EXKLUZIVNÍ MODEL: Nadvláda ANO trvá, drtivě by vyhrálo volby
Sněmovní volby by drtivě vyhrálo hnutí ANO. Oproti předchozím měsícům ale posílila vládní ODS i Piráti, vyplývá z exkluzivního lednového modelu agentury STEM pro CNN Prima NEWS. Z vládní pětikoalice jsou na tom jednoznačně nejhůře lidovci – ve volebních preferencích skončili i za komunisty a sociální demokracií. Relativně stabilnímu výsledku by se těšilo hnutí STAN, TOP 09 by se naopak dostala do Sněmovny s odřenýma ušima, jelikož balancuje na pětiprocentní hranici potřebné pro vstup do dolní parlamentní komory.
Volební model agentury STEM ukazuje současnou sílu stran, pokud by se volby konaly v lednu. V obecných stranických preferencích 35,7 procenta dotázaných uvedlo, že by hlasovalo spíše pro opoziční subjekty. Téměř 25 procent lidí by zase dalo přednost vládním stranám. Určitou roztříštěnost pak podtrhuje 9,4 procenta voličů, kteří by hodili svou obálku do urny mimoparlamentním stranám.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Jurečkova hlava na podnose nic neřeší. Musíme se přestat držet jen hodnot, říká Grolich
V jednotlivých volebních preferencích podle lednového modelu pro CNN Prima NEWS nadále dominuje hnutí ANO, které by podpořilo 33,4 procent lidí. Nadále tak platí, že jde o jediný politický subjekt, který překročil třicetiprocentní metu. Na druhém, výrazně nižším stupínku se umístila ODS se ziskem 13,2 procenta hlasů. Po podzimních výkyvech tak občanští demokraté opět mírně posílili.
Relativně stabilní volební preference mají Piráti s 11,3 procenta. V těsném závěsu je pak opoziční hnutí SPD, které se stále drží na svém desetiprocentním volebním výsledku. Drobné posuny k lepšímu zažívá také STAN, které by podpořilo 7 procent lidí při šedesátiprocentní volební účasti. Co se týče vládní TOP 09, ta balancuje na samotné hranici pro vstup do Poslanecké sněmovny.
Těsně pod zmíněným pětiprocentním prahem do dolní komory se pak nachází KSČM, která oproti předchozím volebním modelům posílila na 4,8 procenta. O něco hůře si pak vede SOCDEM (dříve ČSSD) s 3,1 procenty. Velký sešup dolů zažila především vládní KDU-ČSL – kdyby se rozhodla kandidovat sama do Sněmovny, podpořilo by ji jen 2,7 procenta voličů.
VIDEO: Ministr vnitra Vít Rakušan znervózněl koaliční kolegy svými slovy o zestátnění ČEZ.
Lidovcům by se na záda musela dívat Přísaha (2,6 procenta) či Zelení (2,6 procenta). Svobodní překonali se svými 1,7 procenta i Trikolóru (1,4 procenta). Hnutí PRO Jindřicha Rajchla by nakonec nedosáhlo na státní příspěvek, jelikož by mu dalo hlas jen 0,7 procenta voličů.
Co se týče sledovatelných trendů, podle STEMu od roku 2013 ubývá skalních fanoušků stran a čím dál častěji dochází k přelivům voličské podpory. Na vině je podle výzkumníků i skutečnost, že se zpestřuje nabídka politických stran i hnutí. Ty se posléze shlukují do koalic, aby zabránily roztříštěnosti voličských základen a zpřehlednily nabídku na politickém poli.
V neposlední řadě také roste skupina lidí, kteří se rozhodují až na poslední chvíli, komu dají svůj svůj hlas. Těch není málo – 34 procent voličů netuší, komu by dali svůj hlas, pokud by nyní nastaly volby. Průzkumu, který se konal mezi 18. a 27. lednem, se zúčastnilo 1092 občanů.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Jak Češi zpětně vnímají zásah policie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy? Podívejte se na výsledky exkluzivního průzkumu.