Evropu v zimě podle odborníků čekají tuhé mrazy. Teploty nemají přesáhnout nulu a často klesnou i výrazně pod ni. Podle expertů za to mohou důsledky lednového výbuchu podmořské sopky Hunga Tonga-Hunga Ha'apai.
Výbuch sopky u pacifického souostroví Tonga v letošním lednu do ovzduší vynesl takové množství vody, že to bude mít několikaměsíční dopady na počasí v Evropě a ve Spojených státech amerických. Podle odborného webu Severe Weather Europe budou nízké teploty trvat nejméně do konce zimy.
Září ve znamení tepla, ale i ochlazení s přeháňkami. Loučí se s námi letní počasí?
Nejteplejším dnem týdne bude pondělí, kdy naměříme kolem 26 °C. Postupně se ale mírně ochladí a podle Českého hydrometeorologického ústavu můžeme počítat také s deštěm nebo přeháňkami.
Voda s párou se podle odborníků dostaly přes nejnižší vrstvu atmosféry, ve které se nacházejí mraky, až do stratosféry, která je obvykle velmi suchá. Tam se silně ochladily, přes ozónovou vrstvu už ale neprošly. „Po velkém uvolnění vody z lednového sopečného výbuchu nyní detekujeme razantní ochlazení stratosféry,“ přiblížili experti.
Nejchladnější zima má být na jihu Španělska a Francie. Mrazy se ale budou týkat i celé Evropy a také severní a východní části USA. Někteří vědci erupci sopky označili za katastrofu globálních rozměrů. Teploty v zimě v jejím důsledku sice mají klesnout, v dlouhodobém výhledu by ovšem mohly vzrůst a změnit klima celého světa.
Podmořská sopka Hunga Tonga-Hunga Ha'apai vybuchla 15. ledna letošního roku. Do výšky 20 kilometrů se vznesl oblak popela, páry a sopečných plynů. Erupce způsobila vlnu tsunami vysokou 1,2 metru, k pobřeží hlavního města Tongy dorazily vlny o výšce přes 80 centimetrů. Menší přílivová vlna dorazila i k pobřeží Americké Samoy, Havajských ostrovů, západnímu pobřeží USA i Japonska.
