Gruzínský parlament hodlá protlačit kontroverzní zákon, vlivem kterého by mohly společnosti financované Západem skončit na seznamu „zahraničních agentů“. Proti návrhu se postavili demonstranti i prezidentka země. Situace v Gruzii přitom v mnohém připomíná předválečnou Ukrajinu.
Maličká Gruzie – země politicky i geograficky vklíněná mezi Západ a Východ – se zase jednou otřásá v základech. Lidé vyšli do ulic kvůli návrhům kontroverzních zákonů, které by podle odborníků přikovaly Gruzii blíže v Rusku. Informovala o tom americká CNN.
O co v zákonech jde? Parlament v Tbilisi řeší dva návrhy zákonů, které se soustředí na kontrolu toků zahraničních peněz do Gruzie. Podle prvního zákona by se musela každá společnost, která je alespoň z dvaceti procent financovaná ze zahraničí, registrovat do seznamu takzvaných „zahraničních agentů“. Stejný termín využívá pro nepřítele režimu i Rusko.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Moldavané se bojí ruské invaze. Ministr připustil příšerný stav armády, nemá jediný tank
Parlament chce utnout finanční toky
Zákon by se týkal i financování neziskových organizací a mediálních společností. Za porušení by hrozila pokuta ve výši 25 tisíc gruzínských lari (přes 210 tisíc korun).
Druhý návrh zákona jde pak ještě dál, jelikož rozšiřuje definici zahraničních agentů i na fyzické osoby. Za jeho překročení by pak nehrozila „jen“ pokuta, ale až pětileté vězení. Lidskoprávní organizace pro CNN upozornily, že zákony mají za cíl oslabit hlasy opozice a kritiky v zemi.
Lidé v reakci na projednávání zákonů vyšli do ulic. Demonstranti mávali vlajkami Gruzie i Evropské unie (země podala loni žádost o vstup do EU). Zasáhla proti nim policie. Protestující ale našli zastání u prezidentky Salome Zurabišviliové, která má na rozdíl od parlamentu prozápadní smýšlení.
Příklon k Rusku
„Ti, kteří pro zákon hlasovali a kteří ho podporují, porušují ústavu. Ti všichni nás odtrhávajíí od Evropy,“ komentovala prezidentka.
Think-tank Evropská rada pro zahraniční vztahy se domnívá, že vládnoucí strana Gruzínský sen se dlouhodobě snaží strhávat politické kormidlo směrem od Západu k Rusku. Vrchním architektem tohoto směřování má být politik a podnikatel Bidzina Ivanišvili, který stranu v roce 2012 založil.
„Za posledních pár let, hlavně během uplynulých 18 měsíců, provedla gruzínská vládnoucí koaliace sérii kroků, které mají zřejmě za cíl oddálit zemi od Západu a naopak ji kvapně přiblížit do ruské sféry vlivu,“ uvedl think-tank v prosincové zprávě.
Odborníci dlouhodobě srovnávají situaci v Gruzii a na Ukrajině. Obě země čelily ruské invazi, obě mají dva problematické regiony, kde bují proruská separatistická hnutí. Současný vývoj na Ukrajině proto otevírá prostor pro úzkostné úvahy o tom, co s Gruzií bude dál.
„Ve světle nedávných událostí začíná být zřejmé, že ruské války v Gruzii a na Ukrajině jsou součástí jednoho imperiálního projektu,“ hodnotí Evropská rada pro zahraniční vztahy.
