Litevská premiérka Ingrida Šimonytėová prohlásila, že její země je připravená poslat vojáky na Ukrajinu. Po Francii jde tak o druhou zemi NATO, která s touto myšlenkou reálně pracuje. V případě Litvy by ale mělo jít údajně o tréninkovou misi, nikoli o nasazení vojáků do první linie. Informoval o tom list Financial Times.
Francouzský prezident Emmanuel Macron už dlouhé týdny víří vody v NATO s myšlenkou, že by se na Ukrajinu poslali vojáci Aliance. Například v případě, že by současná fronta padla a Kyjev by v případě nouze žádal o pomoc.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ukrajina neprohrává, drží linii, tvrdí expert. Vysvětlil, co stojí za „zkreslenou“ realitou
Členové NATO povětšinou návrh smetli ze stolu a označili ho za nepřiměřenou eskalaci. Teď se ale k Francii přidává další stát NATO.
Litva překvapuje Alianci
Pobaltská Litva podle listu Financial Times oznámila, že je ochotna poslat vlastní vojáky na Ukrajinu pro účely školení tamních vojáků. Hrozeb ze strany Ruska se prý nebojí.
„Kdybychom mysleli jen na to, jak bude Rusko reagovat, nemohli bychom na Ukrajinu poslat nic. Každý druhý týden slyšíte, že někdo bude bombardován jadernými zbraněmi,“ řekla pro Financial Times litevská premiérka Ingrida Šimonytėová.
Pro případnou realizaci takového plánu by ale musela Ukrajina o účast litevských vojáků požádat. K odhalení plánu dochází v době, kdy Rusko stupňuje reakce na francouzský nápad poslat vojáky NATO na Ukrajinu.
„Mluví se o připravenosti a dokonce o záměru vyslat na Ukrajinu ozbrojené kontingenty – tedy vlastně postavit vojáky NATO před ruskou armádu,“ prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle webu The Moscow Times.
„Jedná se o zcela novou kapitolu eskalace napětí. Je bezprecedentní a vyžaduje zvláštní opatření,“ doplnil Peskov.
Rusko také sepsulo britského ministra zahraničí Davida Camerona za to, že prohlásil, že Kyjev má právo zasáhnout cíle na území Ruska. Velká Británie je totiž první zemí, která povolila Ukrajině s dodanými zbraněmi útočit ve vnitrozemí nepřítele. USA něco podobného se svými zbraněmi Ukrajině zakazují.
Zatrhne poslání vojáků NATO?
Vzhledem k možné eskalaci ze strany Ruska se proti záměrům Francie a Litvy zřejmě ohradí vedení NATO. Italský deník Corriere della Sera informoval, že červencový summit má vyústit ve formulaci nové společné politiky NATO směrem k Ukrajině.
Součástí politiky má být větší efektivita při vojenské pomoci Kyjevu. Zároveň se ale Aliance zřejmě zaváže k postoji „no boots on the ground“, tedy ke stanovisku, že žádný voják NATO se nevypraví na ukrajinské bojiště.
NATO má v rámci nové politiky posílit východní hranici Aliance. Vojáci mají vyztužit celý pás od pobaltských států po Bulharsko.
VIDEO: Ukrajinci utíkají před mobilizací
