Premiér Fiala na sjezdu českých velvyslanců
Ukrajina dostává desítky tisíc kusů munice měsíčně. Dohromady jí od ruské invaze v únoru 2022 Česká republika prostřednictvím vlastních muničních iniciativ i dalších projektů dodala dva miliony kusů velkorážové a 22 milionů kusů středorážové munice. Při zahájení porady českých velvyslanců v zahraničí to v Černínském paláci řekl premiér Petr Fiala (ODS). Pronesl také, že Česko dokázalo zcela přenastavit energetické toky a po letech si opět zajistit energetickou nezávislost.
Do české iniciativy, která shání pro Ukrajinu dělostřeleckou munici i v zemích mimo EU, dosud přispělo 15 zemí. Před časem dorazila na Ukrajinu první zásilka zhruba 50 tisíc kusů munice. Česko na iniciativě spolupracuje zejména s Nizozemskem a Dánskem. Sama ČR přispěla téměř 866 miliony korun. Do konce roku by mělo být na Ukrajinu dodáno půl milionu kusů munice.
K TÉMATU: Bělorusko soustřeďuje u ukrajinských hranic silné vojenské jednotky a techniku, tvrdí Kyjev
Na českou muniční iniciativu podle Fialy dohlíží meziresortní komise. Od začátku je připravena možnost kontroly ze strany dárců, využilo ji například Dánsko, doplnil. Zmínil to zejména proto, že iniciativa byla terčem kritiky různých aktérů včetně opozice.
„Jak tržní ceny, tak úroveň utajení jsou zcela v souladu s tím, o jaké transakce se jedná, kdo má přímý zájem na jejich zmaření – na to nikdy nezapomínejme –, a jaké bezpečnostní souvislosti a rizika pro osoby, které se toho účastní, jsou tady v sázce,“ dodal Fiala.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) minulý týden oznámila, že část příjmů ze zmrazeného ruského majetku v Evropské unii bude vynaložena na dodávky munice pro Ukrajinu, kterou pořídí Česko. Bude tak možné koupit další stovky tisíc kusů velkorážové munice. Konkrétní částku nesdělila.
Na využití výnosů ze zmrazených ruských aktiv na okamžitou vojenskou podporu Ukrajiny se členské státy EU shodly v květnu. Celková výše těchto prostředků je 1,4 miliardy eur, tedy zhruba 35 miliard korun, část z nich využije české ministerstvo obrany.
Fiala mluvil i o energetické nezávislosti a bezpečnosti
Česko se podle Fialy zbavilo po letech závislosti na ruském zemním plynu, na jaře příštího roku dosáhne téhož i v ropě, a to díky rozšíření Transatlantického ropovodu (TAL). Jaderné elektrárny přecházejí na západní dodavatele paliva.
Nové jaderné bloky v Dukovanech pak postaví korejská společnost KHNP. Dalších cílů energetické bezpečnosti lze podle premiéra dosáhnout vyváženým přístupem mezi rozšiřováním obnovitelných zdrojů a zejména jádrem.
Uvedl rovněž, že Česko zodpovědně přistoupilo k modernizaci a digitalizaci státní správy. „I když tady musím říct, že bohužel ne všechno běží ve 100 procentech podle plánu,“ poznamenal také Fiala v narážce na digitalizaci stavebního řízení.
V řadě klíčových oblastí se podle předsedy vlády povedlo podniknout kroky, které výrazně posilují bezpečnost a prosperitu země. Na českých postojích se podle Fialy nic nemění. V zájmu je nadále mnohostranná podpora Ukrajině a zadržování agresora.
„Neočekáváme nějakou výraznou změnu na bojišti, byť současné manévry ukrajinských sil na ruském území jsou určitou symbolickou změnou. Ale fakticky si musíme přiznat, že zásadní zlom v konfliktu teď očekávat nemůžeme,“ uvedl premiér. Stejně tak podle něj nelze počítat se zmírněním agresivity Kremlu. Ke konfliktu na Blízkém východě Fiala řekl, že nepochybně bude pokračovat česká podpora Izraele.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Alarmující útok na západ Ukrajiny. V akci jsou i spojenecké stíhačky, potvrdila polská armáda
