Hadamczik: Hokejový turnaj na olympiádě? Musím být optimista. Máme nejlepší fanoušky na světě
Naším cílem je udělat vše pro to, abychom na olympiádě v Miláně uhráli medaili. Ve velkém rozhovoru pro CNN Prima NEWS to říká prezident Českého svazu ledního hokeje Alois Hadamczik, který trénoval národní tým mezi lety 2006 až 2008 a 2010 až 2014. Jak se dívá na českou nominaci, v níž chybí jména jako Adam Klapka či Filip Chytil? Jakou roli v týmu bude mít podle něj nestárnoucí Roman Červenka? A co by Hadamczik českým hokejistům poradil pro úvodní zápas s Kanadou?
Už 11. února 2026 startuje olympijský hokejový turnaj, na němž po dlouhé době nastoupí ti nejlepší hráči z nejlepších. Jaký výsledek českého týmu by pro vás byl úspěchem?
Samozřejmě vždy ten tým odjíždí s cílem uhrát nějakou medaili. Kterákoliv z nich by byla velkým úspěchem. Zlaté Nagano bylo výjimečné, od té doby jsme uhráli jeden bronz a pak už žádná medaile nebyla. Trenéři mají nyní omezené možnosti, protože extrémně dobrých českých hráčů z NHL je stále méně. Ty potom doplňujeme z Evropy. Tak se to ale dělalo i v Naganu. Věřím, že i nyní máme velmi dobře sestavený tým. Naším cílem je udělat vše pro to, abychom uhráli medaili.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Program hokeje na ZOH 2026. Rozpis zápasů, výsledky, systém i kdy hrají Češi
Čeští hokejisté odehrají první zápas 12. února s favorizovanou Kanadou. Zajímalo by mě, jakou byste zvolil taktiku, abychom měli šanci na úspěch a neskončilo to debaklem. Vlítnout na Kanaďany s největší vervou, nebo spíš hrát taktičtějším a defenzivnějším způsobem?
Jste trošku pesimista (smích). Já to beru tak, že Kanada má opravdu silný kádr. Samozřejmě tam jsou zvučná jména. My ale taky nemáme špatný tým a je to první utkání. Myslím, že nemůžeme uvažovat způsobem, že proti nám hraje silný tým. V lize i na národní úrovni můžete prohrát s průměrným mužstvem a vyhrát se silným. Věřím, že čeští trenéři zvolí takovou taktiku, abychom byli Kanadě rovnocenným soupeřem a aby to skončilo v náš prospěch.
Český trenér Radim Rulík si drtivou většinu hráčů vyzkoušel již na zlatém šampionátu v Praze z roku 2024. Tam jsme pozorovali velice silný a soudržný tým. Naproti tomu Kanada bude plná výrazných individualit a zvučných jmen. Nemuselo by být právě i tohle naší výhodou?
Jako výhodu bych to ani nebral. Kanaďané totiž také vědí, za čím jedou a co chtějí dokázat – že jsou nejlepší. Je pravda, že tam mají individuality, ale myslím, že jejich trenéři jsou natolik zkušení, že moc dobře vědí, co si vybrali. Připomeňme, že jde o velmi silný a zkušený tým. Průměrný věk mají snad 30 let a některé mladé ambiciózní hráče ještě nechali doma.
Je to o jednom zápase. Doufám, že my do něj nepůjdeme způsobem, že bychom se báli a byli nervózní. Měli bychom do toho jít se zdravým respektem, který nás vybudí k tomu, abychom podali maximální výkon. Asi bych nemohl být v hokeji tak vysoko, kdybych byl pesimista. Já musím být optimista. Máme opravdu výborné gólmany a útočníky. Často nám někdo říká, že z obránců máme v NHL pouze dva hráče. Obrana se ale hraje celoplošně, bránit musíte v pěti lidech. Věřím tomu, že naši trenéři jsou natolik zkušení, že předají i těm klukům z Evropy jakýsi klid i odbornost a že budeme dobře připraveni.
