Víc než polovina obyvatel Česka je se situací v zemi nespokojená
Více než polovina obyvatel Česka je se situací v zemi nespokojená, s nejistotou či přímo obavami vidí nadcházející budoucnost hned 62 procent Čechů. Ohledně financí jsou již optimističtější. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu agentury STEM pro CNN Prima NEWS.
Že je ve společnosti špatná nálada, potvrzuje i ředitel STEM a sociolog Martin Buchtík. „Kdyby žil ještě Václav Havel, tak by řekl, že je tady blbá nálada. Společnost je nejistá, je naštvaná,“ komentoval pro redakci Buchtík.
Ten doplnil, že negativně situaci vnímá kolem 56 procent lidí, což je ještě více než třeba v letech 2012 či 2013.
Exkluzivní průzkum: V Česku panuje historická nespokojenost lidí se směřováním země
V Česku panuje historická nespokojenost lidí, pokud jde o směřování země. Vyplývá to z průzkumu, který pro CNN Prima NEWS vypracovala agentura STEM. V jejím novém modelu vyjádřilo svou nespokojenost 56 procent respondentů, což je nejvíc od roku 2001 – tedy od doby, co STEM odpovědi na zmíněnou otázku vyhodnocuje.
Viníkem špatné nálady může být i vládou představený a nepříliš dobře přijatý konsolidační balíček. „Dělají se kroky, které samozřejmě všichni věděli, že musí být a že budou extrémně nepopulární. Tady není možná problémem to, že se nebude přidávat, nebo že se dokonce někde bude ubírat. Problém je ten, že lidé absolutně neví, co očekávat,“ řekl CNN Prima NEWS finanční poradce Ondřej Hatlapatka.
Aktuální průzkum agentury STEM uvádí, že 36 procent lidí hledí na nadcházejících 12 měsíců s obavami, dalších 26 procent pak s nejistotou. Oproti tomu 38 procent lidí má naději. Nutno podotknout, že podle STEM jde o optimistický nárůst v porovnání s květnem loňského roku.
Další výhled do budoucna od STEM se zaobíral otázkou, zda si lidé myslí, jestli se jejich finanční situace v domácnosti zhorší. Ano na tento dotaz odpovědělo 30 procent respondentů. V květnu i březnu to přitom bylo 41 procent, tudíž jde o zlepšení.
Česká národní banka pro příští rok počítá s inflací kolem dvou procent. Ekonomové jsou však skeptičtější a obecně se hovoří spíše o čtyřech procentech.