reklama

Gagarinův start Sověti do poslední minuty tajili. Praha nic nevěděla, NASA ho zaspala

Co se chystá v Sovětském svazu brzy dopoledne 12. dubna 1961, o tom neměl svět ani páru. Sověti totiž srdnatě mlžili a ještě 11. dubna vydala ústřední sovětská tisková agentura TASS nejasnou zprávu, v níž zaznělo: „Vesmírná loď s člověkem bude vypuštěna v nedaleké budoucnosti.“ Tou nedalekou budoucností byl ovšem již následující den, Gagarin vystartoval na plavbu kosmem 12. dubna v 9 hodin a 7 minut moskevského času.

reklama

Když brzy ráno 12. dubna 1961 vyšel deník Komunistické strany Československa Rudé Právo, v tu chvíli ani nejvyšší straničtí papaláši či prezident Antonín Novotný vůbec netušili, jak velký den to bude pro celý sovětský blok. Rudé právo otevřelo titulní stranu nezáživným článkem: „Československá stranická a vládní delegace se vrátila z návštěvy Rumunska.“

Polovinu titulní strany pak zabralo komuniké rumunských a československých komunistů plné ideových frází. Obě delegace se například dohodly na tomto stanovisku: „Jedinou zárukou úspěšného budování socialismu je pevná jednota socialistických zemí.“ První strana ústředního deníku také zahájila bitvu o úrodu, článek se jmenoval Vystupňovat tempo jarních prací.

Rudé právo otisklo 12. dubna 1961 nenápadnou zprávu o vesmírném letu člověka v nedaleké budoucnosti. Gagarin odstartoval tentýž den (autor: AV ČR).
Rudé právo otisklo 12. dubna 1961 nenápadnou zprávu o vesmírném letu člověka v nedaleké budoucnosti. Gagarin odstartoval tentýž den (autor: AV ČR).
Zdroj: CNN Prima NEWS

Přesto mohl ranní čtenář Rudého práva vytušit, že v sovětském kosmickém programu dochází k zásadnímu průlomu. Nenápadná a jen několikařádková zpráva agentury TASS totiž informovala o moskevské tiskové konferenci profesora Kuzněcova, který 11. dubna pronesl tuto tajemnou vizi: „Stojíme před skokem člověka do vesmíru. Jsme přesvědčeni, že všechno bude úspěšné a že zvítězíme!“ Bez bližšího upřesnění, kdy k tomu dojde. Na tiskovce pouze mlhavě zaznělo: „Vesmírná loď s člověkem bude vypuštěna v nedaleké budoucnosti.“

K tématu

Nedaleká budoucnost byla nakonec kratší než jeden den a ve středu 12. dubna v 9 hodin a 7 minut vyletěla do vesmíru raketa s Jurijem Gagarinem na palubě. Spojené státy přitom událost zaspaly, a to doslovně. V 1:07 washingtonského času sice americké radary pohyb sovětské rakety zaznamenaly, ovšem američtí výzkumníci na odpalovacím středisku NASA na Floridě v tu dobu ještě tvrdě spali. Když pak v 5:30 ráno vzbudil tiskového mluvčího NASA první novinář a zeptal se, kdy Amerika dožene Rusko, rozespalý John Powers se rozkřikl: „Hej, co to má znamenat? My tady všichni spíme!“

Nový Kolumbus je komunista

Následně se prý celá Amerika bavila touto zprávou stanice NBC: „Zatímco Amerika spala, sovětská raketa vynesla do prostoru sovětského člověka, který se pak šťastně vrátil na Zemi.“ V této podobě také zprávu NBC otisklo 13. dubna i československé Rudé právo, které přineslo i spoustu škodolibých poznámek ve směru za Atlantik. Nový Kolumbus byl totiž komunista. „Sovětský svaz dal světu Kryštofa Kolumba vesmíru,“ uvedlo Rudé právo. A zdůraznilo: „Sovětská kosmonautika má za sebou další významný krok. První astronaut obletěl v kosmické lodi Zemi. A byl to sovětský člověk a komunista.“

Rudé právo otisklo i zásadní stanovisko Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu, který oznámil světu, že vesmírným vítězstvím se potvrdila převaha komunismu nad kapitalismem: „Náš svobodný, nadaný a pracovitý lid, který strana komunistů v čele s velkým vůdcem a učitelem pracujících celého světa Vladimírem Iljičem Leninem pozvedla v říjnu 1917 k uvědomělé historické tvorbě, demonstruje dnes celému světu velkolepou převahu nového socialistického řádu. Kosmický let člověka je výsledkem úspěšného splnění grandiózního programu rozvinuté výstavby komunismu a neúnavné péče komunistické strany a jejího leninského ústředního výboru na čele s Nikitou Sergejevičem Chruščovem.“

Jak reagovala Praha

Československo se o úspěšném letu Jurije Gagarina dozvědělo brzy dopoledne ve středu 12. dubna. A to obdobně jako zbytek světa ze zprávy sovětské oficiální tiskové agentury TASS, která ještě během Gagarinova letu vydala tuto informaci: „V Sovětském svazu byla vypuštěna na oběžnou dráhu kolem Země první kosmická loď Vostok s člověkem na palubě. Kosmonautem a pilotem kosmické lodi Vostok je občan Svazu sovětských socialistických republik letec major Jurij Alexejevič Gagarin.“

Legendární zpráva agentury TASS o letu do vesmíru (autor: AV ČR)
Legendární zpráva agentury TASS o letu do vesmíru (autor: AV ČR)
Zdroj: CNN Prima NEWS

Zatímco moskevský čas ukazoval při startu Vostoku 9 hodin a 7 minut, v Praze bylo o dvě hodiny méně. Citovanou zprávu agentury TASS pak přetisklo zvláštní vydání Rudého práva, které se do pražských ulic dostalo ve 12:30 hodin. V té době už měl Gagarin za sebou šťastné přistání nedaleko města Saratov na břehu řeky Volhy, po letu trvajícím 1 hodinu a 48 minut. Když jeho padák dosedl na pevnou zem, ukazoval Staroměstský orloj v Praze 8 hodin a 55 minut.

K tématu

Zrovna 12. dubna natáčel v ostravském rozhlase nové písně Orchestr Gustava Broma. „Tu se rozletěly dveře a nějaký papaláš nařídil okamžitě zhudebnit píseň o kosmonautovi, který právě letí vesmírem,“ svěřil se brněnský komponista a trumpetista Jaromír Hnilička autorovi tohoto textu v roce 2011 (Hnilička zemřel v roce 2016). „Jaromíre, musíš nás zachránit,“ poprosil vzápětí Brom talentovaného skladatele, neboť komunisté dali orchestru ultimátum. Buď kapela ihned dodá melodii, nebo se může rozloučit s dalším natáčením.

Oslavný text redaktora Pavla Pácla už byl v tu chvíli hotov: „Práci čest, majore Gagarine, / tak jsme se tedy už dočkali, / celý svět připil vám rudým vínem, / lidé vám zezdola mávali.“ Slova dost drhla a Hniličkovi navíc hýbala žlučí, jeho otce po únoru 1948 mučil vyšetřovatel vyškolený sovětskými poradci Alois Grebeníček.

Židovský klezmer z Oděsy

„Nakonec jsem dosáhl alespoň toho, že Pácl vyměnil pozdrav Práci čest za Dobrý den,“ vyprávěl Hnilička. Hudbu prý zkomponoval za deset minut. „Spíš jsem ji ukradl chuligánům z černomořské Oděsy, kteří si ji drnkali, když jsem tam byl na zájezdu,“ přiznal, jak ho napadl chytlavý rusko-židovský nápěv. Byl to prý vlastně klezmer, i s mnoha klarinety. Když Hnilička úkol dokončil, přál si, aby píseň o Juriji Gagarinovi propadla. Stal se ale přesný opak a občas se hraje i dnes.