Kritika Chytila, otázky u Klapky
Českou nominaci na olympiádu kouč Rulík představil už v lednu na tiskové konferenci. Pro každého trenéra je asi vždycky těžké udělat to konečné rozhodnutí – komu dát šanci a koho nechat doma. Máte nějaké jméno, u kterého vás opravdu mrzí, že se v nominaci neobjevilo?
Je to opravdu těžké. Na olympiádu můžete vybrat jen určitý počet hráčů a vždycky někdo zůstane mimo bránu nominace. Jenže trenéři na to mají povinnost i právo. Zohledňují svůj daný systém, do kterého si dosazují konkrétní hráče. Jsem přesvědčený o tom, že ohledně nominace není co vyčítat nebo hledat ve smyslu – ten tam měl být, ten tam neměl být. Tohle nedělám, neměl jsem to rád ani jako trenér. Podle mě je český tým sestavený dobře, nic lepšího jsme moc postavit nemohli.
Čtěte také
Z nenominovaných hráčů se hodně mluví o Filipu Chytilovi, kdy následná komunikace mezi ním a realizačním týmem proběhla i přes média. Leckoho překvapilo opomenutí Adama Klapky, kterému se daří v NHL. Jen připomeňme, že v Itálii se bude hrát na menším ledě. Klapka je vysoký a silný hráč, který by se nám mohl obzvlášť hodit v zápasech s Kanadou či Spojenými státy. Nebude nám někdo takový chybět?
Ještě bych se chtěl vrátit k Filipu Chytilovi.
Určitě můžete.
Myslím, že z jeho strany to bylo úplně zbytečné – mluvit o nějaké psychické újmě. Dlouhodobě nehrál a měl zranění. Navíc není pravda, že by svaz nebo trenéři nekomunikovali. Když jsme v NHL mívali 60 hráčů, Ivan Hlinka také zavolal těm, které chtěl. A když vám nikdo nezavolal, tak vás zřejmě nenominuje. Zdůvodňovat, proč tam Petra chci a Pavla nechci, podle mě není na místě. Určitě si vážíme každého hráče, ale trenéři mají také zodpovědnost a starosti. U Filipa to bylo jednoznačné. Jestliže hráč nehraje, tak mu to nebudete zdůvodňovat stylem: prosím tě, my tě nebereme, protože nehraješ.
U Adama Klapky jsem se ale ptal také, protože je to silový hráč, který nastupuje v NHL. Bylo mi řečeno, že ve svém týmu nehraje přesilovky ani oslabení a že mají na tyto posty prostě jiné hráče.
Pastrňák a Nečas jsou špičky NHL
Pojďme k Romanu Červenkovi, který sice v prosinci oslavil už 40. narozeniny, ale přesto v domácí lize i na mezinárodní scéně stále ukazuje obrovskou kvalitu. Zajímalo by mě, jakou by podle vás měl mít roli v týmu. „Táta“ kabiny? Víme také, že si výborně rozumí s Davidem Pastrňákem. Mohl by se objevit v první lajně s ním a Pavlem Zachou?
Roman Červenka jasně dokazuje, že věk je jenom číslo, protože jeho kondiční připravenost i herní umění jsou pořád lepší a lepší. Kdysi jsem ho měl ve dvacítce v nároďáku, tehdy jsme uhráli medaili (MS juniorů 2005, bronz; pozn. red.). Jeho výkonnost šla pořád nahoru. Řekl bych, že teď si ji drží na vůbec nejvyšší úrovni. V domácí lize vede kanadské bodování. Do Itálie nejede jako táta, ale jako super hráč, který bude součástí dvou elitních pětek a přesilových her. V kabině bude mít určitě velké slovo. Je pravda, že s Pastrňákem a spol. vychází nadstandardně, přičemž jeho výkonnost ho k tomu zcela opravňuje. Roman Červenka bude jistě jedním z hodně vytěžovaných hráčů, kteří budou nastupovat v rozhodujících momentech.
Mohl by to tedy být on, kdo bude nastupovat po boku bostonského dua? V tomto kontextu se mluví i o Ondřeji Palátovi. Samotný Radim Rulík před časem zmínil, že má v hlavě dvě varianty, jak by sestava zhruba mohla vypadat.
