reklama

Gagarinův start Sověti do poslední minuty tajili. Praha nic nevěděla, NASA ho zaspala

Co se chystá v Sovětském svazu brzy dopoledne 12. dubna 1961, o tom neměl svět ani páru. Sověti totiž srdnatě mlžili a ještě 11. dubna vydala ústřední sovětská tisková agentura TASS nejasnou zprávu, v níž zaznělo: „Vesmírná loď s člověkem bude vypuštěna v nedaleké budoucnosti.“ Tou nedalekou budoucností byl ovšem již následující den, Gagarin vystartoval na plavbu kosmem 12. dubna v 9 hodin a 7 minut moskevského času.

reklama

Když brzy ráno 12. dubna 1961 vyšel deník Komunistické strany Československa Rudé Právo, v tu chvíli ani nejvyšší straničtí papaláši či prezident Antonín Novotný vůbec netušili, jak velký den to bude pro celý sovětský blok. Rudé právo otevřelo titulní stranu nezáživným článkem: „Československá stranická a vládní delegace se vrátila z návštěvy Rumunska.“

Polovinu titulní strany pak zabralo komuniké rumunských a československých komunistů plné ideových frází. Obě delegace se například dohodly na tomto stanovisku: „Jedinou zárukou úspěšného budování socialismu je pevná jednota socialistických zemí.“ První strana ústředního deníku také zahájila bitvu o úrodu, článek se jmenoval Vystupňovat tempo jarních prací.

Přesto mohl ranní čtenář Rudého práva vytušit, že v sovětském kosmickém programu dochází k zásadnímu průlomu. Nenápadná a jen několikařádková zpráva agentury TASS totiž informovala o moskevské tiskové konferenci profesora Kuzněcova, který 11. dubna pronesl tuto tajemnou vizi: „Stojíme před skokem člověka do vesmíru. Jsme přesvědčeni, že všechno bude úspěšné a že zvítězíme!“ Bez bližšího upřesnění, kdy k tomu dojde. Na tiskovce pouze mlhavě zaznělo: „Vesmírná loď s člověkem bude vypuštěna v nedaleké budoucnosti.“

Nedaleká budoucnost byla nakonec kratší než jeden den a ve středu 12. dubna v 9 hodin a 7 minut vyletěla do vesmíru raketa s Jurijem Gagarinem na palubě. Spojené státy přitom událost zaspaly, a to doslovně. V 1:07 washingtonského času sice americké radary pohyb sovětské rakety zaznamenaly, ovšem američtí výzkumníci na odpalovacím středisku NASA na Floridě v tu dobu ještě tvrdě spali. Když pak v 5:30 ráno vzbudil tiskového mluvčího NASA první novinář a zeptal se, kdy Amerika dožene Rusko, rozespalý John Powers se rozkřikl: „Hej, co to má znamenat? My tady všichni spíme!“

Nový Kolumbus je komunista

Následně se prý celá Amerika bavila touto zprávou stanice NBC: „Zatímco Amerika spala, sovětská raketa vynesla do prostoru sovětského člověka, který se pak šťastně vrátil na Zemi.“ V této podobě také zprávu NBC otisklo 13. dubna i československé Rudé právo, které přineslo i spoustu škodolibých poznámek ve směru za Atlantik. Nový Kolumbus byl totiž komunista. „Sovětský svaz dal světu Kryštofa Kolumba vesmíru,“ uvedlo Rudé právo. A zdůraznilo: „Sovětská kosmonautika má za sebou další významný krok. První astronaut obletěl v kosmické lodi Zemi. A byl to sovětský člověk a komunista.“

Rudé právo otisklo i zásadní stanovisko Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu, který oznámil světu, že vesmírným vítězstvím se potvrdila převaha komunismu nad kapitalismem: „Náš svobodný, nadaný a pracovitý lid, který strana komunistů v čele s velkým vůdcem a učitelem pracujících celého světa Vladimírem Iljičem Leninem pozvedla v říjnu 1917 k uvědomělé historické tvorbě, demonstruje dnes celému světu velkolepou převahu nového socialistického řádu. Kosmický let člověka je výsledkem úspěšného splnění grandiózního programu rozvinuté výstavby komunismu a neúnavné péče komunistické strany a jejího leninského ústředního výboru na čele s Nikitou Sergejevičem Chruščovem.“

Jak reagovala Praha

Československo se o úspěšném letu Jurije Gagarina dozvědělo brzy dopoledne ve středu 12. dubna. A to obdobně jako zbytek světa ze zprávy sovětské oficiální tiskové agentury TASS, která ještě během Gagarinova letu vydala tuto informaci: „V Sovětském svazu byla vypuštěna na oběžnou dráhu kolem Země první kosmická loď Vostok s člověkem na palubě. Kosmonautem a pilotem kosmické lodi Vostok je občan Svazu sovětských socialistických republik letec major Jurij Alexejevič Gagarin.“

Zatímco moskevský čas ukazoval při startu Vostoku 9 hodin a 7 minut, v Praze bylo o dvě hodiny méně. Citovanou zprávu agentury TASS pak přetisklo zvláštní vydání Rudého práva, které se do pražských ulic dostalo ve 12:30 hodin. V té době už měl Gagarin za sebou šťastné přistání nedaleko města Saratov na břehu řeky Volhy, po letu trvajícím 1 hodinu a 48 minut. Když jeho padák dosedl na pevnou zem, ukazoval Staroměstský orloj v Praze 8 hodin a 55 minut.

