Vláda Petra Fialy (ODS) chce zachránit Českou poštu před insolvencí a krachem. Po jednání kabinetu to potvrdil premiér i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Stát se hodlá pustit do transformace podniku, která podle politiků měla přijít už před šesti lety. Předseda vlády navíc zdůraznil, že za současný neutěšený stav státní společnosti může bývalá vláda Andreje Babiše.
Fiala po středečním jednání vlády řekl, že není spokojený se stavem České pošty. „Společnost má dva základní problémy. Prvním je dluh, který zde zanechala bývalá vláda, a druhým je ztráta z provozu služeb,“ řekl premiér. Podle něj ale má vláda odvahu tyto problémy řešit a zabránit tak kolapsu společnosti.
Stát proto připravuje transformační proces, který by měl probíhat do roku 2025. „Vláda měla stav České pošty řešit už v roce 2017. Naším vzkazem ale bude, že nezkrachuje a nedostane se do insolvence. Stát chce vytvořit moderní instituci,“ řekl Rakušan, který má Českou poštu v gesci.
ČTĚTE TAKÉ: Nebezpečný koktejl různých demonstrantů. Expert popsal chyby vlády, které za tím stojí
Česká pošta se v posledních letech potýká se ztrátou. V roce 2020 dosáhla 1,382 miliardy korun, o rok později 681 miliard a loni 1,5 miliardy korun. Na začátku dubna bude vláda jako první transformační krok schvalovat snížení počtu poboček pošty z 3 200 na 2 900, vedení podniku pak bude muset rozhodnout, které pošty zruší.
Přichází sezóna obstrukčního pekla? Čekáme, kdy vláda zpoplatní i vzduch, zní z opozice
Zatímco vláda Petra Fialy (ODS) horlivě diskutuje o tom, která úsporná opatření zavede, opoziční hnutí ANO a SPD se pomalu připravují na další kolo obstrukcí v Poslanecké sněmovně. Pakliže se strany nedomluví, budeme svědky dalšího bouřlivého jednání, míní oslovení politologové a právníci. Téměř každý škrt či zdražení se totiž neobejdou bez novely zákona, což dává opozici munici pro sérii obstrukcí. Nejtřaskavější diskuze se ale pravděpodobně odehraje při projednávání důchodové reformy, která nevyhnutelně přijde.
Rušení poboček by pošta měla v dubnu projednat se zástupci měst a obcí. Teprve po vytvoření seznamu rušených pošt podnik oznámí počet propouštěných zaměstnanců a oznámí jej úřadům práce. Podle dosavadních odhadů má jít o několik tisíc lidí. Rušit se nebudou pobočky v obcích, kde je jen jedna pošta, definovaná dostupnost poštovních služeb se ale zvýší z dvou na tři kilometry.
Výsledkem transformace má být v roce 2025 podnik poskytující základní služby, které definuje stát, a akciová společnost poskytující logistické a balíkové služby. Pošta jako celek by v té době neměla být ztrátová. „Po transformačním procesu využijeme unikátní systém poboček. Pošta nebude řešit jen listovní služby. Bude to pro ni znamenat vstup do digitálního světa,“ řekl Rakušan I na venkově by tak měla zajišťovat velkou část agendy státu, aniž by lidé museli cestovat například do většího města. Transformace bude stát osm miliard korun z různých zdrojů.
I Rakušan si postěžoval, že od bývalé vlády zdědil státní společnost ve velmi špatném stavu. „Můj předchůdce mi sdělil, že se na poštu celou dobu nesáhlo. Svolal jsem proto řadu odborných skupin, kterým jsem projekt transformace představil,“ dodal Rakušan. Doplnil, že podnik od roku 2018 nabral ztrátu z poskytování služeb pro stát 4,3 miliardy korun, klesají také výnosy z listovních služeb a jen zákon o další elektronizaci postupů orgánů veřejné moci (DEPO) a zavedení povinných datových schránek bude pro poštu znamenat ztrátu dalších dvou miliard korun.