Evoluční biolog Jaroslav Flegr vysvětluje mutace viru i to, proč bychom se měli nechat naočkovat co nejrychleji. Zdroj: CNN Prima NEWS
Evoluční biolog Jaroslav Flegr na Facebooku popsal, jak u virů fungují mutace a vysvětlil, že ne každá musí být nutně nebezpečnější. Rozepsal se také o tom, jak svým chováním můžeme ovlivnit, které mutace se v populaci prosadí nebo čím může být způsobeno, že se koronavirus na jihu Anglie šíří rychleji. Zároveň varoval před zdržováním vakcinace. Mohlo by se totiž stát, že očkovací látka by na zmutovaný virus nemusela zabírat.
Podle Jaroslava Flegra není nic nestandardního, když viry mutují. Dokonce i u koronaviru, s nímž celý svět už skoro rok bojuje, jich prý vzniklo hodně. „Některé mutace nemají žádný význam, některé však mění vlastnosti viru, a význam tedy mají,“ napsal vědec s tím, že nás by měly zajímat především ty mutace, které zvyšují infekčnost viru nebo zvyšují rychlost jeho množení v lidském těle.
„Takoví mutanti jsou virulentnější – více ubližují nakaženému člověku. Ten také produkuje více nových virů – je pro své okolí infekčnější,“ pokračuje Jaroslav Flegr. Virulentnější mutanti se mohou šířit především tehdy, když je přenos virů usnadněn nedodržováním protiepidemických opatření nebo nízkou teplotou a nízkou vlhkostí vzduchu.
Dokud funguje vakcína
Flegr také varuje před vznikem variant viru, které budou hůře zachytitelné při testování. „PCR testy detekují přítomnost úseků některých genů viru. Když mutace pozmění začátek nebo konec takového úseku, test ukáže negativní výsledek i u nakaženého,“ tvrdí. Poslední důležitá skupina mutací, kterých se odborníci obávají, je ta, která mění oblasti proteinu virů, proti nimž je cílena imunitní odpověď vyvolána jednotlivými vakcínami.
Jinak řečeno – mutant s pozměněnou cílovou oblastí, na kterého by nefungovala určitá vakcína, by se velmi rychle šířil i v proočkované populaci. „Jaké mutace budou u viru vznikat, ovlivnit nemůžeme. Jaké se však v populaci rozšíří, to už rozhodně ovlivnit můžeme,“ píše Flegr na Facebooku. Podle něho bychom měli dělat vše pro to, aby se virus v populaci šířil co nejméně, čímž i zbrzdíme rychlost, s jakou mutuje.
Za úplně nejhorší přístup považuje zdržování vakcinace obyvatelstva. Čím později se proočkujeme na potřebnou hranici k získání kolektivní imunity, tím větší šanci viru dáváme, aby zmutoval do míry, kdy proti němu stávající vakcína nebude fungovat. „A jestliže chceme, aby nám co nejdříve přestala fungovat vakcína, je skvělým nápadem s vakcinací nespěchat, protáhnout ji na co nejdelší období a pokud možno do ní vnést takový chaos, aby co nejvíc lidí obdrželo jen první dávku, či dávku částečně inaktivovanou nevhodným skladováním,“ uvedl dále Flegr.
Kdo to řádí v Anglii?
Profesor evoluční biologie se rovněž vyjádřil k případům zrychleného šíření nákazy v určitých částech Anglie. Zatím prý víme málo na to, abychom mohli s jistotu říci, že došlo k mutaci zvyšující infekčnost o 70 procent. Podle Flegra to zatím bezpečně prokázané není. Rychlejší šíření prý může být způsobeno i klesajícími venkovními teplotami v zasažených oblastech Anglie. „Například v březnu byla infekčnost oproti létu vyšší téměř o sto procent,“ píše.
Pokud by se ale vyšší infekčnost nového mutanta potvrdila, byl by to podle vědce malér. Mohlo by to totiž znamenat i zvýšení reprodukčního čísla. Bylo by tak zapotřebí podstatně zvýšit proočkovanost populace. „Místo šesti milionů bychom museli proočkovat nejméně osm milionů osob,“ což by podle Flegra na bázi dobrovolnosti prakticky nešlo.
