OBRAZEM: Seznam známých tváří, které opustily ANO

Primátorem v Ostravě zřejmě zůstane Tomáš Macura, hnutí ANO tam vyhrálo volby se ziskem téměř 34 % hlasů.

V letech 1997 až 2002 byl hlavním vyjednavačem vstupu ČR do Evropské unie. Tehdejší prezident Václav Havel jeho činnost ocenil udělením pamětní medaile.

Odpadlíci z ANO přibývají, posledním je zatím moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák, který následoval ostravského primátora Tomáše Macuru. Nejsou však zdaleka jediní, kdo Babišovu stranu opustil. Jmenujme namátkou Adrianu Krnáčovou, Ivana Pilného nebo Martina Komárka. Kdo jsou další známé tváře, které v ANO bouchly dveřmi, a proč se s hnutím rozkmotřily?

ANO v posledním měsíci pocítilo zásadní změny, odliv členů ale pro hnutí není ničím novým. Dokazuje to samotný seznam „odpadlíků“, který je delší a je na něm více známých jmen, než bývá u politických stran běžné. Politolog Lukáš Jelínek pro CNN Prima NEWS uvedl, že taková fluktuace v politickém subjektu není normální, a vysvětlil proč.

ČTĚTE TAKÉ: Do eurovoleb chci Maláčovou a Haška, říká Paroubek

„Politické strany sdružují své členy na základě společných priorit a hodnot, pojí je inklinace k politickému názorovému proudu. V takové situaci je členská základna, zvlášť na nejvyšších patrech, poměrně stmelená. Hnutí ANO je ale klasická vůdcovská strana, která je založená hlavně na Babišovi,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Jelínek, který v minulosti působil mj. jako poradce premiéra Vladimíra Špidly (ČSSD).

„Fanklub Andreje Babiše“ podle něj narazil na to, že se snažil shromažďovat osobnosti „ber, kde ber“, nezávislé na jejich názorech. To podle Jelínka mohl být zárodek problému. Některé osobnosti tuto nabídku přijaly jako možnost pro své rychlé sebeprosazení. „V manažersky založeném hnutí třeba mohly cítit, že lépe uplatní svoje manažerské nadání. To se může týkat třeba právě Vondráka nebo pana Macury,“ dodal politolog.

Ivo Vondrák

Posledním, kdo opustil hnutí, je moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák. „Ten důvod je prostý. Myslím si, že situace je rozjitřená a pro spoustu mých přátel a kolegů to začalo být nekomfortní, protože ten tlak, který se na ně vyvíjel, byl náročný,“ řekl Vondrák. Ten patřil k Babišovým viditelným kritikům během prezidentských voleb, kdy otevřeně podporoval jeho protikandidáta generála Petra Pavla.

Pozici hejtmana zastává od roku 2016, ve funkci by přitom chtěl vydržet do konce volebního období, tedy do podzimu 2024. Jeho budoucnost je však nejistá. Důležité pro něj bude další jednání klubu krajských zastupitelů, které je svoláno na 10. března. „Zcela určitě tam o tom řeč bude, ale já tedy pevně věřím, že pořád ještě funguje zdravý rozum. Pokud ne, tak v té politice už samozřejmě nemá cenu vůbec být,“ sdělil Vondrák. Ten je také poslancem, přičemž před několika dny opustil frakci ANO a stal se nezařazeným.

Ivo Vondrák kritizoval Babiše při prezidentských volbách. Zdroj: Profimedia.cz

Tomáš Macura

Krátce před ním hnutí opustil i ostravský primátor Tomáš Macura. Vzhledem k tomu, že byl právě za ANO zvolen do čela města, rozhodl se funkce primátora vzdát. Do půl roku tak vedení Ostravy přebere jeho nástupce.

Macura k odchodu uvedl, že není spokojený se směřováním hnutí. „Je zcela odlišné od situace v době mého vstupu, a současně jsem již ztratil víru v možnost na tom ještě něco změnit,“ napsal na Twitteru.

Letos v únoru z hnutí vystoupila i náměstkyně ostravského primátora pro investice Zuzana Bajgarová. „S ohledem na to, že to dospělo do nějaké fáze, která pro mě už byla nepřekročitelná, rozhodla jsem se členství ukončit. Myslím si, že každý má v pravý čas odejít,“ uvedla Bajgarová.

