Evropská unie zpřísní klimatické závazky k roku 2030, omezí emise o nejméně 55 procent

Evropská unie zpřísní své klimatické závazky k roku 2030, shodli se v pátek po celonočním jednání v Bruselu prezidenti a premiéři členských zemí, kteří podpořili omezení celounijních emisí skleníkových plynů o nejméně 55 procent proti roku 1990. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Do Bruselu nakonec odletěl i premiér Andrej Babiš.

Shodu dlouhé hodiny blokovalo Polsko, které požadovalo větší záruky finanční podpory spojené s náročným přechodem od uhlí k ekologicky čistým technologiím. Své požadavky do závěrů summitu se pokoušelo prosadit i Česko, které usilovalo zejména o co nejkonkrétnější jmenování zdrojů energie, jež mohou země využívat jako náhradu za uhlí.

Oběma zemím, stejně jako některým dalším postkomunistickým státům, šlo také o navýšení takzvaného modernizačního fondu, jehož prostřednictvím mohou méně ekonomicky vyspělé země využívat peníze z obchodování s emisními povolenkami.

„Je to jasné vykročení směrem ke klimatické neutralitě v roce 2050,“ ocenila na Twitteru dohodu lídrů předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Nový cíl nahrazuje dosavadní závazek omezení emisí o 40 procent, který by podle unijní exekutivy nezaručil, že bude EU v polovině století klimaticky neutrální. Tedy, že nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů, případně je vyváží například výsadbou nových stromů.

V Bruselu je nakonec i Andrej Babiš, který kvůli tomu opustil čtvrteční jednání Senátu o změně daňových sazeb, ačkoli předtím sliboval, že na jednání Evropské rady se nechá zastoupit polským protějškem Morawieckim.

Shoda na odblokování víceletého rozpočtu

Summit již ve čtvrtek večer dospěl k zásadní shodě na odblokování víceletého rozpočtu a krizového fondu koronavirové podpory ekonomik, které umožní čerpat například právě peníze související s přechodem ke klimaticky odpovědnému hospodářství.

Komplikovaná situace kolem rozpočtu se podle reportéra CNN Prima NEWS Daniela Konewky, který je v Bruselu, podařila vyřešit. Bylo to podle něj důležité nejen kvůli samotnému rozpočtu, ale i kvůli mimořádnému koronavirovému fondu, který je součástí. „Maďarsko a Polsko si to původně vykládaly tak, že by se například mohlo stát, že si Evropský parlament odhlasuje, že tyto země nedodržují principy právního státu, a tím pádem jim bude zablokován přístup k unijním penězům. Oni požadovali záruky toho, že k tomu nedojde,“ popsal Konewka.

Situaci podle něj nakonec vyřešil kompromisní návrh německého předsednictví, který spočívá v tom, že se o dodržování právního státu bude rozhodovat férově a nestranně a bude jej muset posoudit unijní soud. Jinak nebude možné peníze z rozpočtu blokovat. „Výhra pro Polsko i Maďarsko, ale některé země s tím spokojené nebyly, třeba Nizozemsko,“ podotkl Konewka.

Jednání summitu i po téměř 20 hodinách dále pokračuje, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nyní informuje o aktuálním vývoji rozhovorů s Británií.

Tagy: