Debata poslankyň o změnách ve školství
Ne každý se dočkal ideálního začátku školního roku na svém vysněném gymnáziu. Kvůli obřímu náporu zájemců, nedostatečným kapacitám i neohebnému přijímacímu systému nejedno dítě – premianty nevyjímaje – muselo studium na preferované škole zkrátka oželet. Místo odpočinku během prázdnin se mnozí stresovali, zda v září vůbec usednou do lavic. Občas situaci nepomohli ani samotní rodiče. „Otec počítal s tím, že se dostanu na vybraný gympl, takže byl z výsledku docela naštvaný. Říkal mi, že jsem debil, ať jdu radši makat rukama,“ podělil se o svou zkušenost čerstvý středoškolák František.
Od prvního kola přijímacích zkoušek uběhlo více než čtvrt roku. Šťastlivci, kteří prošli na první dobrou, si mohli užívat volna a těšit se na novou kapitolu studijního života. Na druhou stranu ty, kteří se dočkali zamítavého stanoviska, čekaly pekelné měsíce. Příkladem za všechny je deváťačka Barbora M., která ve druhém kole poslala hned několik přihlášek do několika pražských gymnázií a lyceí.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Spojené toalety a paragraf na mytí nočníků. Poslankyně se hádaly o hygieně na školách
„Byl v tom strašný chaos, protože jsem musela všude také čekat, zda mě přijmou, a pokud ne, tak jestli se někdo nevzdá svého místa. Třeba proto, že taky poslal více přihlášek a vybírá si, kam se nakonec zapíše. Prostě jsem neustále jenom čekala. Nakonec jsem ale přesvědčila rodiče, že půjdu do Drážďan na jazykové gymnázium. Německy umím, doufám, že zapadnu do třídy,“ svěřila se redakci CNN Prima NEWS.
Stejný plán nastínila již před několika měsíci, když ji redakce poprvé oslovila, tehdy bylo ve hře i Rakousko. Rodičům se ovšem zpočátku tento nápad příliš nelíbil. „Chtěli, abych studovala v Praze, i kdyby se jednalo o nějaký obor, který mě nezajímá. Stálo mě to hodně přesvědčování a slibů, že si najdu v Německu brigádu a budu si část výdajů platit ze svého. Když viděli, jaké trápení mám s přijímačkami a nekonečným čekáním na výsledky, nakonec mi ten nápad posvětili,“ popsala Barbora M., s jakými překážkami se musela potýkat.
Ačkoliv zatím neví, co ji na německé střední škole čeká, nakonec je podle svých slov ráda, že změní prostředí. „Osobně si myslím, že mi to jenom prospěje. Německy umím po tatínkovi, takže jazyk by fakt neměl být problém, ale spíš nevím, co čekat od spolužáků a jak se liší jejich mentalita. Ale jsem ráda, že jsem neskončila na nějaké hotelovce nebo průmyslovce, když vím, že se úplně míjím zájmy i zaměřením,“ uzavřela.
Některé děti měly štěstí v neštěstí – ve druhém kole přijímacích zkoušek se jim zadařilo. Patnáctiletá Markéta B. se nakonec dostala na čtyřleté gymnázium na odvolání. „Je to velká úleva. Měsíc jsem se strachovala a už jsem podala i přihlášky jinde. Pak mi napsali ze školy, že mě berou. Mám velkou radost, rodiče jsou taky mnohem klidnější,“ svěřila se redakci CNN Prima NEWS.
Čekání na verdikt podle svých slov prožívala těžce. Doposud byla poměrně sebevědomou studentkou s výborným prospěchem, jazykovou vybaveností a se zájmem o společenské dění, včetně politiky. To je ostatně důvod, proč by jednou ráda skončila na právnické fakultě. Výzvy internetových diskutérů, ať „jde makat rukama“, si příliš nepouští k tělu. „Nevím, proč bych si měla dělat těžkou hlavu z anonymních lidí, mají až moc volného času radit cizím dětem, co mají dělat,“ dodala.
Jdi radši makat rukama, vyslechl si školák
Podobná slova se ovšem neobjevují jen v diskusích na sociálních sítích. František P. z malé obce ve Středočeském kraji si podal do druhého kola několik přihlášek na střední školy v Praze 6, ale nezadařilo se mu – znatelně větší nápor zájemců ve stejném ročníku posunulo jeho bodovou hranici o 10 až 15 míst. Nakonec se spokojil s průmyslovkou, kde ale nehodlá setrvat – i on spíše tíhne k jazykům, ale také počítačovým technologiím. Škola, na které skončil, neexceluje ani v jednom.