Jako prezident Českého svazu ledního hokeje tu nejsem od toho, abych sestavoval trojice nebo pětice. Dneska bych si netroufl říct, že ten má hrát s ním a ten s ním. Do začátku olympiády pořád zbývá nějaký čas a spousta věcí se ještě může změnit. Hlavně doufám, že všichni hráči budou zdraví – že se nikdo nezraní nebo neonemocní. Sestava bude na trenérech, kteří mají ze strany svazu absolutní důvěru. Věřím tomu, že oni nám to vrátí tím, že mužstvo velmi dobře připraví. Až začne turnaj, přijde čas sledovat výkonnost jednotlivých hráčů, jestli nastupují na správné pozici. Je třeba si uvědomit, že na ledě hrají oni. Snad se povede vybrat je k sobě tak, aby si rozuměli a měli pohodu. Aby přálo i štěstí a tyčky chytaly s námi. Abychom dávali góly v pravý čas, protože šancí nemusí být tolik, kolik bychom si přáli.
Čtěte také
Ještě jsem měl připravenou otázku, koho dát do lajny s Martinem Nečasem. Zeptám se tedy jinak – co od něj můžeme na olympiádě očekávat? Víme dobře z minulosti, že když to Nečasovi ve formaci klape, dokáže rozhodovat zápasy.
Máme v sestavě vynikající hráče. Už jsme hovořili o Pastrňákovi, teď jste zmínil Nečase. Jsou to špičky NHL. Patří k nim třeba také Tomáš Hertl. Podívejte se, co on na malém hřišti dokáže a kolik má bodů. Trenéři je sledují a mluví s nimi. Určitě si navzájem vyhoví, když trenéři budou cítit, že ten hráč by chtěl s někým hrát v lajně. Já těm klukům jenom přeju, ať přijedou s takovou formou, jakou mají v NHL. Prostě ať se jim daří a proměňují šance. Ale vy chcete po mně moc, abych zasahoval do sestavy (smích).
To jsem ani nechtěl. Spíš mě zajímal váš obecný pohled. Samozřejmě je to teď velké téma a každého fanouška zajímá, jak to nakonec bude sestavené.
Mám na to určitý názor a pohled. Také cítím, jak by to mohlo vypadat, ale já nemůžu být v tomto smyslu fanda. Mimochodem máme skvělé fanoušky. Dokonce bych řekl, že po tom, co předvedli v Praze, máme nejlepší fanoušky na světě. Teď samozřejmě mají různé názory na sestavu, na což mají právo. Já si ale nemyslím, že by mně teď příslušelo říkat do médií, kdo by měl s kým hrát.
Podmínky budou pro všechny stejné
Rozumím, pojďme na další téma. Často se mluví o tom, jaké podmínky zajistí během turnaje organizátoři. Spekuluje se například o podprůměrné kvalitě ledu. Máte o tom nějaké konkrétnější informace? Aby to nakonec nebyla ostuda. Minimálně se mluvilo o tom, že organizátoři k tomu nepřistupují tak, jak by třeba očekávali představitelé NHL.
Mluvil jsem o tom s Petrem Břízou, který v Miláně byl. Spěje to ke zdárnému konci a mělo by to být připravené na úrovni. Led tam je a my musíme přijmout stav, jaký bude. Že někdo přijde a bude brečet, že je špatný led a kabina, to tak bývá. Kolikrát jsou podmínky na olympiádě horší než na mistrovstvích světa, kde bývá organizace na vyšší úrovni. My se ale nemůžeme vymlouvat, podmínky budou pro všechny týmy stejné.
Vy jste byl trenérem české reprezentace na dvou olympiádách – a to v Turíně 2006 a v Soči 2014. Jmenoval byste nějakou silnou vzpomínku? Ať už pozitivní či negativní.
V Turíně jsme narazili na Švédy, kteří měli historicky nejsilnější generaci všech dob. Bylo to s nimi strašně těžké. Přesto jsme se dostali před Kanadu či Rusko a dovezli domů bronzové medaile. Elitní týmy tam byly opravdu silné ze všech stran. O to víc jsem za tu medaili rád. V Soči jsme prohráli ve čtvrtfinále se Spojenými státy. Američané nás tehdy předčili v nasazení, bruslení a hlavně v proměňování šancí.
Alois Hadamczik trénoval národní tým mezi lety 2006 až 2008 a 2010 až 2014. Zdroj: ČTK
Kdybych to měl shrnout, jsem rád, že jsem u toho mohl být. V hokeji se prostě vyhrává i prohrává. Ta zkušenost z Turína i ze Soči byla obrovská.
Každý zápas začíná za stavu 0:0
Z juniorských turnajů se zdá, že český hokej vzkvétá. Čtyři poslední šampionáty a čtyři medaile. To už nemůže být náhoda. Hlavně se na to i moc hezky kouká, jaké ti kluci mají na ledě sebevědomí. Co se zlepšilo?
Náhoda to není. Řekl bych, že se zlepšila práce trenérů. Máme velmi dobré realizační týmy, a to od áčka až po šestnáctku. Ti trenéři mají mezi sebou dobrou spolupráci. Po každém turnaji se sejdou, ukazují si dobré i špatné momenty a říkají si, co by se mělo zlepšit. Jezdíme po klubech a děláme modelované tréninky.
Výsledky ve dvacítce nám zalévají oči radostí. Naopak smutek pak cítíme z toho, když si vezmeme, že z těch čtyř medailových turnajů máme jenom dva hráče, kteří hrají v NHL – Jiří Kulich a David Jiříček. To je strašně málo. Pak tam máme některé hráče, kteří jsou vázáni smlouvou v NHL a musí být na farmách. Podívejte se na Davida Špačka, jakou měl výkonnost na mistrovství v Praze? Podle mě tam patřil mezi čtyři nejlepší beky turnaje. Přitom se ještě neprobojoval do NHL. Podepsal nováčkovskou smlouvu a není svým pánem. Teď se tam dere nahoru přes farmu. Pak máme kluky, kteří odcházejí předčasně pryč už v 17 letech. Jsem přesvědčený o tom, že to není správná cesta.
Čtěte také
Co s tím?
Jednáme i s Extraligou, aby ti kluci dostávali lepší podmínky a více možností tady doma. V Extralize hraje strašně málo mladých Čechů, což je špatně. Musíme se dívat na budoucnost hokeje. Ti kluci musí dostat šanci – nastupovat v první nebo druhé pětce. Pak budou ještě lepší. Je třeba zdokonalit výkonnost u nás doma. Někteří mladí hráči se vracejí ze zámoří po třech letech a jsou na tom hůř než ti, co zůstali doma. Někdy je dobré umět si na svou šanci počkat. I proto vyzývám týmy Extraligy k tomu, aby si vážily našich talentů.
I když vím, že nerad tipujete, přesto se musím zeptat… Jak dopadne zápas Česka proti Kanadě?
Kdybych to věděl dopředu, tak by ten zápas ani nebyl zajímavý (smích). Hokej je krásný i v tom, že každý zápas vždycky začíná za stavu 0:0. Já budu určitě v napětí doufat, že odehrajeme dobrý hokej a že štěstí bude stát při nás. Bez toho to nejde. Nejsou to žádné fráze. Je třeba, aby vám k tomu chytal nadstandardně váš gólman. Tipovat tedy nebudu, nikdy jsem to nedělal. Jako každý český fanoušek budu se srdcem našemu nároďáku fandit. Myslím, že jsem byl u spousty výsledků, které se dají hodnotit pozitivně. Nyní doufám, že budu stát u toho, abych jako prezident svazu mohl říct, že naši hráči podali velmi dobrý výkon a že českému národu vrátili to, že nám drží palce, fandí a dává děti na hokej, který je výborným sportem.
ČTĚTE TAKÉ: Pokud Pastrňák s Nečasem na olympiádě nezazáří, dopadne to katastrofou, říká Nedomanský