Malý Koněv do metra, velký před české velvyslanectví v Moskvě. Ruský poslanec a šéf strany Vlast Alexej Žuravljov má plán, jak vrátit Česku demontáž pražského pomníku sovětského maršála Koněva. Sdělil to CNN Prima NEWS v exkluzivním rozhovoru.
V dohledné době se v Moskvě mohou objevit hned dva pomníky maršála Koněva. Obě místa budou spojena s Českou republikou. Mediálně známý ruský poslanec Státní dumy a předseda strany Vlast Alexej Žuravljov to navrhl moskevskému starostovi Sergeji Sobjaninovi. Jako první o tom přináší informaci CNN Prima NEWS, které ruský politik poskytl rozhovor.
První pomník menšího rozměru by měl být instalován ve vestibulu stanice moskevského metra Pražskaja. Dříve v Rusku dokonce padaly návrhy tuto stanici pojmenovanou na počest české metropole nazvat jménem maršála Ivana Koněva.
Druhý pomník, se vší pravděpodobností kopie toho pražského, by se měl objevit naproti českému velvyslanectví v Moskvě. „Myslím, že je to velmi pravděpodobné. Nevidím žádnou překážku, která by tomu mohla bránit,“ říká Žuravljov s tím, že Čechy považuje za přátele.
Co si myslíte o přemístění pomníku sovětského maršála Koněva z pražského náměstí Interbrigády do depozitáře?
Co k tomu říci? Považuji to za nepřijatelnou záležitost. Nemělo k tomu dojít. To je jasné. Je nutné zmínit, že se tomu také Češi do poslední chvíle stavěli na odpor. Nechtěli přemístění pomníku. Proto byl (vedením Prahy 6, pozn. red.) zvolen pro demontáž tohoto pomníku čas v době koronaviru, kdy nikdo nemohl ven. Jsem přesvědčen, že kdyby byl pomník demontován v jakoukoliv jinou dobu, tak by jej mnozí lidé žijící v sousedství bránili. Úřady samozřejmě nechtěly žádný konflikt, proto ke svému hanebnému činu zvolily vhodnou dobu.
Reportáž z Hlavních zpráv televize CNN Prima NEWS ze 7. května
Z formálního hlediska tento pomník nespadá pod dohodu mezi Ruskem a Českem z roku 1999 o vzájemném udržování válečných hrobů. Zato ale přesně naplňuje článek 21 Smlouvy mezi Českou republikou a Ruskou federací o přátelských vztazích a spolupráci z roku 1993. To se z nějakého důvodu opomíjí. Tam je zcela jasně uvedeno, že každá strana bude na svém území zajišťovat péči o vojenské hroby a vojenské pomníky druhé strany, jejich udržování a přístup k nim. To je přesné znění toho článku. České ministerstvo zahraničí se snaží vykroutit se z této nepohodlné pozice: prý není přesně řečeno, kde se mají pomníky nacházet. To ale není seriózní přístup.
Proč Rusko tak citlivě vnímá celou záležitost? Jde přeci o český pomník na českém území. Proč by to Rusko mělo zajímat?
To je na jednu stranu pravda. Nejsme ale první den na světě a naše vztahy nezačaly včera. Proto to vnímáme do jisté míry jako urážku. Můj otec bojoval v druhé světové válce, prošel boji od Polska k Vídni. Při osvobozování Československa Sovětský svaz přišel o 139 tisíc lidí. Jen aby bylo jasno, tak například ti vaši současní přátelé, Američani, přišli na evropském bojišti o méně lidí než my při osvobozování Česka (americká armáda přišla během bojů na západní frontě a ve Středomoří přibližně o 180 tisíc mužů, pozn. red.). Tak jak se máme stavět k demontáži pomníku?
Vnímáme to jako plivnutí do obličeje lidem, kteří obětovali svůj život za Československo, a to i za Prahu. Koněv nebyl tím, kdo bombardoval Prahu a neostřeloval ji děly. I když by se tím snížil počet ztrát. Zachoval vaše hlavní město. Zatímco v únoru téhož roku Američané bombardovali město a zničili mnoho památek. Z nějakého důvodu si to ta část českého národa nepamatuje. Přenos pomníku není správný a je to urážka.
Když už hovoříme o vzájemných vztazích, tak bych rád připomněl, že existuje projekt českého ministerstva obrany na území Ruska, který se nazývá Legie 100. O co jde? Když byla na ruském území občanská válka, tak zde působily československé legie, které povstaly a využily revolučního chaosu. Čtyřicet pět tisíc lidí. Od západu na východ projeli na obrněných vlacích. Existují různá hodnocení jejich působení. Prý bojovali. V našich dějinách mají nejednoznačnou pověst. Loupili ve městech a tak dále.
Ale nehledě na to jsme povolili zřízení 58 pomníků československým legiím. Přitom nejen na místech, kde jsou válečné hroby. V Čeljabinsku, Penze, Pugačově. Přitom pomníky nebyly projednány s ministerstvem zahraničí nebo místními obyvateli. Nikoho se neptali a staví pomníky. To je český postoj.
Mimochodem, není bez zajímavosti, že pomník v Čeljabinsku odhalil nějaký Petr Kolář, dnes bývalý velvyslanec Česka v Rusku. Nic vám to jméno neříká? Jeho syn demontoval Koněvův pomník. Jak je to možné? Otec odhaluje pomník československým bojovníkům s pochybnou pověstí v naší zemi na náměstí v Čeljabinsku, a jeho syn demontuje pomník našemu vojákovi v Praze. Jak to máme, podle vašeho názoru, vnímat?
