.

K tématu

Tagy: klima Evropská komise Evropská unie summit summit EU jednání

Další hlavní zprávy

Zeman chce přitáhnout pozornost, Babiš posiluje pozici Ruska v Česku, tvrdí experti
ON-LINE: Volný: Za výbuchem stojí Američané, mám pro to stejné informace jako BIS
Kauza Faltýnkův deník: Olomoucký kraj kvůli poznámkám zadá audit správy silnic
reklama
reklama
Nechceme žádnou válku, vzkazuje občanům Babiš. Klidní obavy z konfliktu s Ruskem

Andrej Babiš

Domácí zpravodajství

Hamáček si znovu předvolá ruského velvyslance. Oznámí mu další kroky Česka
Vážná nehoda zastavila provoz na Pražském okruhu. Silničáři ho obnovili po šesti hodinách
Pokusíme se vyvolat předčasné volby, potvrdil Bartoš. Chce jednat i se Zemanem
Další články
reklama
reklama