Počasí (10.7.2024 6:47)
Vysoké teploty, které v následujících dnech zasáhnou Česko, mohou být citelnější zejména ve městech. Vyskytuje se zde totiž takzvaný fenomén městského tepelného ostrova. Jeho principem je teplo, které se ukládá do rozsáhlých asfaltových a betonových ploch a následně sálá do okolí. Teplotní rozdíl mezi městem a jeho okolím tak může v noci činit až deset stupňů. Vyšší teploty ve městech navíc podporují vznik škodlivin v ovzduší, které přímo škodí lidskému zdraví.
Česko budou v následujících dnech sužovat velmi vysoké teploty. Meteorologové Českého hydrometeorologického ústavu kvůli tomu vydali výstrahu. V některých oblastech České republiky totiž bude i více než 34 stupňů. „Doporučuje se dodržovat pitný režim, zvýšit konzumaci neslazených nealkoholických nápojů, které je vhodné kombinovat s minerálními vodami. Omezit tělesnou zátěž a nepobývat na přímém slunci v poledních a odpoledních hodinách. Nenechávat děti nebo zvířata v automobilech zaparkovaných na přímém slunci. Věnovat zvýšenou pozornost malým dětem, starším a nemocným občanům,“ uvedli meteorologové ve výstraze.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Hurikán Beryl se dostal v Texasu nad pevninu. Úřady vyhlásily předběžný nouzový stav
Ještě horší může být situace ve městech. Tam se totiž vyskytuje takzvaný fenomén městského tepelného ostrova. O co jde a jaké má tento jev důsledky, vysvětlují meteorologové ve svém videu. „Představte si horký letní den. Zrovna jste skončili v práci a jdete rozpáleným centrem města. Cítíte nesnesitelné vedro. Jakmile se však dostanete mimo betonové centrum města, říkáte si, že už to horko vlastně ani tak hrozné není. Tento rozdíl teplot uvnitř města a v jeho okolním venkovském prostředí se nazývá městský tepelný ostrov,“ uvedli meteorologové.
Čtyřicetistupňové vedro v Česku poprvé udeřilo roku 1921. Rekord byl zatím překonán jen dvakrát
Absolutní teplotní rekord z roku 1921 (40 °C), který padl 29. července v Hradci Králové, byl v českých zemích překonán pouze dvakrát. Poprvé 27. července 1983 v Praze-Uhříněvsi (40,2 °C) a podruhé 20. srpna 2012 v Dobřichovicích (40,4 °C). Ani aktuální vedra nenasvědčují, že dojde k přepisování žebříčku. První prolomení čtyřicetistupňové rysky vyvolalo v roce 1921 také patřičný ohlas v tisku. „Teplota, měřena na výsluní, dosáhla až 58 st. Celsia,“ senzacechtivě oznámily tehdejší Národní listy. Údaje z teploměrů umístěných na slunci nicméně meteorologové neuznávali, královéhradecký rekord 40 °C ale vstoupil do dějin české klimatologie.
Tento jev vzniká hlavně kvůli betonovým a asfaltovým povrchům, které ve městě dominují. „Tyto povrchy fungují doslova jako tepelné baterie – ukládají v sobě dopadající tepelné záření ze slunce a nastřádané teplo pak postupně sálají zpátky do svého okolí,“ sdělili meteorologové. K vyšší teplotě ve městech přitom přispívají i lidé například používáním klimatizací, průmyslem a dopravou.
Průměrný rozdíl v teplotě mezi centrem Prahy a jejím okolím může v průměru dosáhnout dvou stupňů. „To se sice nezdá moc, ale třeba v noci může být rozdíl mezi rozpáleným městem a jeho okolím klidně i 10 stupňů,“ podotkli meteorologové.
Důležitý faktor, který má vliv na hromadění tepla, je množství městské zeleně. Parky, stromy a ostatní vegetace totiž fungují jako přirozená klimatizace. „Nejenže poskytují stín, ale vypařováním vody z listů pomáhají ochlazovat své okolí,“ vysvětlili meteorologové. Upozornili, že vysoké teploty ohrožují zdraví obyvatel. „Nejde jen o pocit horka. Vyšší teploty ve městech podporují vznik škodlivin v ovzduší, které mají přímý negativní vliv na lidské zdraví. Typicky jde o přízemní ozón, oxidy uhlíku nebo oxid siřičitý,“ dodali meteorologové.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Děsivé záběry z italské vesnice: Potok se změnil v ničivý živel, voda se valila ze skal