Zrovna 12. dubna natáčel v ostravském rozhlase nové písně Orchestr Gustava Broma. „Tu se rozletěly dveře a nějaký papaláš nařídil okamžitě zhudebnit píseň o kosmonautovi, který právě letí vesmírem,“ svěřil se brněnský komponista a trumpetista Jaromír Hnilička autorovi tohoto textu v roce 2011 (Hnilička zemřel v roce 2016). „Jaromíre, musíš nás zachránit,“ poprosil vzápětí Brom talentovaného skladatele, neboť komunisté dali orchestru ultimátum. Buď kapela ihned dodá melodii, nebo se může rozloučit s dalším natáčením.

Oslavný text redaktora Pavla Pácla už byl v tu chvíli hotov: „Práci čest, majore Gagarine, / tak jsme se tedy už dočkali, / celý svět připil vám rudým vínem, / lidé vám zezdola mávali.“ Slova dost drhla a Hniličkovi navíc hýbala žlučí, jeho otce po únoru 1948 mučil vyšetřovatel vyškolený sovětskými poradci Alois Grebeníček.

Židovský klezmer z Oděsy

„Nakonec jsem dosáhl alespoň toho, že Pácl vyměnil pozdrav Práci čest za Dobrý den,“ vyprávěl Hnilička. Hudbu prý zkomponoval za deset minut. „Spíš jsem ji ukradl chuligánům z černomořské Oděsy, kteří si ji drnkali, když jsem tam byl na zájezdu,“ přiznal, jak ho napadl chytlavý rusko-židovský nápěv. Byl to prý vlastně klezmer, i s mnoha klarinety. Když Hnilička úkol dokončil, přál si, aby píseň o Juriji Gagarinovi propadla. Stal se ale přesný opak a občas se hraje i dnes.

Celý svět slyšel tu zprávu TASSu,

celý svět zanechal hovoru,

celý svět vyskočil od rozhlasu

a zdvihl pohledy nahoru.

Dobrý den, majore Gagarine,

tak jsme se tedy už dočkali,

celý svět připil vám rudým vínem,

lidé vám zezdola mávali.

Oslava úderníků

Dobytí vesmíru si v socialismu žádalo i oslavu formou pracovních závazků. Havíři Dolu Urx v Ostravě se o Gagarinově úspěšném startu dozvěděli od dispečera během ranní směny. A ještě z podzemí hlásily jednotlivé party důlním telefonem, k jakým závazkům se rozhodly. Raziči předáka Běhuly třeba hodlali vyrazit do konce května 40 metrů chodeb navíc.

Nové závazky vyhlásil i předseda JZD z Otic na Opavsku a zároveň před novináři zajásal: „Chtělo by se plakat i jásat radostí. A na návsi zatančit!“

Tagy:

Hlavní zprávy

Jako u blbejch na dvorku. Chaos už dosáhl vrcholu, kritizuje Neff vládní opatření
Pořady

Jako u blbejch na dvorku. Chaos už dosáhl vrcholu, kritizuje Neff vládní opatření

Komunikační chaos ministerstva zdravotnictví už dosáhl vrcholu. Je to jako „u blbejch na dvorku“, nešetřil kritikou na konto vládních opatření spisovatel Ondřej Neff v pořadu Co Čech, to politik na CNN Prima NEWS. Třebaže sám podporuje vakcinaci, nelíbí se mu, že vláda otálí se zrušením vyhlášky o povinném očkování. Komunikace ze strany ministra Vlastimila Válka (TOP 09) a jeho resortu není nejšťastnější ani podle dalších dvou hostů pořadu – exministra Romana Prymuly a bývalého politika Vítězslava Jandáka.

Jandák se zastal Prymuly: Kdo vás odstřelil, komu jste vadil? Po vás nastal chaos

Jepičí život vakcinologa Romana Prymuly v čele ministerstva zdravotnictví byl způsoben tím, že někomu vadil, je přesvědčen bývalý politik a herec Vítězslav Jandák. V pořadu Co Čech, to politik dodal, že po Prymulově odchodu z resortu nastal „odborný chaos“, jelikož se vyrojily desítky expertů, kteří se najednou začali vyjadřovat k pandemii koronaviru. Prymula podotkl, že ho odchod z politiky příliš nemrzí, protože mu více vyhovuje pozice odborníka.

Udělali strašné svinstvo. Manželství Harryho a Meghan nevěřím, říká historik

Na manželství prince Harryho a Meghan Markleové by historik a odborník na královskou rodinu Martin Kovář nevsadil. „Ve Velké Británii končí rozvodem více než 50 procent manželství, v USA je číslo ještě vyšší,“ řekl v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS. Připomněl také obvinění z rasismu, které Sussexové loni vznesli vůči nejmenovanému členu královské rodiny. To označil za „strašné svinstvo“, protože nedali druhé straně možnost se hájit.

reklama

Domácí zpravodajství

Černý scénář nemůžeme vyloučit, varoval Dušek. Předpověděl vrchol omikronové vlny

Rizikový scénář nejde vyloučit, podle aktuálního vývoje ale kolaps nemocnic nehrozí, míní šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. Počet hospitalizovaných s covidem totiž v Česku několikátý den v řadě klesá. Potvrzuje se tak zatím teorie, že omikronem se nakazí více lidí, budou mít ale lehčí průběh. Většina států Evropy se přesto na vrchol vlny omikronu poctivě připravuje, včetně krizových scénářů.

reklama