Pokud se nezačne hned stavět, bude v roce 2050 chybět skoro 19 tisíc míst na základních školách
Praha se řítí do kolosálního průšvihu. V roce 2050 bude chybět téměř 19 tisíc míst na základních školách a přes 12 tisíc ve školkách, pokud nedojde co nejrychleji k výstavbě nových budov. Poukazuje na to rozsáhlá prognóza, kterou zpracoval Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) a který má redakce CNN Prima NEWS k dispozici. Podle autorů analýzy navíc jde o „optimistická čísla“ – rejstřík škol totiž obsahuje data, která v případě některých vzdělávacích institucí nebyla aktualizována celá desetiletí. „Skutečná situace tak může být mnohem horší, než co jsme vypočítali,“ sdělili redakci.
Už letošní chaos kolem přijímacích zkoušek na střední školy byl výstražným budíkem, že se Praha potýká s kritickým nedostatkem míst pro žáky napříč studijními obory. Podle zástupců IPR tím ale komplikace v pražské vzdělávací sféře ani zdaleka nekončí, spíše naopak. Výrazně větší trable se očekávají na nižších stupních.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Otec říkal, že jsem debil, ať jdu makat rukama. Kde jsou děti, kterým nevyšla vysněná škola?
„Máme a budeme mít velký problém ve všech odvětvích pražského školství – tedy mateřských, základních i středních. Když se podíváme na školky zřizované městem, v roce 2050 bude chybět přes 12 tisíc míst. A jestliže se zaměříme na základní školy, tam bude situace v roce 2050 ještě horší – chybět bude téměř 19 tisíc židlí,“ nastínila nepříznivý vývoj v metropoli Zdeňka Havlová, vedoucí Kanceláře analýz města na IPR.
V Prognóze obyvatel a vybavenosti v Praze v roce 2050 se píše, že nejkritičtější poměry panují na Praze 5, 6, 9 a 10 – v těchto městských částech se perou s kapacitami v mateřských školách už nyní. V současnosti chybí přes 100 míst pro děti s trvalým bydlištěm v metropoli. Problém se bude za současného tempa prohlubovat, už za sedm let do školek nemusí zavítat 656 dětí.
Do mimořádně kritického momentu se dostávají především základní školy. Ačkoliv podle prognózy nyní vykazují volné kapacity, situace se má velice rychle měnit až ke zmíněným 19 tisícům chybějících židlí pro žáky na území Prahy. I zde se problém týká stejných městských částí jako v případě mateřských škol, přičemž v Praze 7 bude nedostatek výrazně narůstat.
U středních škol se současná kapacita podle oficiálních rejstříků sice nenachází v červených číslech, panuje tam nicméně velký nepoměr podle oborů. A ani u středoškolského vzdělání jako celku se v budoucnu neočekává příliš růžový scénář. „Už v roce 2030 bude chybět necelých tisíc míst pro všechny střední školy v Praze. Pokud to letos bylo špatné, dá se očekávat, že to bude v dalších letech ještě horší,“ sdělila Havlová redakci CNN Prima NEWS.
Prognóza vývoje kapacit v pražských mateřských školách od IPR Praha Zdroj: Se svolením IPR Praha
Řešení? Stavět, stavět a stavět, a to rychle. „Český proces – kdy si usmyslíte, že něco chcete vybudovat, až po postavení a konečné užívání – je velmi dlouhý. Často je to více než deset. Není to jen, že bychom se příští rok hned dočkali nové školy. Část kapacit zasanují soukromé školy, ale na to se nedá spoléhat,“ podotkla analytička z IPR.
A to ovšem není všechno. Čísla, která vytanula z prognózy IPR, jsou ještě „optimistická“. Analytici totiž vycházeli z rejstříku škol, který spravuje ministerstvo školství, některá data ale nebyla aktualizovaná klidně i celá desetiletí.
Prognóza vývoje kapacit v pražských základních školách od IPR Praha Zdroj: Se svolením IPR Praha
„Víme od mnohých městských částí, že kapacitně jsou na tom ve skutečnosti mnohem hůře. Proces změn v tomto rejstříku není jednoduchý, tudíž chápeme, proč není všude aktualizovaný. Do budoucna bychom ale chtěli tato čísla srovnat a znát skutečná, abychom měli realističtější pohled na současnou situaci,“ poznamenala. Neaktuálnost údajů v dotyčném rejstříku potvrdili redakci CNN Prima NEWS také starostové Tomáš Portlík (ODS) či Antonín Klecanda (STAN).
Další průšvihy? Domovy důchodců a pediatři
Ke standardní demografické prognóze nicméně přibyly rovněž čtyři alternativní scénáře vývoje v Praze. Ty počítají s maximálními i minimálními výkyvy – například co by se stalo, kdyby se nikdo nestěhoval do Prahy či kdyby se nic nového nepostavilo.
„Podle toho odhadujeme dopady na kapacity u praktických lékařů pro dospělé, děti i dorost. Díváme se také na tlak na sociální služby, míst pro rekreaci či veřejná hřiště. Brali jsme rovněž v potaz kapacity hřbitovů, u kterých jsme prognózovali, kolik lidí bude umírat a do jaké míry s tím místa v Praze počítají,“ doplnila Havlová.
Všechny zmíněné bolístky související s vybaveností české metropole vyplývají z jednoduchého předpokladu – Praha bude výrazně bobtnat. Přibydou jak děti, tak lidé v seniorním věku i cizinci.
„Demografický vývoj je vždycky dán porodností, úmrtností a migrací, přičemž klíčový vliv na populační vývoj má vždy migrace. Praha dlouhodobě roste především díky ní a můžeme očekávat, že bude dál růst. Do roku 2050 by se počet obyvatel metropole měl zvýšit přibližně o 400 tisíc lidí na nějakých 1,6 milionu,“ vysvětlil specialista analýz města a demograf Tomáš Brabec z IPR.
Výstavba infrastruktury je nicméně pomalá a nestačí populačnímu tempu, které zde v současnosti je. V některých oblastech je vybavenost na špatné úrovni a je potřeba na to reagovat. Asi nejkritičtější situace je v oblasti školství, ale problematické jsou i domovy pro seniory nebo kapacity praktických lékařů. „U pediatrů se dá říct, že už teď výrazně chybí. A řešení není na stole,“ konstatovala na závěr Havlová.
Kritickému nedostatku míst v mateřských a základních školách se budeme věnovat také v nedělních Hlavních zprávách na CNN Prima NEWS, které můžete sledovat od 18:55.
