Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie i Spojené arabské emiráty. Země, ve kterých naleznete spoustu luxusu, ale také značný nedostatek respektování lidských práv. Právě to je důvod, proč se veřejnost bouří proti tomu, aby tyto země hostily populární seriál – formuli 1. Na konci roku budou mít všechny zmíněné země účast v královně motorsportu odškrtnutou. V listopadu se bude závodit v Kataru.
Formule 1 válčí proti rasismu heslem „We race as one“ – „Závodíme jednotně“. Toto heslo se ale více než kdy jindy obrací proti vedení seriálu. Pokud by se snažilo docílit spravedlnosti a rovnosti, neumísťovalo by závody do dalších zemí, ve kterých lidská práva dlouhodobě trpí.
Ve čtvrtek přišli šéfové F1 s tím, že vůbec poprvé se 21. listopadu letošního roku pojede Grand Prix v Kataru. Od roku 2023 pak začíná platit dohoda na 10 let závodů v malém státu v Perském zálivu. Loni oznámili, že se nově 20 pilotů představí také v Saúdské Arábii ve městě Džidda. Už od sezony 2004 zavítává královna motorsportu do Bahrajnu, v ročníku 2009 si premiéru ve formuli 1 odbyly Spojené arabské emiráty.
Motivace funkcionářů je jasná – vyždímat z pořádání závodu co nejvíce peněz, k čemuž dopomáhají bezedné peněženky šejků z bohatých arabských států. „We race for money“ je podle fanoušků daleko aktuálnější slogan než původní „We race as one“.
— scapula ☀️ (@elselg_) September 30, 2021
Komunita formule 1 nechápe dvě věci. První je čistě o sportovním hledisku. Postupně z kalendáře mizí okruhy, které byly mnoho let pevnou součástí šampionátu. Ať už jde o malajsijský Sepang, německý Hockenheim nebo trať v Singapuru, která je poslední dva roky opomenuta kvůli pandemii koronaviru.
Fanoušci mají za to, že se za více než rok a půl naučil svět s covidem fungovat, a bylo by tak správnější závod i přes určité riziko zachovat. Zároveň by se jim líbilo, aby spíše vznikaly nové velké ceny v Evropě, kde má F1 největší základnu.
A pak už zmiňované vkládání Grand Prix do rukou zemím, které se sice mohou pochlubit nekonečným množstvím luxusu, ovšem jejich společenské systémy budí značné kontroverze. Třeba v Saúdské Arábii se podle zprávy Amnesty International mezi obtěžovanými, svévolně zadržovanými, stíhanými a uvězněnými nachází vládní kritici, aktivisté za práva žen, ochránci lidských práv, příbuzní těchto lidí nebo novináři. Diskutovat by se dalo také o závodění v Rusku a Číně.
V Bahrajnu, Spojených arabských emirátech i Kataru problém tkví spíše v podmínkách nejčastěji asijských dělníků, kteří budují megalomanské stavby. Jejich práce často připomíná otročinu obnášející minimální mzdu a znepokojivé zacházení.
Sociální sítě nabídly k novince v programu formule 1 nespočet komentářů, řada z nich se nesla v duchu černého humoru. „Takže v kalendáři teď už chybí jen Afghánistán,“ napsal jeden uživatel.
Katar na okruhu Losail už dlouhých 17 let hostí mistrovství světa silničních motocyklů. Cirkus s Lewisem Hamiltonem, Maxem Verstappenem a dalšími piloty je ale ještě o poznání atraktivnější než MotoGP. Na emirát pohlíží velká část planety ještě kritičtěji od chvíle, kdy vypluly na povrch podrobnosti o tom, jak vznikají stadiony a infrastruktura pro fotbalový světový šampionát, který je na programu příští rok.
Během budování monstrózních staveb mělo podle britského deníku Guardian zemřít 6 500 zahraničních dělníků. Na nehostinné prostředí pro laciné pracovní síly upozorňuje řada osobností, v poslední době nejvíce zarezonoval vzkaz kapitána finské fotbalové reprezentace Tima Sparva.
„Vím, že píšu tento článek o mnoho let později, než by bylo třeba. Stále si říkám: ‚Ach! Nemohli jsme to řešit před pěti lety?‘ Možná jsme mohli změnit některá přijatá rozhodnutí a zlepšit podmínky pro pracovníky. Možná jsme mohli zachránit životy,“ uvedl v kritickém textu pro web The Players Tribune.