360° (54)
Rusko chce rozdělit Západ a znovu narýsovat bezpečnostní architekturu, řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský. Bývalý ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek (SOCDEM) ale podotkl, že k přeskupování již dochází a ruský prezident Vladimir Putin se stává mluvčím světa, kterému se říká „globální jih“. S ukrajinistou Davidem Svobodou se shodl, že Rusko se může odhodlat k hybridnímu útoku na Pobaltí a otestovat soudržnost NATO.
Ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi jde o rozdělení Západu a přerozdělení Evropy, řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský. „Rusko chce znovu narýsovat bezpečnostní architekturu, která se týká i České republiky, Polska a Pobaltí,“ sdělil Landovský.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Bez USA má problém Ukrajina, ale i my. Putin může ukončit válku klidně zítra, říká Pojar
Podotkl, že Rusko uspořádalo spolu s NATO Radu Rusko-NATO, na které ostatní státy přesvědčovalo, že je třeba v Evropě znovu vybudovat bezpečnostní architekturu. „Chtělo v rámci NATO vybudovat nějakou skupinu členů druhé kategorie, kteří zkrátka nebudou tak dobře chráněni. Potom, co jednání nedopadlo, protože samozřejmě na to nemohl nikdo rozumný přistoupit, tak Rusko zahájilo agresi,“ sdělil Landovský.
Ukrajinsky tank v Doněcke oblasti Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Vojáci 1. brigády ukrajinské Národní gardy absolvují bojový výcvik na severu Ukrajiny. Zdroj: AP
Příslušníci 3. útočné brigády patří k těm nejlepším, co Kyjev má k dispozici. Zdroj: AP
Trénink ukrajinských vojáků v Doněcké oblasti Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Příslušníci 3. útočné brigády patří k těm nejlepším, co Kyjev má k dispozici. Zdroj: Getty Images
Ukrajinci pálí na ruské pozice u Avdijivky. Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Ukrajinská armáda poblíž Avdijivky Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Ukrajinský voják u Avdijivky pálí z raketometu. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci ostřelují ruské pozice. Zdroj: AP/Kostiantyn Liberov
Ukrajinští vojáci ostřelují ruské pozice. Zdroj: AP/Kostiantyn Liberov
Ukrajinský voják u Izjumu Zdroj: AP/Kostiantyn Liberov
Ukrajinská vzdušná síla Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ukrajinští výsadkáři v akci (20. 4. 2023) Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Ukrajinsky tank v Doněcke oblasti Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Vojáci 1. brigády ukrajinské Národní gardy absolvují bojový výcvik na severu Ukrajiny. Zdroj: AP
Příslušníci 3. útočné brigády patří k těm nejlepším, co Kyjev má k dispozici. Zdroj: AP
Trénink ukrajinských vojáků v Doněcké oblasti Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Příslušníci 3. útočné brigády patří k těm nejlepším, co Kyjev má k dispozici. Zdroj: Getty Images
Ukrajinci pálí na ruské pozice u Avdijivky. Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Ukrajinská armáda poblíž Avdijivky Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Ukrajinský voják u Avdijivky pálí z raketometu. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci ostřelují ruské pozice. Zdroj: AP/Kostiantyn Liberov
Ukrajinští vojáci ostřelují ruské pozice. Zdroj: AP/Kostiantyn Liberov
Ukrajinský voják u Izjumu Zdroj: AP/Kostiantyn Liberov
Ukrajinská vzdušná síla Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ukrajinští výsadkáři v akci (20. 4. 2023) Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Podle bývalého ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka (SOCDEM) ale nemusí být rozdělení Západu hlavním cílem. „Už dnes dochází k přeskupování. Putin se mnohokrát snažil stát se mluvčím světa, kterému se říká ‚globální jih‘ a ono se mu to do značné míry daří. To, že s ním tento svět zvyšuje obchod, ukazuje, že on jim do určité míry mluví z duše,“ uvedl Zaorálek.
Ukrajinista David Svoboda podotkl, že Ukrajina se stává důležitou časovou rezervou Západu, aby udělal maximum pro svou obranyschopnost, než přijde další fáze války. „Tou bude ruské hybridní tažení proti Pobaltí. Rusku jde skutečně o změnu globálního pořádku, ta jeho rétorika a vystupování, jeho tahy směrem ke třetímu světu tomu jenom odpovídají,“ popsal Svoboda.
Podotkl, že Ukrajina je nezbytnou podmínkou, aby Rusko na toto mělo kapacity. „Rusko se osmělí k hybridnímu útoku v nějaké pobaltské zemi, aby otestovalo soudržnost NATO,“ míní Svoboda. S tím souhlasí i Zaorálek. „Pořád říkáme, že jde o Ukrajinu. Ale tady jde o Evropu. Ta výzva není jenom budoucnost Ukrajiny, ta výzva je budoucnost Evropy,“ sdělil Zaorálek.
Podle něj navíc žijeme trochu v iluzi, jakým způsobem se podílíme na konfliktu. „Bylo zde mnoho patetických řečí, jak jsme se sjednotili a kolik jsme toho dodali. Teď jsme se dohodli šťastně na 51 miliardách eur na čtyři roky. Když si to porovnáte s jinými sumami, třeba na covid jsme dali 750 miliard, na zelený úděl dáváme ročně jeden bilion. My říkáme, že je to pro nás zásadní věc, ale moc vážně to nebereme,“ sdělil Zaorálek.
