Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL) Zdroj: CNN Prima NEWS
Změnu u lidovců nemusí nastartovat jen hlava Mariana Jurečky na podnose, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS jihomoravský hejtman Jan Grolich, o kterém se často hovoří jako o jeho nástupci. Ve čele strany by podle svých slov mohl stanout pouze tehdy, obhájí-li post hejtmana. Jurečka má podle něj devět měsíců na to, aby „zabral“. A jeho strana by tento čas měla využít k rozhodnutí, jakým směrem se chce vydat. V rozhovoru se také dozvíte, koho by Grolich rád viděl na postu předsedy, zda uvažuje o postu ministra a na jaké voliče by se měla strana zaměřit.
Jaké jsou vaše dojmy po celostátní konferenci, kde se rozhodovalo, zda Marian Jurečka skončí v čele strany a nestalo se tak?
Dopadlo to, jak jsem čekal. Hlavně šlo o to, že lidé, kteří nejsou členy celostátního výboru, si chtěli vyslechnout argumenty a říct si, v jaké situaci jsme a pojmenovat ji. Beru to tak, že si co nejširší počet členů vedení mohl zažít vnitrostranickou debatu.
To, že Marian Jurečka předsedou zůstává a byla mu byť jen o tři hlasy vyjádřena důvěra, vás tedy nepřekvapuje.
Nepřekvapuje. Jak říkáte, podpořila ho těsná většina, ale to není tak podstatné. Důležité je, že jsme si vše vyříkali a musíme se připravit na podzimní sjezd. V jednom usnesení jsme všechny členy vyzvali, aby byli aktivní. Potřebujeme najít nové tváře a musíme na tom pracovat společně.
Pokud se nestanu hejtmanem, o post šéfa lidovců usilovat nebudu
Máte pocit, že jste rozhodnutím celostátní konference vyslali jasný vzkaz, že chcete změnu? Což řada lidovců chtěla.
Z usnesení to skutečně nemusí být cítit, byť některé teze cílí na hledání nových tváří a aktivizují mladé členy. Je mi jasné, že mediálně to bude spíše prezentované tak, že jsme podrželi Jurečku a jede se dál. Ale dovnitř strany je ta zpráva jasná a debata o případné změně se povede hodně intenzivně. Signál dovnitř strany je silný, i když to tak třeba veřejnost necítí.
Jde tedy o poslední šanci pro Mariana Jurečku?
Tak bych to nenazýval.
Jak přesně bychom tedy ten signál měli chápat?
Vyjádření důvěry bylo opravdu hodně těsné, o tři hlasy. Marian Jurečka v podstatě prošel s odřenýma ušima. To si uvědomují všichni, kteří tam byli. Chápu, že pro veřejnost je signálem změny jen hlava na podnose. Víme, že vůči veřejnosti děláme klidný krok, ale dovnitř jde o silný signál.
Jste tedy rád, že Jurečka jako předseda pokračuje?
Myslím, že je to pro tuto chvíli správná varianta a já jsem pro ni hlasoval.
Nakonec jste nezměnili ani termín sjezdu, který bude v říjnu. Budete na něm usilovat o post předsedy?
To teď nejsem schopen říct. Stoprocentně to ale není tak, že bych o to usiloval. Musely by nastat okolnosti, za kterých bych kandidoval. Za mě je naprostou prioritou soustředit se na krajské volby. Chci obhájit post hejtmana, máme obrovský potenciál volby vyhrát.
Bylo by pro vás obhájení postu hejtmana motivací jít do čela strany, nebo naopak se v takové chvíli stáhnout?
Spíše bych to otočil. Z tohoto hlediska jsou krajské volby důležité i v tom, že když se nestanu hejtmanem, přestanou o mě všichni mluvit. Pak nemá smysl uvažovat o kandidatuře na předsedu.
Takže primárně jde o to vyhrát krajské volby a následně se rozhodnete, zda kandidovat na předsedu strany.
Chci vyhrát krajské volby, protože hodlám být hejtman, ne proto, že bych chtěl kandidovat na předsedu.
Kdo by tedy měl vést stranu, pokud to nebudete vy?
O změně charakteru strany a o nových tvářích má smysl uvažovat tehdy, pokud bude členská základna připravená na posun a nový styl komunikace. Musím přiznat, že po celostátní konferenci si tím nejsem jistý a je třeba se o tom ještě bavit. I proto je dobré, že sjezd se uskuteční až na podzim, abychom měli na tuto debatu čas. Nemusí to být jen o mé osobě. Lidí, kteří představují různé druhy změn, ať už liberálnějším nebo konzervativnějším směrem, je více. Zároveň existuje řada těch, kteří představují konsenzuální variantu. Ve všech třech případech máme zajímavé kandidáty.
Měl by Marian Jurečka po říjnovém sjezdu jako předseda pokračovat?
Nebylo přijato usnesení, které doporučovalo, aby už nekandidoval, a za mě je to dobře. Měl by si to vyhodnotit sám, ale vzhledem k tomu, jak debata proběhla, tak myslím, že by to měl hodně těžké. I když troje volby nedopadnou úplně špatně, bude spíše touha po nové tváři.
