Romové a síť dezinformací
Napětí mezi dvěma národnostními menšinami si novodobá česká historie nepamatuje. Konflikt Romů a Ukrajinců je bezprecedentní, zhodnotil etnolog Ondřej Klípa z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Je nicméně toho názoru, že se situace brzy uklidní, pokud nedojde k žádnému podobnému incidentu, který se odehrál minulý měsíc v Brně. Na druhou stranu ale varuje, že střet mezi národnostními menšinami mohou uměle přiživovat dezinformace. „Paměť mnoha lidí není moc velká. Jedinci, kteří třeba před pár lety organizovali protiromské pochody, to najednou radši nezmiňují a snaží se tvářit jako zastánci Romů,“ zmínil Klípa.
Česká společnost doposud nebyla svědkem tak ostrého střetu dvou menšin, ve kterém by hrálo roli násilí, třebaže občas docházelo na vypjaté momenty. „Takové situace nastávaly v mnohem umírněnější formě. Například v případě, že menšiny spolu soupeřily o státní podporu, co se týče financování projektů. Určitá nevraživost mezi reprezentanty daných etnik tu byla, ale projevovala spíše na verbální rovině. Současné dění je, řekl bych, bezprecedentní – tedy aby nějaká menšina, která dlouhodobě zažívá útlak, ať už reálný, nebo pociťovaný, zaměřila svou frustraci na jinou menšinovou skupinu,“ řekl na úvod expert z Fakulty sociálních věd.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Desítky Romů vyrazily k domu Ukrajinců v Brně a hrozily zápalnými lahvemi. Věc řeší policie
Velkou roli v celé situaci sehrála i skutečnost, že se na spodních místech společenského žebříčku najednou vedle Romů ocitla poměrně početná skupina ukrajinských uprchlíků. Ti jsou mnohem zranitelnější než třeba ukrajinští dělníci, kteří tu doposud žili, a pro některé jedince je zkrátka jednodušší se strefovat do žen či dětí a hojit si na nich rány. Ve světě už na podobné „konflikty národností“ došlo.
Romové protestovali za větší bezpečnost v Krupce. Sešlo se 500 lidí, na akci dohlížela policie
Romové v Krupce po více než dvou hodinách ukončili protest na sídlišti, kde se sešlo na 500 lidí. Volali po větší bezpečnosti, policie nezasahovala. Napětí v Krupce vyvolal nedělní konflikt mezi několika lidmi na místním sídlišti. Kriminalisté obvinili z výtržnictví třiatřicetiletého muže z Moldavska, informovala v úterý policie na Twitteru. Muže cizinecká policie vyhostí. Policie již dříve vyvrátila informace, které se objevily na sociálních sítích, že se nedělního incidentu zúčastnili Ukrajinci.
„Například na přelomu 19. a 20. století s příchozími migranty do Spojených států. V potyčkách se střetávali třeba Irové, Italové či Poláci. Všichni byli ve špatné sociální situaci v době příchodu, tudíž si frustraci z chudoby a ponížení vzájemně vylévali proti sobě. U nás se ale nic takového ve větší míře v novodobé historii ještě nedělo, vždy to byl spíše boj většiny proti menšinám, ať už v případě Romů, či v dřívějších obdobích proti Němcům,“ pokračoval Klípa.
Napětí mezi tuzemskými Romy a Ukrajinci by ale podle něj mohlo velice rychle zmizet. Klíčové je, aby nedostalo žádný další impulz, který by střet opět rozpálil. „Aby byl konflikt živený, musí mít neustále nějaké zdroje. Pokud došlo k jednomu incidentu, ten se časem pravděpodobně vysvětlí a vyřeší. Ukáže se, z jakých důvodů byl čin spáchán a že nešlo o žádné kolektivní násilí jako spíše o ojedinělé neštěstí. Pokud na to nenavážou žádné další incidenty, neřekl bych, že to bude mít potenciál na delší rozjitřený boj jedné menšiny proti druhé,“ zdůraznil etnolog, který se na Institutu mezinárodních studií věnuje výzkumu menšin a migrace.
Pozor na dezinformace
Některé politické či názorové skupiny by se ale na vzniklém boji mezi Romy a Ukrajinci mohly přiživit a čerpat z něj politické body. Stejně tak není vyloučené, že rozjitřené vztahy budou dále podporovány dezinformacemi.
Bílá dodávka i krvavé útoky. Falešných zpráv o násilí Ukrajinců přibývá, za šíření hrozí tresty
Množící se zkreslené informace i naprosté lži o údajných útocích ukrajinských uprchlíků zaměstnávají v posledních dnech kriminalisty napříč celou zemí. Několik lidí už v této souvislosti policie vyšetřuje. Za šíření poplašné zprávy v krajním případě hrozí až dvouletý trest.
„Najednou se ukazují lidé, kteří byli vždy proti Romům, a nyní se jich zastávají ve smyslu, že jim chtějí pomoct proti Ukrajincům. Například jedinci z extrémní pravice a s fašistickými sklony. Najednou se stávají obhájci Romů. Samotný čin třeba nebyl vůbec etnicky motivovaný, ale jakmile do celé věci vstoupí i dezinformace – což je v dnešní době velice snadné – může se problém znásobit,“ upozornil na možný scénář Klípa.
„Paměť mnoha lidí není moc velká. Jedinci, kteří třeba před pár lety organizovali protiromské pochody, to najednou radši nezmiňují a snaží se tvářit jako zastánci Romů. Vycítili příležitost svézt se na protiukrajinské vlně, která se ve společnosti zvyšuje, a získat nové voliče pro svá uskupení mezi Romy,“ doplnil, jakým směrem se může situace ubírat.
Střípek z pardubické demonstrace kvůli konfliktu mezi Romy a Ukrajinci (2. 7. 2023) Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Střípek z pardubické demonstrace kvůli konfliktu mezi Romy a Ukrajinci (2. 7. 2023) Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Ocenil však práci policie, které se daří nepravdivé příspěvky na internetu velice rychle řešit. Právě v rychlé a srozumitelné komunikaci může být klíč k tomu, aby konflikt mezi Romy a Ukrajinci vyhasl dříve, než se vymkne kontrole.
„Nedávno se například ukázal nějaký vymyšlený případ útoku Ukrajinců na Romy na sociálních sítích, kdy policie okamžitě identifikovala, kontaktovala autorku a obvinila ji. Hned pak případ zveřejnila. S lidmi, kteří jsou v zajetí dezinformačních zdrojů a portálů postavených na lži, to příliš nepohne. Ale minimálně to může pomoct k tomu, aby se k nim nepřikláněly další osoby. Včasná, rychlá a srozumitelná komunikace zodpovědných úřadů tedy může potenciál konfliktu zastavit,“ uzavřel Klípa.