Gruzínský parlament hodlá protlačit kontroverzní zákon, vlivem kterého by mohly společnosti financované Západem skončit na seznamu „zahraničních agentů“. Proti návrhu se postavili demonstranti i prezidentka země. Situace v Gruzii přitom v mnohém připomíná předválečnou Ukrajinu.
Maličká Gruzie – země politicky i geograficky vklíněná mezi Západ a Východ – se zase jednou otřásá v základech. Lidé vyšli do ulic kvůli návrhům kontroverzních zákonů, které by podle odborníků přikovaly Gruzii blíže v Rusku. Informovala o tom americká CNN.
O co v zákonech jde? Parlament v Tbilisi řeší dva návrhy zákonů, které se soustředí na kontrolu toků zahraničních peněz do Gruzie. Podle prvního zákona by se musela každá společnost, která je alespoň z dvaceti procent financovaná ze zahraničí, registrovat do seznamu takzvaných „zahraničních agentů“. Stejný termín využívá pro nepřítele režimu i Rusko.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Moldavané se bojí ruské invaze. Ministr připustil příšerný stav armády, nemá jediný tank
Parlament chce utnout finanční toky
Zákon by se týkal i financování neziskových organizací a mediálních společností. Za porušení by hrozila pokuta ve výši 25 tisíc gruzínských lari (přes 210 tisíc korun).
Válku využívá k obchodu se zbraněmi, ale Ukrajině je poslat odmítá. Čeho se spojenec USA bojí?
Jižní Korea využila války na Ukrajině k tomu, aby začala masivně vydělávat na prodeji zbraní. Tradiční výrobci jako USA mají totiž výpadky. Soul tak na jedné straně vyzbrojuje státy Evropy, na druhé ale odmítá poslat zbraně Ukrajině. Bojí se totiž hněvu Ruska, napsaly The New York Times.
Druhý návrh zákona jde pak ještě dál, jelikož rozšiřuje definici zahraničních agentů i na fyzické osoby. Za jeho překročení by pak nehrozila „jen“ pokuta, ale až pětileté vězení. Lidskoprávní organizace pro CNN upozornily, že zákony mají za cíl oslabit hlasy opozice a kritiky v zemi.
Lidé v reakci na projednávání zákonů vyšli do ulic. Demonstranti mávali vlajkami Gruzie i Evropské unie (země podala loni žádost o vstup do EU). Zasáhla proti nim policie. Protestující ale našli zastání u prezidentky Salome Zurabišviliové, která má na rozdíl od parlamentu prozápadní smýšlení.
Příklon k Rusku
„Ti, kteří pro zákon hlasovali a kteří ho podporují, porušují ústavu. Ti všichni nás odtrhávajíí od Evropy,“ komentovala prezidentka.
Nepotřebuji jezdit do Kyjeva, odmítl americký politik Zelenského pozvání. Přidal třaskavý vzkaz
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pozval předsedu americké Sněmovny reprezentantů Kevina McCarthyho na návštěvu Kyjeva. Republikánský politik pozvání odmítl a zopakoval, že Spojené státy by neměly poskytovat Ukrajině „bianco šek“. Informovala o tom ve středu stanice CNN.
Think-tank Evropská rada pro zahraniční vztahy se domnívá, že vládnoucí strana Gruzínský sen se dlouhodobě snaží strhávat politické kormidlo směrem od Západu k Rusku. Vrchním architektem tohoto směřování má být politik a podnikatel Bidzina Ivanišvili, který stranu v roce 2012 založil.
„Za posledních pár let, hlavně během uplynulých 18 měsíců, provedla gruzínská vládnoucí koaliace sérii kroků, které mají zřejmě za cíl oddálit zemi od Západu a naopak ji kvapně přiblížit do ruské sféry vlivu,“ uvedl think-tank v prosincové zprávě.
Odborníci dlouhodobě srovnávají situaci v Gruzii a na Ukrajině. Obě země čelily ruské invazi, obě mají dva problematické regiony, kde bují proruská separatistická hnutí. Současný vývoj na Ukrajině proto otevírá prostor pro úzkostné úvahy o tom, co s Gruzií bude dál.
„Ve světle nedávných událostí začíná být zřejmé, že ruské války v Gruzii a na Ukrajině jsou součástí jednoho imperiálního projektu,“ hodnotí Evropská rada pro zahraniční vztahy.