Jaká by měla být ruská odpověď na demontáž Koněvova pomníku? Máte nějaký návrh?
Připravil jsem poslaneckou interpelaci, kterou jsem poslal starostovi Moskvy Sergeji Sobjaninovi s žádostí o zřízení malé kopie Koněvova pomníku přímo ve stanici moskevského metra Pražskaja a plnohodnotného pomníku, jenž by byl instalován naproti českému velvyslanectví v Moskvě. Budeme na tom trvat. Pomník velkého vojevůdce, který osvobodil Československo včetně Prahy, musí být zvěčněn, a to i na území Ruské federace.
Mimochodem, pražský pomník je velmi symbolický. Všimněte si, v ruce drží kytici šeříků, které tehdy v květnu kvetly.
A co vám takové gesto dá? Co tím chcete ukázat? Svůj vztah k dějinám, nebo tím chcete naštvat Čechy?
Věřím, že Češi budou rádi za zřízení pomníků. Někteří vaši politici v osvoboditelích, kteří prolili krev na území Československa, vidí sovětské tradice – to je absolutní hloupost. Byl jsem v Česku, v Praze. Kdysi jsem projel vaší zemi na motorce. Mnoho lidí mluví rusky, většinou starší generace. Nikdy jsem se ale nesetkal s agresí nebo něčím takovým. Možná jsem měl štěstí. Ale chci říct, že Čechy nechceme rozhněvat.
Kdyby se, nedej bože, opakovala situace jako před 75 lety, Rusko by se zachovalo stejně. I k Praze a Čechům. Pro nás je důležité, aby se Koněvovo jméno nikdy nezapomnělo, a to především občany Ruské federace. Nechceme Čechy rozhněvat, ale na druhou stranu před tím nemůžeme zavírat oči.
Nelze nevidět, že prezident a další oficiální představitelé se stydí za tento čin (demontáž pomníku, pozn. red.), ale stejně musí dodržovat politiku vnucenou Anglosasy. Dříve nebo později pochopíte, že jdete špatným směrem.
Já osobně si přeji, aby Koněvův pomník stál v Moskvě včetně stanice Pražskaja. Považuji to za správné.
Jaká je pravděpodobnost, že starosta Moskvy vaši iniciativu podpoří?
Myslím, že je to velmi pravděpodobné. Nevidím žádnou překážku, která by tomu mohla bránit. Existují určité byrokratické procedury, ale jsem přesvědčen, že je překonáme. Zejména dnes, když si připomínáme 75 let od vítězství, jsme povinni pomník zřídit.
Jste odhodlán to dotáhnout do konce?
Ano, budu za pomník bojovat všemi možnými způsoby.
Radikálové nedávno kvůli demontáži Koněvova pomníku zaútočili na zastupitelské úřady České republiky v Moskvě a v Petrohradu. Co si o tom myslíte?
Chápu tyto lidi, ale neschvaluji jejich metody. V žádném případě. Z žádného pohledu to není správné. Ještě jednou chci zdůraznit: Češi nejsou naši nepřátelé. Jsem naopak přesvědčen, že mnozí jsou proti demontáži pomníku. Proto se to českého velvyslanectví netýká. Nesouhlas je možné vyjadřovat různě, ale rozhodně ne útoky na velvyslanectví v podstatě přátelského státu. Například obchodní výměna mezi našimi státy rok od roku roste nehledě na sankce. Útoky jsou nepřípustné.
Přesto, neobáváte se, že může dojít k vyostření vztahů mezi Ruskem a Českem? Je tu případ s pomníkem, skandál s údajným ruským vrahem, který měl do Česka přijet zlikvidovat tři komunální politiky...
Skripal číslo dva? To je zajímavé, ale bylo by lepší vymyslet něco chytřejšího. To přeci nejde myslet vážně. Pojďme hovořit seriózně o vyostření vztahů.
Nepřál bych si to a nevidím v tom nic dobrého. Ale rozhodně nemá smysl se v tomto ohledu obávat Ruska. Při vší úctě k Česku, vyostření vztahů s jiným státem je vždy nepříjemné, ale velké problémy to neudělá. Chci zdůraznit, že my jsme vzniklou situaci nezavinili. Vy porušujete mezinárodní smlouvy, plivete na památku sovětských vojáků a celý proces jste odstartovali. My, a to chci ještě jednou zdůraznit, stavíme pomníky z našeho pohledu velmi pochybným československým legiím. My stavíme pomníky a chráníme, vy naše pomníky bouráte. Nejsme to my, kdo se má obávat vyostření vztahů.
Jak vnímáte Českou republiku?
Byl jsem vychován v Sovětském svazu. Češi a Slováci byli pro mě vždy bratrské národy. Jsou to Slované. Slovanské národy mají společné kořeny. Pro mě je to komfortní. Když jsem jezdil po Evropě – při vší úctě k Francouzům, Italům nebo Němcům – tak jsem se tam cítil jako v úplné cizině. Ale Česko vnímám mnohem blíž. Teď mluvím o vlastních pocitech, ne o mezinárodních smlouvách nebo sankcích.
Když člověk sedí v Praze v restauraci a vidí, jak se k němu chovají, tak to je mnohem komfortnější než v celé neslovanské Evropě. Tak to vnímám já a věřím, že i mnoho našich občanů. Vím, že třeba jen na víkend s chutí létali do Prahy a žádný problém, ať už z hlediska kultury nebo komunikace, neměli. Vždycky jsem Česko vnímal jako přátelskou zemi a velmi doufám, že jí zůstane.
