Expert: Ukrajincům jde o život, to Romové neznají. Fašisté mají z konfliktu žně a vláda se diví
Výběr redakce
Ukrajinci nemají zájem se rvát s Romy, snaží se jen během války přežít. Stali se ale záminkou pro fašistické skupiny, které vzniklý „pseudokonflikt“ zneužívají a nabírají díky tomu na síle, varoval před vzniklou situací na české půdě sociolog Aleš Sekot z Masarykovy univerzity. „A to je neskutečně nebezpečné. Takto to začalo i v Německu a ve Francii. Fašisté tu beztrestně demolují myšlení lidí,“ uvedl akademik pro web CNN Prima NEWS.
Od tragické události v Brně, během níž zemřel mladý Rom, uběhlo více než měsíc. Zatímco se policie snaží rozluštit pozadí násilné potyčky, která vyústila ve vyhasnutí života, mezi romskými komunitami probublávají protiukrajinské nálady, doprovázené plejádou dezinformací na sociálních sítích. Ačkoliv nejedna romská osobnost odsoudila násilí proti Ukrajincům, situace je stále vyhrocená. Vzniklé napětí ale podle Sekota není konfliktem mezi Romy a Ukrajinci, nýbrž demokratickou společností a „fašisty“, kteří spor dvou menšin na české půdě využívají ke svému vlastnímu prospěchu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Pořádali pochody proti Romům, teď je „brání“ před Ukrajinci. To tu ještě nebylo, říká expert
„A to je neskutečně nebezpečné. Takhle to začalo i v Německu a ve Francii. Ukrajinci jsou zde pouze záminkou, nevyvíjí žádnou iniciativu kromě toho, že se snaží přežít. Čekají na konec války, nemají zájem se tu rvát s Romy. Žádný objektivní důvod k tomu není, pokud nejde o nějaký ojedinělý incident. Kolem romských komunit jsou ale najednou fašistické skupiny – nazývejme je pravými jmény – které se na pseudoproblému uchytily. Vláda na něco takového není připravena a bude velmi zaskočena,“ varoval před závažným scénářem sociolog.
Čtěte také
Sám nevěří, že by situaci ale dokázaly vyřešit pouze iniciativy ze strany Romů – doposud totiž žádné z nich nepřinesly uspokojivý výsledek. Podle něj jim chybí produktivita, idea a vize do budoucnosti.
„Domnívám se, že o to ani úplně neusilovaly, jdou na to špatně. Romové jsou iniciativní a zároveň výbušní, politicky ale zcela pasivní. Nejsou schopni vygenerovat po dlouhé generace žádnou elitu, a už vůbec ne politickou, která by standardním způsobem hájila jejich zájmy. Coby minorita by Romové měli stát na straně ukrajinských uprchlíků, kterým jde kvůli válce o život. To ale romská komunita vůbec nezná,“ pokračovat Sekot.
Protivládní síly, podle experta z Masarykovy univerzity hlavně hnutí SPD či ANO, pak mohou zneužít narativu, že kabinet Petra Fialy (ODS) na úkor Romů pomáhá mnohem více Ukrajincům, a rozdmýchávat probíhající konflikt.
Podobné výroky mířené proti válečným uprchlíkům bývají také nejčastějším sdělením dezinformačních či burcujících příspěvků na sociálních sítích. „Snaží se je tím ovlivnit. A Romové zde neřeší, že je Ukrajina v současnosti štítem pro Evropu, nemyslí na širší kontexty. Proto křičí, že je vláda špatná, nepomáhá a nechrání je,“ poznamenal sociolog.
Beztrestně se demoluje myšlení lidí
V rámci celé kauzy podle Sekota posilují názorově radikálnější skupiny, které mohou pro českou společnost znamenat velké riziko. Mnohdy jde o stejné vrstvy demografie, které se před dekádami otevřeně stavěly proti romské menšině – a nyní i proti Ukrajincům. Na konto SPD Tomia Okamury či strany PRO Jindřicha Rachla poznamenal, že „demolují myšlení lidí“. „A beztrestně. Svět se tak zkomplikoval covidem a dalšími krizemi, že už máme fašismus zcela otevřený a nebráníme se mu,“ pokračoval Sekot.
Zneužití romské komunity pro politický kapitál je ale podle experta poměrně krátkozraké – už kvůli tomu, že většinou nechodí k volbám. Jestli se o něco ovšem hraje, tak o veřejné mínění. „Nástup fašistických nálad je opravdu nebezpečný. Mělo by se už něco dít. Chce to něco rozumného a klidného, ale také něco, co nevysílá jen signály. Aby instituce řekly, jak se věci mají. A začít používat slovo ‚fašismus‘ – dnes už je podle mě zcela evidentní i definičně, koho se to týká,“ uzavřel sociolog na politické notě.
Jakou roli hrají dezinformace v ukrajinsko-romském konfliktu? Na to odpoví reportáž níže:
Viet Tran pracoval pět let jako redaktor na webu Echo24.cz. Několik let řídil magazínové sekce herních projektů SkillZone.cz a Battleforce.cz, poté spoluzaložil občasník Cooldown.cz. Média vystudoval na Univerzitě Karlově, diplomovou práci zpracovával v Japonsku, kterému se profesně věnuje do současnosti.
