360°, Jan Doležal, Andrej Drbohlav, Václav Bartuška, Jana Matesová, Martin Hlaváček - 2.5. v 21:59
Hrozba, že se dodávky plynu z Ruska zastaví, je stále reálná. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS se na tom shodli ekonomka Jana Matesová a zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Podle nich se svět nepohnul příliš dobrým směrem a válka bude trvat ještě dlouho.
Podle Bartušky mohou nastat tři varianty. „Plyn zastavíme my nebo Rusko. Myslím ale, že to bude třetí možnost, a to, že půjde o důsledek sankcí a protisankcí, které jsou ostřejší a vzájemné. Zastavení dodávek plynu z Ruska je stále reálné,“ uvedl.
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
Matesová doplnila, že válka na Ukrajině, jak ji nyní vidíme, bude trvat ještě dlouho. „Cílem sankcí bylo dovést Rusko do situace, aby nemohlo pokračovat ve válce a odradily ho od dalších expanzí. Věděli jsme, že k převratu nepovedou,“ připomněla.
Řešením je plynovod z Česka
Bohužel podle ní vidíme jen to, že válka stojí stále více životů. „Zdá se, že ruské vedení je přesvědčené vést válku dál. Stejně tak budou pokračovat sankce. Ruskou ekonomiku to bude stát mnoho,“ doplnila.
Bartuška uvedl, že součástí řešení by bylo vybudování plynovodu z Česka do Polska. „Tedy, mít více propojení k sousedům. Získat nějaký plyn přes Polsko, část přes Německo. Teď se vytváří trh s plynem řadu let dopředu. Vytváříme ho společně,“ pokračoval.
Přesto věří, že by Evropská unie i Česko zvládlo fungovat i bez ruského plynu. „Ve finále jsme bohatý kontinent a jsme schopni reagovat velmi rychle. Mnozí věří, že se to stát nemůže, jenže bohužel se svět pohnul ne úplně dobrým směrem. Nevěřím, že se můžeme vrátit do stavu před válkou,“ dodal. S tím souhlasí i Matesová.
„Také tomu nevěřím. Jak řekla paní Drábová: ‚Měli jsme 30 let prázdniny, které skončily.‘ Prožili jsme šťastnou dobu. Poslední dva tisíce let tak historie nevypadala. Budeme se vracet o třicet let zpět. Nemusí to být tragické, ale bude to jiné. Jiné nejistoty, jiná struktura ekonomiky a životního stylu,“ uzavřela.
