Francouzské ulice zachvátilo násilí, Paříž hořela. Přijetí důchodové reformy rozzuřilo veřejnost

Rozhodnutí francouzské vlády prosadit důchodovou reformu bez hlasování parlamentu vyvolalo v noci na pátek násilné nepokoje. Během spontánních demonstrací, kterých se zúčastnilo několik tisíc lidí, hořela v Paříži a dalších francouzských městech auta. Odbory v pátek vyzvaly zaměstnance k zesílení stávek a krátce zablokovaly pařížský silniční okruh. V metropoli ale už na příkaz ministra vnitra Géralda Darmanina začalo odklízení odpadků, které se v některých čtvrtích hromadily kvůli stávce popelářů, uvedla agentura Reuters. V souvislosti s reformou předložil centristický klub Liot návrh na vyslovení nedůvěry francouzské vládě premiérky Élisabeth Borneové.

Darmanin uvedl, že policie zatkla asi 310 lidí, a slíbil, že proti potížistům zakročí. „Opozice je legitimní, protesty jsou legitimní, ale vyvolávání chaosu nikoli,“ řekl rozhlasové stanici RTL. „Stalo se něco zásadního, a to, že se okamžitě odehrála spontánní mobilizace po celé zemi,“ okomentoval protesty lídr levice Jean-Luc Mélenchon.

Více než osm z deseti lidí není spokojeno s rozhodnutím vlády vynechat hlasování v parlamentu. Až 65 procent dotázaných si přeje pokračování stávek a protestů, ukázal průzkum společnosti Toluna Harris Interactive pro rozhlasovou stanici RTL.

ČTĚTE TAKÉ: Víme, co chystá vláda. Chce zdražit dálnice i pivo, zvýšit daně a zrušit školkovné

„Francouzi nemají rádi, když jsou vláda a prezident autoritativní, proto nebylo toto rozhodnutí přijato moc dobře,“ vysvětlila pro CNN Prima NEWS česká průvodkyně v Paříži Petra Trnková. Podle ní by ovšem protesty pokračovaly dál, i kdyby se pro zmíněný krok vláda nerozhodla.

Revize důchodového systému zvyšuje věk odchodu do důchodu ve Francii o dva roky na 64 let, což je podle vlády nezbytné, aby systém nezkrachoval. Díky reformě ale budou moci dříve odejít do důchodu lidé, kteří začali pracovat velmi mladí nebo vykonávali vysoce náročné povolání, například v hlučném prostředí či v noci. Nově se také bude započítávat mateřská či otcovská dovolená. Mimo jiné se také zvýší minimální starobní důchod na téměř 1 200 eur (28 750 Kč).

Francouzská vláda ve čtvrtek použila článek 49.3 ústavy, díky čemuž reformu přijala bez hlasování parlamentu. Schválení zákona nyní mohou poslanci zvrátit jen vyslovením nedůvěry kabinetu. Návrh už předložil centristický klub Liot. Přidali se k němu i členové levicových klubů, nepodepsal jej ale žádný poslanec z řad pravicových Republikánů, na jejichž hlasech úspěch návrhu závisí. Vlastní návrh hodlají předložit i poslanci z krajně pravicového Národního sdružení (RN). Hlasování se čeká příští týden.

Široká aliance hlavních francouzských odborů prohlásila, že bude pokračovat v mobilizaci, aby se pokusila vynutit si obrat ve schválení reformy. V pátek se konají protesty ve městech včetně Toulonu a další byly naplánovány na víkend. Na příští čtvrtek je naplánován nový den celostátních protestních akcí.

Zatímco osm dní celostátních protestů od poloviny ledna a mnoho dalších místních protestních akcí bylo dosud převážně pokojných, noční nepokoje připomínaly protesty takzvaných žlutých vest. Ty vypukly koncem roku 2018 kvůli vysokým cenám pohonných hmot a donutily Macrona k částečnému obratu v otázce uhlíkové daně.

Tagy:
Francie protest Paříž stávka Emmanuel Macron důchodová reforma parlament francouzská vláda Jean-Luc Mélenchon Élisabeth Borneová Olivier Dussopt