Jurečka má devět měsíců na to, aby zabral a ukázal, co v něm je
Nicméně on sám se nevyjádřil, že znovu kandidovat nebude.
Pokud se podaří obrátit trend a v říjnu budeme nad pěti procenty a získáme minimálně dva europoslance a posílíme v Senátu, je zcela logické, že o kandidatuře uvažovat bude. Ale do hlavy mu nevidíme.
Vy byste chtěl, aby jako předseda pokračoval? Od vašich kolegů se ozývá, že jako ministr je ok, ale jako předseda není dobrý, nemá vizi a strana se mu rozpadá.
Má devět měsíců na to, aby zabral a ukázal, co v něm je. Třeba překvapí a bude to zajímavé. Bavme se o tom v září. Teď musí proběhnout debata uvnitř strany, zda chceme změnu a pokud ano, tak jakou a jak výraznou.
V eurovolbách máte v první desítce dva výrazné kritiky Mariana Jurečka – Tomáše Zdechovského a Františka Talíře. Ani jeden netají ambicemi, co se týká vedení strany. Dá se tedy očekávat, že když uspějí, bude kritické křídlo k předsedovi sílit?
Oba jsou kritičtí z trochu jiného důvodu a nejde je házet do jednoho pytle.
Kdo z vás více reprezentuje cestu lidovců, kudy by se měli vydat?
Hodně komunikuji s Františkem Talířem, jsme si lidsky blízcí, uvažujeme podobně a rozumíme si.
Chtěl byste tedy, aby se lidovci vydali řekněme liberálnějším směrem, které třeba reprezentuje náměstek Talíř?
Vlastně nevím, zda můžeme mluvit o liberálnějším směru. Myslím, že spíše jde o styl a komunikaci. Vše také záleží výsledku eurovoleb.
Současný první místopředseda Jan Bartošek by za vás byl dobrým lídrem strany?
Je spíše představitelem změny na opačném spektru, než jsem já. Takže za mě spíše ne.
Často se také mluví o bývalém předsedovi a dnes ministru zemědělství Marku Výborném, který skončil v roce 2020 z osobních důvodů. A to v případě, kdy by se měl najít konsenzus, aby všichni byli spokojení.
Myslím, že oba dva ministři (Marek Výborný i Petr Hladík), kteří jsou v předsednictvu, představují konsenzuální variantu.
Mluvil jste o změně strategie. Na jakou ze zmíněných tří cest by lidovci měli směřovat? Nelpí občas dogmaticky na kontroverzních postojích třeba vůči manželství pro všechny.
Nerad bych to komentoval na konkrétním tématu, ale zastávám názor, že musíme politiku začít vnímat pohledem nových generací 40-, ale přitom si uchovat naše hodnoty. Ve zkratce říkám, že bychom měli dělat politiku pro děti až vnoučata našich členů. Pokud budeme vytvářet dobré životní podmínky pro tyto lidi, i naši starší členové pochopí, že to děláme pro pozitivní budoucnost. Teď podle mě hodně postupujeme s ohledem na naše členy a tvoříme svět tak, jaký by mladí lidé měli chtít, a ne, jaký skutečně chtějí. Měli bychom dělat politiku jejich očima.
Neměli bychom se držet čistě hodnotových věcí
Jaká témata by tedy lidovci měli akcentovat, aby takové voliče oslovili?
Měli bychom se mnohem více zabývat tím, co mladé lidi a rodiny dnes skutečně trápí. Jde například o špatnou dostupnost bydlení atd. Neměli bychom se držet čistě hodnotových věcí. Nikdo od nás nemůže čekat, že se u nich radikálně posuneme, ale měli bychom si v takových případech nechat volné hlasování, nic si nevytýkat, nemít silná vyjádření. Soustřeďme se na to, aby měli lidé kde bydlet, zaměřme se na klimatickou změnu, energetiku. Jde často o oblasti příležitostí a vidím to nejen pohledem našeho Jihomoravského kraje. Jsme velmi dobří ve vědě a výzkumu, musíme tomu ale napomoct úpravami ve školství. Máme schopné firmy, které jsou na změny připravené, ale jako stát je dostatečně nepodporujeme.
Když o těchto tématech hovoříte, máte ambicí být někdy ministrem?
Nenazýval bych to ambicí, ale spíše to beru tak, že kdybych se v budoucnu rozhodl kandidovat do vedení strany, musel bych být připraven i na to, že se po parlamentních volbách mohu stát ministrem. Ale jak říkám, rozhodnutý ještě nejsem.
Jak byste zhodnotil celostátní politiku Spolu? I s ohledem na to, že společně půjdete do krajských voleb.
Výsledky nejsou špatné, což se ukazuje na mnoha věcech. Následující dva roky půjde ekonomická úroveň nahoru a začne se to projevovat. Teď se ale opravdu musí zacílit na lepší komunikaci. Rozhodnutí nebyla špatná, ale je nutné je umět prodat. I to je součást politické práce.
