PARTIE TEREZIE TOMÁNKOVÉ, Klára Dostálova, Martin Kupka, Jana Prausová, Jan Žaloudík, Julius Špičák - 14.6. v 11:57
Premiér Andrej Babiš (ANO) se minulý pátek vyjádřil, že společnost je třeba trochu postrašit, aby nezanedbávala prevenci proti rakovině. Reagoval tak na dubnový komentář senátora Jana Žaloudíka (za ČSSD), podle něhož se koronaviru dostává až příliš velké pozornosti oproti jiným nemocem. Měli by odborníci veřejnost strašit? Co koronavirus znamenal pro onkology a jejich pacienty? O tom hovořili hosté nedělní Partie – předsedkyně České onkologické společnosti Jana Prausová, chirurg, onkolog a senátor Jan Žaloudík (za ČSSD) a gastroenterolog a poslanec Julius Špičák (ANO).
Prausová je přesvědčená, že kvůli koronaviru nelze zapomenout mimo jiné právě na rakovinu. Podle ní je třeba lidi trochu vystrašit, aby se více zajímali o své zdraví a o svou životosprávu. Na vyšetření je třeba lidi dostat včas. Pacienty je navíc třeba vychovávat, protože řada z nich má větší obavy z nemocnice a bílých plášťů než z rakoviny. „V Česku máme tři screeningové programy zadarmo, takže by také bylo dobré, aby je lidé navštěvovali,“ doporučila Prausová.
Z COVID-19 se patrně stal větší problém, než ve skutečnosti představoval
Podle předsedkyně České onkologické společnosti se ale se strachem musí zacházet s mírou. „Nechceme, aby se z českého národa stala skupinka hypochondrů,“ uvedla. S tím souhlasí i Žaloudík. Lékaři se podle něj naopak vždy snaží pacienty uklidňovat, aby se nebáli. „Mám strach ze strachu. Myslím si, že u veřejnosti máme udržovat zdravou obavu, ale ne strach,“ upřesnil Žaloudík. Jeho dubnový projev v Senátu ale podle něj alespoň připomněl některým lidem, že v Česku stále existuje kromě koronaviru i rakovina, což senátor považuje za důležité.
Podle Špičáka se k Babišovu výroku, kdy řekl, že společnost je třeba trochu postrašit, aby nezanedbávala prevenci proti rakovině, musí přistupovat s nadsázkou. Přesto ale věří, že reakce na koronavirus byly masivní. „Učinili jsme z COVID-19 superdiagnózu, která všechny ostatní nemoci postavila do pozadí. Musíme se vrátit do vyvážené podoby. Utíkají nám jiné diagnózy,“ myslí si Špičák.
Babiš svůj výrok pronesl v reakci na Žaloudíkův projev ve Senátu. Není to mor, varoval v dubnu Žaloudík. Koronavirus má podle něj jen obří reklamu. „V České republice je 90 tisíc nových nádorů ročně. Jsme pyšní na těch 60 tisíc, co vyléčíme. Ale 30 tisíc pacientů umírá. To je 80 denně, každých 20 minut jeden,“ upozornil. Žaloudík mimo jiné kritizoval, jak velké pozornosti se dostává koronaviru, s nímž dosud zemřelo nepoměrně méně lidí než právě v důsledku onkologických onemocnění.
Podle Špičáka se v rámci koronaviru také srovnávaly „absurdně odlišné údaje“. „Tohle není španělská chřipka, kdy tu žily dvě miliardy lidí a zemřelo na ni skutečně deset, patnáct procent populace. Musíme koronaviru dát polohu, kterou má,“ navrhoval gastroenterolog.
Někteří pacienti možná přišli o vzácný čas
Odborníci také upozorňovali, že kvůli koronaviru v některých nemocnicích poklesly onkologické výkony. Špičák představil data, která ukazují, že v době pandemie údajně tyto výkony poklesly o 60 až 70 procent. Žaloudík zase vysvětloval, že neodkládali zákroky, které nemohli, například operace nádorů. „Fungovalo ale jen 50 procent týmu,“ dodal senátor.
Právě proto, že nemocnice se v posledních měsících především soustředily na preventivní opatření, odborníci nevylučují, že někteří pacienti s rakovinou přišli o čas, který mohli využít k včasné léčbě, která je podle Žaloudíka nejefektivnější. Julius Špičák považuje čas za zásadní. „Operace karcinomu slinivky poklesla z 29 na 5 za měsíc. Přitom ten se musí operovat rychle a za měsíc může být pozdě,“ varoval Špičák. Také Jana Prausová nevylučuje možnost následků oddálené léčby. „Mohou se najít tací, u kterých zpoždění šest nebo sedm týdnů může při vývoji nemoci hrát roli,“ uvedla.
Na druhou vlnu bychom měli čekat bez roušek
Senátor Jan Žaloudík vidí jako další absurdní problém nošení roušek v neopodstatněných situacích. „Je to zbytečné. V předchozím programu jsou hosté bez roušek, my je teď máme na sobě. Je to nesystémové a diskredituje to smysl jejich nošení,“ uvedl Žaloudík a reagoval třeba tak na první část pořadu Partie, kde hosté neseděli v rouškách, protože od sebe mohli dodržet odstup dva metry. Žaloudík také dodal, že strávil čtyřicet let v rouškách na sálech, takže ví, kdy je jejich nošení potřeba.
Špičák s názorem senátora souhlasil. Podle něj ale nelze takto kritizovat opatření, protože mají politický rozměr a jsou za ně zodpovědní politici v moci, kterým by nikdo neodpustil, kdyby se situace vymkla kontrole. „Byl to alespoň způsob, jak společnost donutit ke kolektivním změnám a z politického pohledu to chápu,“ sdělil Špičák.
Žaloudík také dodal, že nejhorší bude, když veřejnost bude na druhou vlnu koronavirové krize, která se podle něj dostaví, čekat právě v rouškách. „Navrhuji čekat bez nich, psychicky nás to uvolní,“ konstatoval Žaloudík. Podle Špičáka je předpovídání druhé vlny zase jako „věštění z křišťálové koule“. „Fascinuje mě ale, jak se epidemiologové mýlí. Zatím ale tím správným způsobem. Předpoví hůř, než to pak ve skutečnosti je. Bojím se, kdy to bude naopak,“ dodal Špičák.
