reklama

Evropská unie zpřísní klimatické závazky k roku 2030, omezí emise o nejméně 55 procent

Evropská unie zpřísní své klimatické závazky k roku 2030, shodli se v pátek po celonočním jednání v Bruselu prezidenti a premiéři členských zemí, kteří podpořili omezení celounijních emisí skleníkových plynů o nejméně 55 procent proti roku 1990. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Do Bruselu nakonec odletěl i premiér Andrej Babiš.

reklama

Shodu dlouhé hodiny blokovalo Polsko, které požadovalo větší záruky finanční podpory spojené s náročným přechodem od uhlí k ekologicky čistým technologiím. Své požadavky do závěrů summitu se pokoušelo prosadit i Česko, které usilovalo zejména o co nejkonkrétnější jmenování zdrojů energie, jež mohou země využívat jako náhradu za uhlí.

Oběma zemím, stejně jako některým dalším postkomunistickým státům, šlo také o navýšení takzvaného modernizačního fondu, jehož prostřednictvím mohou méně ekonomicky vyspělé země využívat peníze z obchodování s emisními povolenkami.

„Je to jasné vykročení směrem ke klimatické neutralitě v roce 2050,“ ocenila na Twitteru dohodu lídrů předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Nový cíl nahrazuje dosavadní závazek omezení emisí o 40 procent, který by podle unijní exekutivy nezaručil, že bude EU v polovině století klimaticky neutrální. Tedy, že nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů, případně je vyváží například výsadbou nových stromů.

V Bruselu je nakonec i Andrej Babiš, který kvůli tomu opustil čtvrteční jednání Senátu o změně daňových sazeb, ačkoli předtím sliboval, že na jednání Evropské rady se nechá zastoupit polským protějškem Morawieckim.

Shoda na odblokování víceletého rozpočtu

Summit již ve čtvrtek večer dospěl k zásadní shodě na odblokování víceletého rozpočtu a krizového fondu koronavirové podpory ekonomik, které umožní čerpat například právě peníze související s přechodem ke klimaticky odpovědnému hospodářství.

Komplikovaná situace kolem rozpočtu se podle reportéra CNN Prima NEWS Daniela Konewky, který je v Bruselu, podařila vyřešit. Bylo to podle něj důležité nejen kvůli samotnému rozpočtu, ale i kvůli mimořádnému koronavirovému fondu, který je součástí. „Maďarsko a Polsko si to původně vykládaly tak, že by se například mohlo stát, že si Evropský parlament odhlasuje, že tyto země nedodržují principy právního státu, a tím pádem jim bude zablokován přístup k unijním penězům. Oni požadovali záruky toho, že k tomu nedojde,“ popsal Konewka.

Situaci podle něj nakonec vyřešil kompromisní návrh německého předsednictví, který spočívá v tom, že se o dodržování právního státu bude rozhodovat férově a nestranně a bude jej muset posoudit unijní soud. Jinak nebude možné peníze z rozpočtu blokovat. „Výhra pro Polsko i Maďarsko, ale některé země s tím spokojené nebyly, třeba Nizozemsko,“ podotkl Konewka.

Jednání summitu i po téměř 20 hodinách dále pokračuje, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nyní informuje o aktuálním vývoji rozhovorů s Británií.

Tagy:
Zapomeňte na tropy. Zbytek léta bude chladnější, předpovídají meteorologové
Počasí

Zapomeňte na tropy. Zbytek léta bude chladnější, předpovídají meteorologové

Počasí v Česku bude dál proměnlivé a spíše chladnější. Během srpna se mají častěji střídat oblačné a slunečné dny, léto má být podle meteorologů typicky středoevropské. Zbytek letních prázdnin bude zřejmě teplotně průměrný až slabě podprůměrný. Vyplývá to z měsíční prognózy počasí, kterou v pondělí na svém webu zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Bartoš poráží v motokárách Hamiltona. Internet si střílí ze šéfa Pirátů kvůli Krpálkovi
Sociální sítě

Bartoš poráží v motokárách Hamiltona. Internet si střílí ze šéfa Pirátů kvůli Krpálkovi

Internet zaplavily vtipy na účet předsedy Pirátů Ivana Bartoše. Ten totiž minulý týden v jednom ze svých videí řekl, že si pamatuje, jak se s judistou Lukášem Krpálkem pral v mladších žácích. Sám totiž tento sport do svých 18 let dělal. Jenže nic takového se stát nemohlo. Z Bartoše si udělal legraci i někdejší ministr financí a vášnivý tenista Miroslav Kalousek.

Zmizel šéf organizace, která pomáhá uprchlým Bělorusům. Šel si zaběhat a už se nevrátil

V Kyjevě v pondělí zmizel šéf nevládní organizace Běloruský dům na Ukrajině, která pomáhá Bělorusům prchajícím před represemi ze své vlasti. S odvoláním na samotnou organizaci o tom informují ukrajinská, ruská i běloruská média. Ukrajinská policie podle agentury Reuters potvrdila nahlášené zmizení. Podle Běloruského domu na Ukrajině si šel Vital Šišov ráno pravděpodobně zaběhat a už se nevrátil. Na telefonu je nedostupný.

Tak končí případy sebevražd. Nahrávka zachytila vyhrožování běloruské běžkyni

Na YouTube se dostala zvuková nahrávka, která údajně zachycuje výměnu názorů mezi běloruskou běžkyní Kryscinou Cimanouskou a dvěma sportovními funkcionáři – šéftrenérem národního týmu Jurijem Mojsevičem a zástupcem ředitele Běloruského republikového tréninkového centra pro lehkou atletiku Arturem Šumakem. Nahrávka je zjevně součástí rozhovoru, v němž oba muži dohánějí sportovkyni k slzám a snaží se ji přesvědčit, aby se vzdala účasti na olympiádě a vrátila se domů.

reklama

Domácí zpravodajství

Počítače i obědy pro děti zdarma, méně memorování: Jak chtějí strany změnit školství

Zlepšíme školství. V předvolebních programech to slibují snad všechny strany (kromě ANO, Babišovo hnutí zatím program do sněmovních voleb nepředstavilo). Jak to chtějí partaje udělat? KSČM láká na obědy pro děti zdarma, ČSSD by bezplatně rozdávala počítače a tablety, koalice Spolu chce reformovat vzdělávací programy. Co dalšího by politici chtěli prosadit?

reklama