Figura budoucí revoluce? Rusové milují mučedníky, říká o Navalném expert

Dlouhodobý kritik ruského režimu a prezidenta Vladimira Putina Alexej Navalnyj byl ruským soudem poslán na 30 dní do vazby. Zatčen byl v neděli krátce po návratu do vlasti z Německa, kde se zotavoval z otravy novičokem. Právě nejvyšší představitelé ruského režimu jsou podezřelí z toho, že měli v otravě prsty.

Navalnyj označil okamžité zatčení a zahájení procesu za nejvyšší možnou míru bezpráví. „Už jsem viděl hodně případů výsměchu spravedlnosti, ale ten dědek ve svém bunkru se očividně tolik všeho bojí, že roztrhal trestní zákoník a hodil ho do koše,“ řekl Navalnyj. Dědkem v bunkru myslel ruského prezidenta Putina.

Kreml zvyšuje popularitu Navalného

Bývalý honorární konzul v Petrohradě Vladimír Votápek považuje proces za masivní zneužití práva. „Vypadá to jako projev nervozity na straně vládní moci. Všemi akcemi, které Kreml dělá proti Navalnému, zvyšuje jeho popularitu a sílu. Nechápu to. Jestli něco ruský národ miluje, tak to jsou právě mučedníci,“ řekl Votápek v pořadu. Z Navalného by se tak mohla teoreticky stát tvář budoucí ruské revoluce.

Podle Votápka je dost možné, že se opoziční politik do své vlasti vrátil právě za účelem zatčení, které by vyburcovalo davy. „Do situací s rizikem zadržení šel už vícekrát. Ten člověk jde vědomě do konfliktu, ze kterého hrozí několikaleté uvěznění i fyzická likvidace. Úmrtí v ruských vězeních není nic neobvyklého,“ vysvětloval expert.

Tímto chováním se Navalnyj liší například od Svjatlany Cichanouské, která byla vůdkyní opozice v Bělorusku. Nakonec však pod nátlakem a výhružkami cílenými na ni i její děti zemi opustila.

„Upřednostnila svůj život a život své rodiny. Ne že bych jí to vyčítal. Ale hrdinové, kteří tvoří dějiny, se často chovají podobně jako dnes Navalnyj,“ řekl Votápek. Podle jeho chování je možné, že Navalnyj je schopen pro sesazení současného ruského režimu udělat vše. Kdyby se mu to opravdu povedlo, mohl by si navíc splnit svůj sen stát se ruským prezidentem.

Sankce Rusku nevadí

Z evropských zemí kroky Kremlu nejvíce kritizuje Polsko a pobaltské státy, které volají po rázné reakci včetně možného potrestání některých činitelů či subjektů. „Pokud nebude Navalnyj propuštěn, měli bychom zvážit zavedení odvetných restriktivních opatření,“ prohlásil v pondělí lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkévičs.

Tvrdá slova už v neděli volil i jeho český kolega Tomáš Petříček, který chce společnou reakci projednat na příštím zasedání unijních ministrů zahraničí. „Mezi členskými státy EU probíhá diskuse o tom, jaká bude nejvhodnější společná reakce,“ řekl novinářům mluvčí šéfa evropské diplomacie Josepa Borrella Peter Stano.

„Současné sankce Kremlu nevadí. EU podle mě přidá další protiruské sankce, které ale opět budou spíš symbolického rázu,“ myslí si expert Votápek, který odhaduje, že největší protireakci lze očekávat od ruských podporovatelů Navalného. „Incident zcela jistě vyžene lidi do ulic, ale netroufám si odhadnout, zda jich budou tisíce, desetitisíce či statisíce,“ dodal Votápek.

Navalnyj zkolaboval v letadle 20. srpna při vnitrostátním letu. Pilot kvůli tomu přistál ve městě Omsk na Sibiři. V tamní nemocnici jakoukoliv otravu odmítli. O den později na místo dorazili lékaři z Německa, aby Navalného prohlédli a podíleli se na další léčbě. 22. srpna směli doktoři i se známým kritikem Kremlu odletět do Berlína, kde byl převezen do vyhlášené nemocnice Charité. Tam se podrobil mnoha vyšetřením. Podle výsledků testů v berlínské nemocnici byl Navalnyj otráven právě novičokem.

Němci proto požadovali od Moskvy okamžité vysvětlení. Vladimir Putin v září vyslovil teorii, že se možná Navalnyj otrávil sám. Ten na Putinovo nařčení reagoval slovy: „Dobrá verze. Takže jsem si v kuchyni uvařil novičok, nenápadně jsem ho upil z placatky v letadle a upadl jsem do kómatu.“