Celý svět slyšel tu zprávu TASSu,

celý svět zanechal hovoru,

celý svět vyskočil od rozhlasu

a zdvihl pohledy nahoru.

Dobrý den, majore Gagarine,

tak jsme se tedy už dočkali,

celý svět připil vám rudým vínem,

lidé vám zezdola mávali.

Oslava úderníků

Dobytí vesmíru si v socialismu žádalo i oslavu formou pracovních závazků. Havíři Dolu Urx v Ostravě se o Gagarinově úspěšném startu dozvěděli od dispečera během ranní směny. A ještě z podzemí hlásily jednotlivé party důlním telefonem, k jakým závazkům se rozhodly. Raziči předáka Běhuly třeba hodlali vyrazit do konce května 40 metrů chodeb navíc.

Sovětský kosmonaut a první člověk ve vesmíru Jurij Alexejevič Gagarin
Sovětský kosmonaut a první člověk ve vesmíru Jurij Alexejevič Gagarin
Zdroj: Profimedia.cz

Nové závazky vyhlásil i předseda JZD z Otic na Opavsku a zároveň před novináři zajásal: „Chtělo by se plakat i jásat radostí. A na návsi zatančit!“

K tématu

Tagy: raketa vesmír NASA Země člověk astronaut Sovětský svaz let do vesmíru TASS vesmírná mise kosmonaut Jurij Gagarin Rudé právo

Další hlavní zprávy

Koronavirus

Mám hodně protilátek na covid a nechci se očkovat. Budu moct cestovat?

Mám hodně protilátek na covid a nechci se očkovat. Budu moct cestovat?

Lidé, kteří prodělali COVID-19, a mají tak přirozeně vytvořené protilátky, stojí před dilematem, zda není zbytečné se v jejich případě očkovat. Přestože jim již mnohdy vypršelo období 90 dnů po prodělání nemoci, hladina protilátek je u nich nadále vysoká, a lékaři jim proto často ani nedoporučují očkování. Tito lidé však mohou mít do budoucna praktické problémy, protože se nelze spolehnout na to, že například chystaný covid pas bude brát naměřené protilátky v úvahu.

Historie

Do wehrmachtu jsem musel v sedmnácti, říká poslední z Čechů v Hitlerově armádě

Do wehrmachtu jsem musel v sedmnácti, říká poslední z Čechů v Hitlerově armádě

Letos v červnu mu bude 94 let. Když v roce 1944 oslavil sedmnácté narozeniny, musel rukovat do wehrmachtu. „Přidělili mě ke kumpanii Jäger-Ersatz-Bataillon 49, to si pořád dobře pamatuji,“ vzpomíná vitální veterán Josef Bialas z Hlučínska exkluzivně pro CNN Prima NEWS. Tohle vyprávění zatím česká média ani dokumentaristé z Paměti národa nezaznamenali, Bialas se totiž celý život snažil válku vytěsnit z paměti: „Nerad o ní mluvím. Hodně vojáků kolem mě popadalo, tam jsem našel ruku, tam zas nohu...“

Odtrhne se Skotsko od Británie? Stoupenci nezávislosti získali v parlamentu většinu
Váleční veteráni dostanou od prezidenta dárek. Musí za něj ale předtím zaplatit
reklama
reklama
Jágr vs. děti. Proč jsi nosil dlouhé vlasy jako holka? ptaly se drsně legendy

Hokej

Domácí zpravodajství

Přijímací zkoušky na střední školy rozdělily Česko. Jsou příliš těžké? Zkuste si je
Sobotní oslava i zmatky v pražské zoo. Počitadlo je matoucí, zoufají si lidé ve frontě
Další články
reklama
reklama