Tomáš Macura nebyl spokojený se směřováním hnutí ANO. Zdroj: Profimedia.cz

„Myslím si, že nakonec nejcitelnější odchody jsou právě ty současné, protože odcházejí politici, kteří mají významné postavení v daném regionu. Jsou asi významnější, než kdyby odešel nějaký poslanec, protože ti jsou snadno zastupitelní, zatímco hejtman nebo primátor k sobě přitahují pozornost,“ zhodnotil Jelínek.

Pavel Telička

„Odpadlíkem“ je i Pavel Telička, který v roce 2014 vedl kandidátku hnutí ANO do Evropského parlamentu. S Andrejem Babišem se ještě během mandátu europoslance rozešel ve zlém, během prezidentských voleb nešetřil kritikou. V roce 2017 pak skončil v politice.

„Pavel Telička byl chápaný jako autorita v rámci mezinárodní politiky. Přece jenom byl nějaký čas eurokomisařem, vyznal se v strukturách,“ okomentoval politolog Jelínek s tím, že Teličkův odchod byl pro hnutí také zásadní.

Telička velkou část svého profesního života věnoval integraci ČR do EU. Zdroj: Profimedia.cz

Adriana Krnáčová

Výraznou tváří hnutí byla i Adriana Krnáčová, která byla čtyři roky pražskou primátorkou, stala se i místopředsedkyní ANO v Praze 6. V roce 2020 ale v hnutí oficiálně skončila, když nezaplatila členské poplatky. „Rozhodla jsem se k tomu dobrovolně. Pravdou je, že někteří kolegové iniciovali mé vyloučení z pražské organizace. To nakonec neprošlo, ale já se nakonec rozhodla, že jim usnadním rozhodování,“ řekla Deníku N Krnáčová. Letos při prezidentských volbách svého někdejšího šéfa hlasem nepodpořila, nesdělila však proč.

Adriana Krnáčová s Andrejem Babišem Zdroj: Profimedia.cz

Robert Pelikán

Mezi viditelné tváře hnutí ANO se zařadil i Robert Pelikán, který v roce 2018 skončil na postu ministra spravedlnosti. Ministerstvo v souvislosti s nezákonným rozhodnutím svého někdejšího šéfa vyplatilo čtvrt milionu korun Rusovi Jevgeniji Nikulinovi, který byl v USA po svém vydání odsouzen za hackerství k sedmi letům a čtyřem měsícům vězení.

V červnu 2018 pak Pelikán rezignoval i na poslanecký mandát. „Rozpory mezi tím, co si myslím, a tím, co si myslí většina mých kolegů v ANO, pro mě už nejsou přijatelné,“ řekl pro web iRozhlas.cz Pelikán.

Robert Pelikán byl ministrem spravedlnosti a poslancem ANO Zdroj: profimedia.cz

Karla Šlechtová

Kvůli politickým neshodám opustila hnutí i někdejší ministryně obrany v první Babišově vládě Karla Šlechtová. Jako šéfka resortu nechala prověřit podezřelé projekty, od šéfa hnutí se však dočkala vyhazovu. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ sdělila webu Seznam Zprávy v roce 2018.

Exministryně Karla Šlechtová Zdroj: ČTK

Petr Vokřál

Hnutí v roce 2020 opustil i někdejší primátor Brna Petr Vokřál. Důvodem podle něj bylo „politikaření v hnutí ANO“ i to, že některé brněnské organizace jsou údajně napojeny na podsvětí. Babiš tehdy pro deník MF Dnes uvedl, že ho odchod Petra Vokřála mrzí.

Petr Vokřál Zdroj: Profimedia.cz

Jiří Zlatuška

S hnutím se rozloučil i někdejší rektor Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška, který do ANO vstoupil v době jeho vzniku. V roce 2013 se stal i poslancem, když předtím působil v Senátu jako nestraník. V roce 2017 ale už nekandidoval a následně ze strany vystoupil. „Někteří do hnutí vstupovali z idealismu, protože na začátku hnutí ANO působilo jako čerstvý vítr do české politiky, který bude bojovat s korupcí a s nešvary spojovanými s tradičními politickými stranami, což si myslím, že se týkalo vstupu osobností typu Martina Stropnického, Jiřího Zlatušky nebo Martina Komárka,“ popsal Jelínek.

Jiří Zlatuška na billboardu s Andrejem Babišem Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Radka Maxová

Hnutí opustila i europoslankyně zvolená za ANO Radka Maxová, která v letech 2012 až 2013 působila jako místopředsedkyně hnutí, ze kterého nakonec v roce 2020 vystoupila. Před prezidentskými volbami také veřejně uvedla, že svůj hlas vhodí Petru Pavlovi, soupeřovi jejího bývalého šéfa.

Radka Maxová kritizovala Babiše. Zdroj: Profimedia.cz

Kristýna Zelienková

Také poslankyně Kristýna Zelienková se rozhodla odejít z hnutí, v roce 2016 opustila i Sněmovnu. Na své kolegy vzpomněla před dvěma roky i v rozhovoru pro Deník N. „V rámci politických bojů a půtek v ANO se mě bývalí kolegové snažili dehonestovat a na krajské předsednictvo a na klub ANO zaslali dopis, který obsahoval mimo jiné informace o mém partnerovi a o našem vztahu. Toto pak probírali dopodrobna na jednání krajského předsednictva. Připadala jsem si, jako b mě někdo veřejně znásilňoval,“ sdělila.

Kristýna Zelienková a Andrej Babiš na jednání Poslanecké sněmovny v roce 2014 Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Ivan Pilný

Bývalý poslanec ANO zastával dokonce i post ministra financí v Sobotkově vládě. Jako důvod svého odchodu však uvedl především dlouhodobou nespokojenost se stavem politiky a posouvání nepřekročitelných hranic. „Mechanismem ANO je populismus, s levicí či pravicí to nemá co dělat. Řada rozumných lidí už z něj dávno odešla,“ sdělil. Z hnutí vystoupil v roce 2021.

Ivan Pilný zastával ministerskou funkci. Zdroj: Profimedia.cz

Dan Ťok

Za zmínku stojí i ministr dopravy za hnutí ANO Dan Ťok, který byl od roku 2014 ve vládě Bohuslava Sobotky a následně ve dvou vládách Andreje Babiše. Před vstupem do politiky pracoval například jako generální ředitel stavební firmy Skanska, což budilo podezření na střet zájmů.

Dan Ťok se stal i členem správní rady státní Správy železnic. Zdroj: Profimedia.cz

Petr Stuchlík

Neodmyslitelnou tváří, která hnutí ANO opustila, byl i Petr Stuchlík. Pražský zastupitel a někdejší kandidát ANO na primátora se však v roce 2019 rozhodl odejít z politiky. „Byla to mimořádná roční zkušenost. Ale stále hůře jsem se smiřoval s tím, že v politice na rozdíl od byznysu nemůžu věci rychle měnit a posouvat k lepšímu,“ vysvětlil ČTK Stuchlík.

Volební štáb hnutí ANO v komunálních volbách v roce 2018 Zdroj: Profimedia.cz

Antonín Prachař

Babišovo hnutí opustil také jeho první ministr dopravy z roku 2014 Antonín Prachař, který byl členem v letech 2012 až 2016. Nyní ale proti svému bývalému šéfovi brojí například na Twitteru. „Možná ten hnůj nevydrží celých 14 dní. Každá muzika má svůj konec. Hlavně se z toho nepo***t,“ napsal po prvním kole prezidentské volby.

Antonín Prachař v Poslanecké sněmovně v roce 2014 Zdroj: ČTK / Profimedia.cz

Martin Komárek

Od roku 2013 v hnutí působil i novinář Martin Komárek, který se stal poslancem za hnutí ANO a působil jako předseda sněmovního volebního výboru. Nakonec se ale vrátil zpět do médií jako komentátor.

Komárek podle Jelínka vstoupil do ANO z idealismu. „V tomto směru je fluktuace hnutí ANO pochopitelná, protože lidé často zjistili, že se neshodnou názorově a ani s lídrem hnutí. Můžou mít taky pocit, že jsou v některých věcech příliš omezování nebo sešněrovávání a že jim to nestojí za to nastavovat svoji tvář za hnutí ANO,“ popsal.