Na školském výboru PS jsem představil své vize na @msmt. Náprava neduhů, kterými trpí náš vzdělávací systém, nespočívá jen v individuální úrovni na učitelích a vedeních škol, kde se již v rámci Strategie 2030+ realizovala řada kroků, nyní se musíme podívat na systém jako celek.… pic.twitter.com/hV83ktHQxq
— Mikuláš Bek (@MikulasBek) August 30, 2023
„Nejdřív mi rodiče fandili, pak mi přišlo, že jsou z mého nepřijetí trošku otrávení. Otec počítal s tím, že se dostanu na vybraný gympl, takže byl z výsledku docela naštvaný. Nenechal si pak moc vysvětlit, že by mohla být chyba v systému. Místo toho mi řekl, že jsem debil a ať jdu radši makat rukama. To mi psychicky moc nepomohlo, matka mě naštěstí podpořila. Nějak ten rok přežiju, pak zkusím štěstí příští rok při dalších přijímacích zkouškách. Jazyky a programování si budu trénovat ve volném čase,“ vylíčil redakci František.
Nenechejte v tom děti samotné, radí psychologové
Před podobným přístupem rodičů ale důrazně varuje ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Praha (PPPP) a psycholožka Galina Jarolímková. Poznamenala, že tlak na děti bývá během přijímacích zkoušek často až extrémní, svým ratolestem by naopak měli být oporou.
„Rodičům bych doporučovala dětem nic nevyčítat a spíš je podporovat v tom, že i na jiné škole mohou být spokojené. Příští rok je rovněž šance udělat přijímací zkoušky na vysněnou školu, nebo přestoupit v případě volného místa,“ navrhla možný postup na dotaz redakce CNN Prima NEWS.
Děti pracovaly, co to jen šlo, problém je skutečně mimo ně.
„Píle a snaha co nejlépe se připravit zpravidla nezmizí jedním neúspěchem. Zejména, když je my dospělí podpoříme a nenecháme je v tom plácat samotné. Podstatné je, aby jim bylo zřejmé, že oni pracovali, co to jen šlo, a že problém je skutečně mimo ně,“ řekl CNN Prima NEWS dětský psycholog Václav Mertin.
Kapacity se zvýší, i když Praha „neviděla problém“
Praha chce od září meziročně zvýšit kapacitu na čtyřletých gymnáziích o 240 žáků, v případě ostatních středoškolských oborů vytvoří 360 nových míst. Ta vzniknou přidáním tříd, řada škol také navýšila nejvyšší počet žáků v prvních ročnících.
Magistrát ale nakonec nepožádal ministerstvo školství o navýšení kapacit čtyřletých gymnázií v mimořádném termínu a vypsání dodatečných přijímacích zkoušek – školy už totiž byly na maximálních kapacitách.
Ještě před několika měsíci se přitom zástupci magistrátu dušovali, že míst na gymnáziích a dalších školách je v Praze dostatek, přestože se ředitelé museli prokousat obřím množstvím přihlášek a také odmítnout rekordní počet dětí, včetně premiantů. Proti vedení města, krajům i ministerstvu školství se proto zvedla velká vlna kritiky, že se nikdo nepřipravil na jeden z nejsilnějších populačních ročníků za desítky let, přestože se o tom vědělo už dlouho dopředu.
Ve školním roce 2022/2023 podle dokumentu Praha ve svých školách nabízela v 56 třídách čtyřletých gymnázií zhruba 1 680 míst a na odborných středních školách 420 tříd se zhruba 10 500 místy. Letos podle schváleného dokumentu bude v případě gymnázií tříd 64 a míst zhruba 1 920. Na odborných školách pak město otevře 432 tříd pro zhruba 10 800 žáků. Uvedená čísla počítají s průměrnou zaplněností 25 žáků ve třídě, která však v řadě oborů může být vyšší.
Jaké změny se chystají v českém vzdělávacím systému a kde přetrvávají největší problémy? Na to odpovídal ministr školství Mikuláš Bek (STAN) v ranním vysílání CNN Prima NEWS. Záznam můžete zhlédnout níže:
